Sahara
Z Multimediaexpo.cz
Sahara, v arabštině sahra znamená „poušť“, je největší poušť světa; rozlohou 9 milionů km2 zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA. Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán). Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar lichoběžníku o délce 4500 až 5500 km ve směru západ-východ a šířce 1500 až 2000 km od severu k jihu.
Obsah |
Geografická charakteristika
Na severu Sahara zasahuje až k úpatí pohoří Atlas, v Libyi a Egyptě až k pobřeží Středozemního moře. Na jihu v oblasti tzv. Sahelu přechází poušť do pásma stepí a savan. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero, oblast súdánského Dárfúru a soutok Nilu s Atbarou.
Povrch Sahary tvoří převážně kamenitá poušť (skalnatá, oblázková, štěrková nebo hlinitá), menší část zabírají pouště písečné. Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 800 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů - např. Ahaggar, Tassili nebo Tibesti. Nejvyšším vrcholem je se 3 415 m neaktivní vulkán Emi Koussi.
Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských oáz.
Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních vádí. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná jezera, tzv. šoty. Mezi nejvýznamnější patří Šot Djerid a Šot Melrhir.
Klimatické podmínky
Podnebí oblasti Sahary má typicky pouštní ráz, je suché s ročními srážkami do 50-100 mm. Na mnoha místech jsou srážky zaznamenávány s několikaletými bezsrážkovými odstupy. Na severu je za hranici pouště považována roční izohyeta 100 mm na jihu v oblasti Sahelu 150 mm. Průměrná lednová teplota se pohybuje mezi 10 až 15°C, v létě je to 30 až 37°C. Rozdíl teplot ve dne a v noci může činit až 30°C. Četné bývají také písečné bouře, které přemísťují ohromná množství prachu a písku nejen v oblasti severní Afriky, ale jeho spad bývá zaznamenán i v Evropě nebo jižní a střední Americe.
Dezertifikace
V důsledku nadměrného spásání vegetace dobytkem a zvěří, kácením zeleně a dalších klimatických či jiných vlivů pokračuje v jižní části Sahary proces desertifikace, tedy degradace stepí a savan v poušť nebo zasypávání míst s vegetací saharských pískem. Od konce 20. století se státy oblasti Sahelu ve spolupráci s OSN snaží o zastavení nebo alespoň o zpomalení tohoto procesu.
Historie
Podle výzkumů archeologů a paleontologů bylo ještě před 5 až 7 tisíci lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví. Od 7. století pronikají do oblasti Sahary Arabové a šíří zde islám, který výrazně ovlivnil původní etnika a jejich kulturu.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo tvoří několik etnických skupin. Mezi nejvýznamnější patří především Tuaregové, Berbeři, Arabové a v menší míře i některé černošské kmeny. Mezi nejhustěji obydlené oblasti patří pobřeží Středozemního moře a oblast dolního toku Nilu. Severní pobřeží je poseto památkami z období Římské říše.
Hospodářství
Hospodářský život vnitřní části Sahary je soustředěn do řady oáz s artézskými studnami. Pěstuje se zde nap. datlová palma, zelenina a obilniny. Rozšířen je chov velbloudů. Celá oblast je významným nalezištěm ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy a dalších nerostných surovin.
Fauna
- Velbloudi Dromedáři a kozy jsou nejzdomácnělejší zvířata nalezená na Sahaře. Díky svým kvalitám: trpělivosti výdrži a rychlosti jsou oblíbeným dopravním prostředkem nomádů.
- Leiurus quinquestriatus – Štír, který dorůstá do délky až 10 cm. Jeho jed obsahuje velké množství agytoxinu, scillatoxinu a je velmi nebezpečný; Nicméně jeho žihadlo málokdy zabije zdravého dospělého člověka.
- Varan – Má zvyk vstávat na své zadní nohy a „sledovat" své okolí. Díky tomu si také vysloužil své původní arabské jméno waral ورل, které se překládá asi jako „pozorovatel".
- Písečné zmije, které mají méně, než 50 cm na délku. Spousta jich má pár růžků, každý nad jedním okem. Jsou aktivní v noci. Bývají zahrabány v písku a jediné co vyčnívá jsou oči. Kousnutí jsou bolestivá, ale málo kdy kritická.
- Africký pes se vyskytuje i v jižní části Sahary.
- Fenek (Liška), bledá lyška, nebo také Ruppellova. Je to všežravec žijící v mnoha částech Sahary.
- Pštros je nelétavý pták s výskytem po celé africe. V současné době jen vzácně.
- Addax je ohrožený druh velké bílé antilopy. Je přizpůsobena na poušť, vydrží bez vody spoustu měsíců, někdy i rok.
- Saharský gepard žije v Algerii, Togu, Nigerii, Mali, Beninu, a Burkině Faso. Už zbylo pouze asi 250 gepardů, žijících volně. Ti jsou velmi ostražití, prchají při jakékoli konfrontaci s lidmi. Vyhýbají se slunci od dubna do září. Hledají útočiště v keřích, jako balanite a acacias. Jsou neobvykle světlí.
- Žijí zde také drobní hlodavci a ptactvo.
Související články
Externí odkazy
- Sahara : Flora - Fauna (francouzsky)
- Obrázky ze Sahary (česky)
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |