Botič

Z Multimediaexpo.cz


Botič je potok v povodí dolní Vltavy. Protéká územím Středočeského kraje a hlavního města Prahy; je to jeden z nejdelších pražských potoků. Délka jeho toku činí 34,5 km (z toho 21 km v Praze, 1,2 km v potrubí),[1] plocha jeho povodí je 134,85 km². Celkový spád je 1,38 %.

Obsah

Názvy

Název Botič je doložen již od 12. století a nejčastěji je vysvětlován souvislostí s botěním či botněním, tj. nabýváním objemu, rozvodňováním, ale podle jedné z hypotéz se na potok přenesl z názvu jednoho z mlýnů pod Vyšehradem, odkud se postupně přenášel proti proudu až k hornímu toku. V historii byl však nazýván i mnoha dalšími jmény: za husistských válek Cebron, v 18. století Potanka, Podanka nebo Zasav.[2] Již od středověku (kdy se Vršovice nazývaly Údolí Viničné) a až do 19. století se nazýval Vinný potok, tento název se dosud dochoval v názvu ulice U Vinného potoka. Dnes se Vinný potok jmenuje jeden z přítoků Pitkovického potoka, který je přítokem Botiče, v minulosti se Pitkovický potok jmenoval Vinný až k soutoku s dnešním Botičem.

Průběh toku

Pramen Botiče
Lužní les pod pramenem
Botič v historické části Hostivaře

Horní tok

Botič pramení severně od Křížkového Újezdce v lese Okrouhlíku. Po melioraci v padesátých létech minulého století byl pramen posunut níže pod les na místo zvané Ovčáry. Teče přes Čenětice (zleva se vlévá Oleška), Olešky (zleva bezejmenný přítok od Hlubočinky), přes Kocandu (zprava přítok z Osnice), protéká Průhonickou oborou (přes rybníky Bořín a Labeška, mezi nimi se zleva vlévá Jesenický potok, za nimi zprava Dobřejovický potok) a Průhonickým parkem (mine Podzámecký rybník) a místy zalesněným údolím Průhonic meandruje přes Křeslice do Prahy. Horní tok až do vzdálenosti 17,447 km od ústí je ve správě státního podniku Povodí Vltavy.

Dolní tok

Na území Prahy vtéká potok v přírodním parku Botič-Milíčov. Přijímá zprava Pitkovický potok a o kus dál u Fantova mlýna v místě zvaném Dobrá Voda rovněž zprava potok Dobrá voda od Uhříněvsi. Protéká opraveným Petrovickým jezem a před Petrovicemi se zleva vlévá Milíčovský potok od Milíčovských rybníků a v Petrovicích začíná vzdutí Hostivařské přehrady. Přímo v ní přijímá zleva Hájecký potok a pod její hrází se nachází vyrovnávací nádrž. Za Hostivařskou přehradou přijímá Botič zleva Košíkovský potok a pokračuje několikakilometrovým úsekem meandrů (přírodní památka) přes Hostivař, kde se do něj zprava vlévá Měcholupský potok. V těchto místech byl vyhlášen přírodní park Hostivař-Záběhlice a potok pokračuje zleva kolem statku Práče, údolím Záběhlic zprava přes Záběhlický jez[3] kolem Záběhlického zámku. V místě jezu se vlévá zleva Chodovecký potok a nad jeho ústím se odděluje odtok[4] k Hamerského rybníku. Pod jezem tvoří severní hranici Růžového ostrova a na jeho konci se zleva vrací voda z rybníka a o něco níže se zprava vlévá Slatinský potok. Botič dále protéká areálem michelské teplárny a odstavného nádraží Praha Jih, mohutným obloukem zleva obtéká michelským údolím Bohdalec a Tyršův vrch, stáčí se do Vršovic, teče kolem stadionu Bohemians 1905, po levé straně Havlíčkových sadů a parku Folimanka protéká Nuselským údolím přes Ostrčilovo náměstí a odtud pak jako kanalizovaný zakrytý tok ústí zprava do Vltavy v Praze na Výtoni pod železničním mostem. Dolní tok je ve správě magistrátu hl. m. Prahy.

Vodní stav

Průměrný průtok činí 0,44 m³/s. Průměrná roční teplota vody činí 7–8 °C.

Povodně

  • 1563 — 24. května napáchal rozvodněný Botič velké škody v Michli, několik lidí přišlo o život.[5]
  • 1958 — 8. července rozvodněný Botič zatopil Hostivař a další části města. Tato povodeň urychlila rozhodnutí o vybudování hostivařské přehrady.[5]
  • 2002 — 12. srpna večer hrázný Beneš oznámil, že bylo započato vypouštění přehrady. Normální průtok Botiče ve Vršovicích činí 1 m³/s až 1,5 m³/s. Z přehrady bylo v noci na 13. 8. vypouštěno 43 m³/s, průtok ve Vršovicích odhadl magistrátní vodohospodář Ilja Storoženko na 50 m³/s. Jan Hučín na svém webu odhadl v srpnu 2002 průtok na Ostrčilově náměstí (Nusle pod Vyšehradem, asi 1 km před ústím do Vltavy) na 60 m³/s.[6] Botič se nakonec v tomto úseku nerozlil, ačkoliv to pražská povodňová komise předpokládala, došlo pouze k zatopení sklepů domů v Sekaninově ulici.
  • 2004 — byl při jednom zvýšení hladiny po silné lokální bouřce odhadován průtok kolem 10 m³/s.[6]
  • 2007 — 19. srpna se po silném přívalovém dešti Botič rozvodnil a zaplavil přilehlé části parku Folimanka do výše půl metru.

Povodňový plán

Podle povodňového plánu ÚMČ Praha 10 se vyhlašuje

  • 1. stupeň (stav bdělosti) při průtoku 10 m³/s (výška hladiny 70 cm)
  • 2. stupeň (stav pohotovosti) při průtoku 15 m³/s (hladina 70-115 cm)
  • stav ohrožení při průtoku 35 m³/s (hladina 179 cm).

Ochrana přírody

Botič ve střední části zámeckého parku Průhonice

Čistota vody

Ve druhé polovině 20. století kvalita vody odpovídala V., tedy nejhorší třídě čistoty. Podobně jako u jiných toků došlo i u Botiče v 90. letech 20. století k postupné eliminaci zdrojů znečišťování (hlavně z kanalizace) a určitému zlepšení kvality vody. Největším problémem je fosfor a celkový organický uhlík, naopak kyslíkové ukazatele odpovídají neznečištěným tokům. Na základě měření z let 2001–2005 byl Botič řazen nad Hostivařskou přehradou do IV. třídy jakosti, pod přehradou do III./IV. třídy, u ústí do Vltavy do IV./V. třídy.[7]

Flóra

V místech, kde jsou břehy porostlé stromy, jsou zastoupeny zejména olše lepkavá, vrba bílá, jilm vaz, jilm habrolistý, líska obecná, svída krvavá, brslen evropský. V bylinném pásmu se vyskytuje zejména kopřiva dvoudomá, krabilice mámivá, konopice polní, hluchavka skvrnitá, ptačinec hajní, ptačinec velkokvětý a na jaře také orsej jarní, křivatec žlutý, violka vonná, podbílek šupinatý.

Fauna

V potoce žije mnoho druhů ryb (pstruh, okleje obecná, perlín ostrobřichý, plotice obecná, okoun říční, kapr obecný, štika obecná, úhoř říční, hrouzek obecný, jelec tloušť, jelec proudník), z obojživelníků je zde zastoupena kuňka obecná, ondatra pižmová, ropucha zelená a obecná.

Využití

Vodáctví

Část z Průhonic do Petrovic (8,3 km) bývá sjízdná jen při jarním tání. Úsek od Hostivaře k ústí bývá sjížděn koncem října při vypouštění vody z přehrady. Některé nesjízdné stupně a jezy je obtížné přenášet. V úseku od Michle k Výtoni je několik delších tunelů. V posledním, nejdelším z nich je malý jez. Sjíždění je vhodné jen pro zkušené vodáky.

Kultura

Skupina Visací zámek v písni Zatykač zpívá „Bič a rychle pryč, už se těším na Botič.“ Jan Vodňanský na albu S úsměvem Donkichota v písni Oty skoky o tyči zpívá vlastní text „Oty skoky o tyči končí vždycky v Botiči, každý sudý rok — to že je cvok“. Na břehu Botiče v Nuselském údolí se nachází také Divadlo Na Fidlovačce.

Související články

Poznámky

  1. ↑ pro srovnání: Rokytka 36,2 km, z toho 31,5 na území Prahy
  2. ↑ Jaroslav Kocourek a kol.: Český atlas – Praha, Freytag & Berndt, 2006, názvy Botiče zmíněny i v recenzi Ondřeje Horáka v Lidových novinách s názvem „Vše, co jste chtěli vědět o Praze“
  3. ↑ v roce 2004 byl opravován jez, rekonstruován most na ulici U záběhlického zámku a opěrná pobřežní zeď podél ulice Záběhlické
  4. ↑ zaslepený a o jeho obnovení se jedná
  5. ↑ 5,0 5,1 Přehled největších povodní v Praze (web ÚMČ Praha 5, 21. 7. 2005, autor neuveden, zřejmě opis níže uvedeného)
    S. Bürgerová, V. Ledvinka: Největší povodně v Praze do roku 1825 (Listy hl. m. Prahy, září 2002, str. 13
  6. ↑ 6,0 6,1 Dvojciferný Botič (Šuplík Honzy Hučína, 3. 6. 2004, blog)
  7. ↑ Zhodnocení kvality vody na Botiči (2001-2007)

Externí odkazy

Povodně


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Botič
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Boti%C4%8D“