Douglas XB-42 Mixmaster
Z Multimediaexpo.cz
| Douglas XB-42 Mixmaster | ||
| Soubor:XB-42.jpg | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | prototyp bombardéru | |
| Výrobce | Douglas Aircraft | |
| Konstruktér | Edward F. Burton | |
| První let | 6. května 1944 | |
| Zařazen | ||
| Vyřazen | projekt zrušen v roce 1948 | |
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 2 | |
| Varianty | XB-42A | |
| Uživatel | USAAF | |
Douglas XB-42 Mixmaster byl experimentálním bombardovacím letounem, navrhovaným pro vysoké rychlosti. Nekonvenční design spočíval v instalaci dvou pístových motorů v trupu letadla, z nichž každý poháněl jednu z protiběžných vrtulí na konci za ocasními plochami. Tím mělo být dosaženo aerodynamicky čistých tvarů, umožňujících vyšší výkony. Do konce druhé světové války byly postaveny celkem dva prototypy. Na jejím konci se ukázalo, že lepší cestou, jak dosáhnout vyšších výkonů je použití proudových motorů.
Obsah |
Vývoj
Typ byl původně soukromou iniciativou firmy Douglas a americké armádní letectvo bylo s projektem seznámeno v květnu 1943. Výsledkem byla objednávka na stavbu dvou prototypů a jednoho draku pro statické zkoušky. USAAF si od projektu slibovalo letoun, který by měl podobný dolet jako Boeing B-29 Superfortress, ale byl menší a levnější.
XB-42 poháněla dvojice vodou chlazených dvanáctiválců s válci do V, Allison V-1710-125, instalovaná v trupu letounu za kabinou pilota. Ta poháněla dvojici protiběžných vrtulí v ocase letounu. Vstupy vzduchu byly na náběžné hraně křídel. Podvozek byl třístopý, příďový a pod ocasem letounu byla velká kýlová plocha, která měla zabránit kontaktu vrtulí se zemí. Pilot a druhý pilot seděly pod dvojicí kapkovitých překrytů. Bombometčík měl stanoviště v nosu letounu. Obrannou výzbroj tvořily dvě dvojice dálkově ovládaných kulometů ráže 12,7 mm v zatahovacích věžích, které byly instalovány v odtokové hraně křídel. Ty bylo možné zasunout do křídel v době, kdy letounu nehrozilo nebezpečí. Zbraně ovládal druhý pilot ze svého stanoviště vedle pilota. Tyto zbraně měly jen omezený palebný rozsah a mohly střílet vlastně jen směrem dozadu za letoun. Vzhledem k tomu, že letoun měl operovat ve vysokých rychlostech, se to ale nepovažovalo za vážný handicap. Pro palbu směrem kupředu byly v trupu namontovány dva pevné kanóny ráže 20 mm. Zvažovala se i výroba bitevní varianty, pro kterou se počítalo s baterií 16 kulometů, anebo kanónem ráže 75 mm a dvěma kulomety.
Testy
První prototyp vzlétl 6. května 1944. Výkony byly považovány za vynikající. XB-42 byl stejně rychlý, anebo rychlejší, než bombardér De Havilland Mosquito, byl ale ozbrojený a unesl dvakrát tolik pum. Pilot měl pod kapkovitým překrytem výborný výhled, ale dva oddělené překryty pro něj a druhého pilota byly problémem při jejich komunikaci. Proto byly později vyměněny za společný překryt pro oba dva. Problémem byla menší stabilita letounu, vibrace a špatné chlazení motorů, což byl problém, se kterým se potýkalo více konstrukcí podobné koncepce s tlačným motorem. O rychlosti XB-42 svědčí rychlostní rekord, kterého dosáhl v prosinci 1944 při letu z Long Beach v Kalifornii do Washingtonu. Tuto vzdálenost XB-42 překonal průměrnou rychlostí 433,6 mil za hodinu.
Testy prototypu pokračovaly až do konce války, pak se ale americké letectvo rozhodlo, že raději počká na první generaci z jeho pohledu perspektivnějších proudových bombardérů, než aby pokračovalo ve vývoji tohoto typu.
Jeden z prototypů byl zničen při havárii, druhý ale i nadále sloužil k experimentům. Dokonce dostal pod křídla dvojici proudových motorů Westinghouse o síle 7,1 kN a větší palivové nádrže. Upravený stroj byl označen XB-42A. Tato úprava sloužila pouze k testům a z tohoto stroje už tehdy byla odstraněna výzbroj. Takto upravený dosáhl rychlosti až 785 km/h. Nakonec byl poškozen při 22 letu, během tvrdého přistání a i když byl opraven, už nikdy nevzlétl k dalším pokusům. Program XB-42, společně s programem Douglas XB-43 Jetmaster, který z něj byl odvozen a měl čistě proudový pohon, stál americké letectvo 13,7 milionu dolarů.
Dochovaný kus
Prototyp XB-42A se dostal do sbírky amerického National Air and Space Museum. Nikdy však nebyl vystaven na veřejnosti. Není ale kompletní, protože při přepravě letounu byly ztraceny jeho nosné plochy.
Technické údaje
- Rozpětí: 21,5 m
- Délka: 16,4 m
- Výška: 5,7 m
- Nosná plocha: 51,6 m²
- Plošné zatížení: 292 kg/m²
- Hmotnost prázdného stroje: 9475 kg
- Vzletová hmotnost: 15 060 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 16 194 kg
- Pohonné jednotky: 2× řadový motor Allison V-1710-125
- Výkon motoru: 1800 hp (1300 kW)
Výkony
- Nejvyšší rychlost: 660 km/h
- Dostup: 8960 m
- Bojový dolet: 2900 km
Výzbroj
- 4× kulomet ráže 12,7 mm
- 3600 kg pum
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |