Jekatěrinburg

Z Multimediaexpo.cz


Jekatěrinburg (rusky: Екатеринбу́рг}}) je čtvrté největší město Ruské federace; má 1 323 000 obyvatel (2008)[1] a je sídelním městem Sverdlovské oblasti a celého Uralského federálního okruhu. Mezi lety 1924 a 1991 neslo město název Sverdlovsk (po bolševickém vůdci Jakovu Sverdlovovi).

Obsah

Poloha

Jekatěrinburg se rozkládá na řece Iseť (přítok Tobolu) při východním (asijském) úpatí střední části pohoří Ural; je hraničním městem mezi Evropou a Asií, přičemž polovina města je evropská a polovina asijská. Na severovýchodě města se nachází jezero Šartaš.

Divadlo a pomník Sverdlova v zasněženém Jekatěrinburgu
Chrám na krvi

Historie

Na místě dnešního Jekatěrinburgu stávala od 17. století osada Šartaš. V roce 1723 zde Vasilij Tatiščev a Villim de Gennin založili hutě a pojmenoval místo po svaté Kateřině, na počest ženy tehdejšího cara Petra Velikého, pozdější carevny Kateřiny I.; tento název byl užíván až do roku 1924. V roce 1796 byl Jekatěrinburg povýšen na město. Během ruské revoluce byl ve městě internován sesazený car Mikuláš II. s rodinou a 17. července 1918 byla carská rodina z rozkazu rudého komisaře Sverdlova postřílena, aby se jí nezmocnily blížící se československé legie. Na místě Ipaťjevova domu, kde k vraždě došlo, dnes stojí pravoslavný Chrám na Krvi; Ipjaťjejův dům byl v sedmdesátých letech na příkaz zdejšího stranického tajemníka Borise Jelcina srovnám se zemí. Poté se ve 20. letech stalo město velkým ruským průmyslovým centrem, zejména těžkého strojírenství, a ukázkou Stalinovy industrializace SSSR – závod Uralmaš byl ve své době největší v Evropě. Během druhé světové války byly právě do Sverdlovska evakuovány některé úřady a závody z Moskvy, pro případ, že by byla obsazena německou armádou; díky tomu byl Sovětský svaz bojeschopný po celou dobu Hitlerova vpádu. Mnozí z těch, kdo původně přišli jako váleční evakuanti, se rozhodli usadit ve městě natrvalo. Po válce, za Chruščovovy vlády, došlo k velké výstavbě obytných domů na velkých sídlištích. Sovětský svaz vybudoval poblíž města vojenský komplex, v němž byly vyráběny biologické zbraně na bázi anthraxu. V roce 1979 zde došlo k úniku infekčního agens, které pak vítr zanesl nad město. Výsledkem bylo úmrtí neznámého počtu obyvatel města (více viz Sverdlovský incident) na anthrax. Po rozpadu SSSR byly obnoveny některé kostely a v letech 2003 byl na místě carovraždy vybudován chrám Chrám na krvi. Téhož roku se zde sešel prezident Vladimir Putin a německý spolkový kancléř Gerhard Schröder.

Významné stavby

Jekatěrinburg je městem univerzit (po Moskvě, Petrohradu, a Novosibirsku čtvrtým nejvýznamnějším centrem ruského školství) a těžkého průmyslu. Má celkem 8 univerzit (Gorkého uralská státní univerzita, Uralská státní technická univerzita, aj.). Také se tu nachází velké množství vojenských výzkumných objektů. Ve městě funguje také generální konzulát USA, Spojeného království, České republiky a Německa.

Doprava

Díky své výhodné pozici je město důležitým dopravním uzlem, a to jak železničním (městem prochází Transsibiřská magistrála a nachází se zde největší seřaďovací nádraží v Rusku), tak leteckým. Na jekatěrinburské letiště Kolcovo, situované při jihovýchodním okraji města, létá mj. pravidelná linka ČSA; Kolcovo je sídlem letecké společnosti Ural Airlines, která rovněž létá do Prahy. Metro je v provozu od roku 1991, v roce 1994 bylo prodlouženo. V provozu je zatím jedna linka, existují plány na výstavbu dalších dvou. V současnosti je na území města Jekatěrinburg 7 stanic metra, ale do roku 2010 by se počet měl rozšířit na konečných 30 stanic. Ve městě však významnou roli mimo metro hrají také trolejbusy a tramvaje. V současnosti má Jekatěrinburg 133 trolejbusových a 127 tramvajových zastávek.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jekatěrinburg

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jekat%C4%9Brinburg“