Ekologický právní servis

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 12. 2014, 08:48; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Ekologický právní servis (EPS) je nevládní, nezisková a nepolitická organizace právníků, snažící se hájit práva občanů a životního prostředí v České republice od roku 1995 právní cestou. Ovlivňuje připravovanou legislativu, právnickou komunitu a studenty práv směrem k ochraně veřejných zájmů, zejména životního prostředí a lidských práv. Poskytuje občanům bezplatnou právní pomoc. Prosazuje odpovědnost klíčových společenských subjektů za následky jejich jednání.[1]

EPS patří mezi tzv. watchdog [2] organizace. EPS je jedním z českých členů European Environmental Bureau (EEB).

Obsah

Cíle EPS

EPS se podle svého prohlášení snaží dosáhnout:

  • účinné ochrany práva občanů a jejich sdružení na příznivé životní prostředí,
  • demokratického, spravedlivého a otevřeného rozhodování státních orgánů,
  • lepšího přístupu občanů k soudům při právní ochraně veřejných zájmů a lidských práv,
  • snadného a rychlého přístupu občanů k informacím,
  • prospěšnosti nové legislativy pro občany a ne pro úzké zájmové lobby,
  • zvyšování právního vědomí veřejnosti,
  • implementace a ovlivňování práva EU,
  • prosazování odpovědnost nadnárodních korporací,
  • zapojení právníků a studentů právnických fakult do obecně prospěšných aktivit,
  • otevření diskuse o palčivých tématech právní ochrany veřejných zájmů a lidských práv, jejich postupného řešení.

Programy EPS jsou: GARDE, Právo životního prostředí, Právní Poradna, Legislativa, Rozvoj PIL.[3]

Vybrané případy řešené EPS

[4]

Elektrárna Prunéřov

Komín elektárny Prunéřov II

Projekt firmy ČEZ na přestavbu největší české hnědouhelné elektrárny Prunéřov II, která je i největším českým producentem skleníkových plynů, oxidů dusíku a síry v České republice. V březnu 2009 ministerstvo životního prostředí vrátilo společnosti ČEZ k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II, protože nenavrhuje použití tzv. nejlepší dostupné technologie (BAT - best available technology), což by způsobilo vyšší emise po další desítky let. Podle MŽP firma ČEZ nevyhověla závěrům ze zjišťovacího řízení a nepředložila návrh na použití technologie s tepelnou účinností elektrárny minimálně 42% , ale jen 38%. Rekonstrukce elektrárny Prunéřov II předpokládá výměnu tří stávajících kotlů a technologického zařízení za kotli. Plánována i výměna turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny.[5] EPS v procesu EIA požaduje splnění požadavků zákona na instalaci účinnější technologie anebo uzavření stávající elektrárny do roku 2015.[6]

Rychlostní silnice R52[7]

Ředitelství silnic a dálnic a Jihomoravský kraj prosazují jako údajně "jedinou možnou" spojení Brna a Vídně vybudování rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice - Mikulov. Se záměrem nesouhlasí řada dotčených obcí a jejich obyvatel a občanská sdružení.

Trasu přes Břeclav naopak prosazují některé obce a zejména ochránci životního prostředí, neboť se obávají poškození přírody v oblasti novomlýnských nádrží a chráněné krajinné oblasti Pálava. Přesto byla 23. ledna 2009 ve Vídni podepsána dohoda mezi ČR a Rakouskem o napojení rychlostní silnice R52 s rakouskou (tzv. severní) dálnicí A5 na trase Brno - Vídeň v úseku Mikulov - Drasenhofen (v oblasti bývalého hraničního přechodu).

Stavba měla být zahájena v roce 2010, ale na návrh obcí Bavory a Dolní Dunajovice a několika fyzických osob Nejvyšší správní soud zrušil v listopadu 2009 územní plán Břeclavska, včetně sporné trasy silnice R52 mezi Brnem a Vídní.[8] Také Evropská komise kritizovala postup českých úřadů při schvalování územního plánu Břeclavska a do vyjasnění situace odmítla stavbu spolufinancovat.[9]

Letiště Ruzyně

Terminál Sever - ruzyňské letiště za soumraku

Státní podnik Letiště Praha plánuje výstavbu vzletové a přistávací dráhy, která by však letecký provoz přiblížila k hustě obydlenému území. Proti plánu se staví pražské městské části Nebušice, Suchdol, Lysolaje, které se obávají především nárůstu hlukové zátěže. Kritikům výstavby se podařilo úspěšně u Nejvyššího správního soudu napadnout nezákonnost rozhodování orgánů hlavního města Prahy při projednávání územního plánu[10]. Zastupitelstvo hl. m. Prahy se následně pokusilo neúspěšně rozsudek správního soudu napadnout stížností u Ústavního soudu, který v rozhodnutí z 28. listopadu 2006 stížnost odmítl pro nedostatek legitimace zastupitelstva k jejímu podání a definitivně tak potvrdil nezákonnost postupu při přípravě stavby nové přistávací dráhy[11]

Zastupitelstvo následně přijalo novou změnu územního plánu, který byla opět napadena u Nejvyššího správního soudu a ten podanou kasační stížnost zamítl. Na základě stížnosti Miloše Bělohradského rozhodl Ústavní soud 25. března 2009, že se Nejvyšší správní soud musí tímto případem znovu zabývat, protože rozhodl "příliš formalisticky" a "takový postup neshledal senát Ústavního soudu jako ústavně souladný"[12].

Hliníkárna NEMAK v Havrani u Mostu

Od roku 2001 poskytoval EPS bezplatnou právní pomoc rodině sedláka Jana Rajtera v jejím sporu o plánu na stavbou továrny firmy Nemak Czech Republic, s.r.o.. V průběhu 5 let bylo podáno více než 260 právních podání, včetně mnoha odvolání a rozkladů, desítek žalob a kasačních stížností, návrhu na vyhlášení místního referenda, podnětu k veřejnému ochránci práv, či trestních oznámení. Více než 3 roky státní orgány ani soudy nebraly námitky a žaloby v potaz a nevyhověly jim. Až v polovině roku 2004 dal Nejvyšší správní soud zapravdu většině námitek EPS a zrušil mnohá rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, který následně zrušil některá nezákonně vydaná povolení pro firmu Nemak a průmyslovou zónu Joseph. Nakonec město Most nabídlo rodině Rajterů odkup části pozemků ležících v bezprostředním sousedství továrny, což by rodině umožnilo odstěhovat se z lokality Odkup pozemků podpořila česká vláda usnesením č. 550/II/11 z 10. 5. 2006, kterým odsouhlasila uvolnění takřka 250 milionů z výnosů privatizace jako příspěvek městu Most na rozšíření zóny Joseph. Smírné řešení sporu tak bylo ukončeno koncem roku 2006. [13] Reitner pak daroval EPS 1 milion korun.[14]

Právník Pavel Franc za svou práci na této kauze získal v červnu 2007 Cenu Josefa Vavrouška za rok 2006. Cyklus fotografií Ibry Ibrahimoviče nazvaná „Příběh sedláka Rajtera – od kolektivizace ke globalizaci“ získala hlavní cenu a cenu ve své kategorii v soutěži Czech Press Photo 2003.

Splavnění řeky Labe do Pardubic

Ředitelství vodních cest (ŘVC) plánuje splavnit Labe do Pardubic formou výstavby dvou plavebních kanálů souběžné s hlavním tokem řeky. Jeden z nich má zničit významný krajinný prvek Slavíkovy ostrovy, které je jedním z posledních zachovalých slepých ramen Labe. Stavba by zničila biotopy více než padesáti zvláště chráněných druhů živočichů.[15]

Reference

  1. ↑ webové stránky EPS o sobě
  2. ↑ webové stránky EPS o jeho watchdog incubator projektu
  3. ↑ webové stránky EPS o programech
  4. ↑ webové stránky EPS: Nejvýznamnější případy
  5. ↑ Bursíkův úřad trvá na zvýšení účinnosti Prunéřova II euro.cz
  6. ↑ webové stránky kampaně Pohoda ČEZ - včerejší technologie již dnes
  7. ↑ webové stránky EPS: Rychlostní silnice R52
  8. ↑ Soud zrušil územní plán Břeclavska se spornou R52 do Vídně, Česká televize, 25. 11. 2009
  9. ↑ Evropská komise kritizuje Územní plán VÚC Břeclavsko, earch.cz
  10. ↑ rozsudek Ústavního soud ČR ze dne 18. července 2006
  11. ↑ text rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti zastupitelstva hl. m. Prahy
  12. ↑ Ústavní soud rozhodl: Plán kvůli nové ranveji v Ruzyni se musí přezkoumat
  13. ↑ webové stránky EPS: Hliníkárna NEMAK
  14. ↑ Filip Gregor a Jiří Nezhyba: POLEMIKA: Nepravdy Václava Vlka st., Neviditelný pes, 19. června 2008
  15. ↑ webové stránky EPS: Splavnění řeky Labe do Pardubic

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ekologick%C3%BD_pr%C3%A1vn%C3%AD_servis“