Chrám svaté Barbory
Z Multimediaexpo.cz
Chrám svaté Barbory je trojlodní gotický kostel ve městě Kutná Hora.
Důvod jeho výstavby je zcela unikátní. Chrám totiž nebyl vystavěn na popud některé církevní instituce, například kapituly či pro bohoslužebné potřeby farnosti, nýbrž byl od počátku zamýšlen jako veliká reprezentativní stavba iniciovaná bohatými kutnohorskými měšťany. Podle kanonického práva měl chrám původně status pouhé kaple. Architektonicky ovšem směle konkuroval Pražské katedrále. Vyjadřuje dobové napětí mezi Prahou a Kutnou Horou a také mezi Kutnou horou a Sedleckým klášterem, na jehož pozemku bylo město vybudováno a jehož vlivu, ač bylo městem královským, podléhalo. Proto byl chrám také vybudován za městskými hradbami na pozemku pražské kapituly.
Obsah |
Historická data
Stavba chrámu svaté Barbory započala roku 1388, podle některých pramenů měla tato stavba mít dvojnásobnou délku lodi než má současný chrám. Stavba probíhala v několika etapách a do značné míry souvisela s prosperitou stříbrných kutnohorských dolů. Práce na chrámu byly definitivně zastaveny roku 1558, přičemž byl chrám na západě uzavřen pouze provizorní zdí.
Následující zásahy měly pouze udržovací charakter. V roce 1626 byl chrám předán jezuitům, kteří vedle něj vybudovali kolej. Po požáru kostela provedli barokní úpravy. Především došlo k vybudování barokního krovu (viz historické foto ve fotogalerii).
Mezi lety 1884 a 1905 byla na základě popudu místního archeologického spolku Vocel provedena puristická rekonstrukce, při které byla budova nejen obnovena, ale také prodloužena o jednu okenní osu k západu, kde bylo vybudováno nové neogotické průčelí. Barokní krov byl nahrazen krovem v podobě trojice gotizujících stanových střech, které zřejmě zhruba odpovídají původnímu gotickému řešení.
Architekti a průběh výstavby
Prvním projektantem a stavitelem chrámu svaté Barbory se stal Jan Parléř, syn stavitele Svatovítské katedrály Petra Parléře. Jan Parléř vystavěl nejstarší část chrámu s věncem obvodových kaplí podle vzorů francouzských katedrál. Původně budované trojlodí bylo brzy rozšířeno o široké vnější lodi, avšak s příchodem husitských válek byla stavba poprvé na šedesát let přerušena. Práce na chrámu byly znovu obnoveny v roce 1482, nejprve zde pracovali místní stavitelé, kteří pokračovali v intencích zakladatele stavby Jana Parléře.
Od roku 1489 až do své smrti roku 1506 pracoval na dostavbě chrámu Matyáš Rejsek. Ten dostavěl chór, v němž provedl triforium, zónu bazilikálních oken, bohatě utvářenou síťovou žebrovou klenbu (dokončena 1499) a také příslušnou část vnějšího opěrného systému. Stavební zásahy Matyáše Rejska jsou charakteristické uplatněním množství velmi bohatého pozdněgotického dekoru.
Aby bylo možné chrám používat bylo potřeba především dokončit bazilikálně převýšenou hlavní loď. Příchod respektovaného architekta Benedikta Rejta roku 1512 však znamenal radikální změnu. Rejt kromě vrchní části hlavní lodi vybudoval ještě dvě shodně vysoké boční lodě, které se nad zónou mezilodních arkád otevírají do hlavní lodi ve formě empor. Ve své podstatě tak vznikl nad původní částí chrámu nový, pozdněgotický halový kostel, zaklenutý krouženou žebrovou klenbou a silně prosvětlený množstvím rozměrných oken. Iluzi „kostela nad kostelem“ ještě zdůraznilo zcela nezvyklé umístění oltářů i ve druhé etáži kostela.
Řešení monumentální kroužené klenby navazuje na řešení klenby Vladislavského sálu Pražského hradu. Kutnohorská klenba je ve svém rozvrhu bohatší a motivicky rozvíjí základní vzorec klenby pražské. Pro barokní architekturu je velmi důležité to, že tuto krouženou klenbu zřejmě viděl Jan Santini před započetím barokní obnovy cisterciáckého klášterního kostela v nedalekém Sedlci.
Podle Rejtova projektu se stavělo i po jeho smrti roku 1534, avšak s postupným poklesem těžby stříbra opět docházely finanční zdroje, a tak byly v roce 1558 práce definitivně zastaveny, aniž by došlo k vybudování poslední části soulodí, pravděpodobně o rozsahu dalších 4 až 6 klenebních polí.
Výzdoba chrámu svaté Barbory
V kněžišti je umístěno pozdně gotické pastoforium pocházející z dílny Matyáše Rejska z doby kolem roku 1510. Chórové lavice jsou zdobeny řezbami řezbáře mistra Jakuba Nymburského z let 1480–1490.
Pozoruhodné a ojedinělé v našem středověkém umění jsou dochované pozdně gotické fresky s báňskou tematikou v některých kaplích (Hašplířská kaple). V Mincovní kapli je na stěnách znázorněna středověká technika ražby mincí. Nejunikátnější je ovšem malířská výzdoba Smíškovské kaple (1485–1492) zobrazující typologicky pojaté scény královnou ze Sáby přichází ke králi Šalomounovi, Trajánův soud, Vidění Tiburtské Sybily a Ukřižování. Ve spodní části kaple doplňuje tyto výjevy ještě pozoruhodná malba „litterati“, připravujících liturgické náčiní k bohoslužbě. Malíř, který vytvořil tyto malby byl nejen velmi schopným tvůrcem, ale byl navíc i dobře poučen o soudobé italské malířské produkci.
Fotogalerie
Externí odkazy
|
|
České památky na seznamu světového dědictví UNESCO |
---|
Historické centrum Českého Krumlova • historické centrum Prahy a zámecký park Průhonice • historické centrum Telče • kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře • historické centrum Kutné Hory s kostelem svaté Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci • Lednicko-valtický areál • Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži • Holašovice • zámek Litomyšl • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci • Vila Tugendhat • židovská čtvrť, hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |