Dušan Slobodník
Z Multimediaexpo.cz
Dušan Slobodník (* 11. dubna 1927, Pezinok – 13. prosince 2001) byl slovenský spisovatel, literární vědec, překladatel a politik.
Obsah |
Životopis
V květnu 1944 vstoupil do organizace Hlinkova mládež, jako důvod později uváděl svůj tehdejší zájem zúčastnit se turnaje ve stolním tenisu organizovaného touto organizací.
Od 28. února do 10. března 1945 těsně před koncem 2. světové války se na podkladě povolávacího rozkazu zúčastnil kurzu pro diverzanty vedeného německou tajnou službou v Sekuliach. Těsně před maturitou (22. dubna 1945) byl zatknut sovětskou vojenskou kontrarozvědkou, 19. května 1945 ho sovětský vojenský soud v Novém Měste na Moravě odsoudil podle §58-6 na 15 let nucených prací. Z nich téměř 9 let strávil v několika sovětských pracovních a nemocničních táborech Gulagu (Gulag=Hlavní správa trestaneckých táborů). Po Stalinově smrti byl na základě amnestie propuštěn a v prosinci 1953 byl vrácen na Slovensko. Maturoval v roce 1954 ve studiu pokračoval na Filosofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (obor slovenština-ruština). V roce 1958 v době Bacílkovské prověrkové kampaně kvůli své minulosti vyloučen ze studií. Dopisem požádal Nejvyšší soud SSSR o rehabilitaci a 1. října 1960 ho Vojenské kolegium NS SSSR plně rehabilitovalo. Studia pak dokončil na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svoje vzpomínky z vězení posléze uveřejnil v knize Paragraf: Polární kruh.
Po roce 1989 se výrazně politicky angažoval, nejprve jako literární vědec a publicista, po rozdělení Literárněvědného ústavu jako ředitel Ústavu světové literatury Slovenské akademie věd.
Při své publicistické činnosti výrazně podporoval politickou linii Vladimíra Mečiara.
V červenci 1992 po druhých svobodných volbách se Dušan Slobodník stal ministrem kultury ve vládě Vladimíra Mečiara. Výraznou mírou se zasloužil o vznik samostatné Slovenské republiky od 1. ledna 1993.
V roce 1992 Dušan Slobodník žaloval spisovatele Ľ. Feldeka za verš: „esesák sa objal s eštebákom“ v básni Dobrú noc, moja milá. Žádal od něj omluvu a úhradu nemajetkové újmy. Feldek byl nejprve u Městského soudu úspěšný, ale v roce 1994 odvolací senát Nejvyššího soudu Slovenské republiky rozsudek prvostupňového soudu zrušil a nařídil Ľ. Feldekovi zaplatit 250 tisíc slovenských korun. Později dovolací senát Nejvyššího soudu SR část soudního rozhodnutí týkající se básně a nemajetkové újmy zrušil, ale část rozhodnutí o tom, že Ľ. Feldek se má omluvit, sa stala právoplatnou. Feldekův obhájce Ernest Valko podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) do Štrasburgu a ten 12. června 2001 vynesl rozsudek ve prospěch Ľ. Feldeka.
Školy
- lidová škola ve Zvolenu
- gymnázium ve Zvolenu
- maturoval až roku 1954, protože byl 10 let vězněn
- 1954-1958 Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě. Po čtyřech letech ho jako politicky nespolehlivého vyloučili
- po rehabilitaci z roku 1960 dostudoval na Karlově univerzitě v Praze
Zaměstnání a funkce
- 1962-1965 dokumentační oddělení Výzkumného ústavu kabelů a izolantů v Bratislavě
- 1965-1969 Ústřední knihovna Slovenské akademie věd
- 1969-1973 Ústav světové literatury a jazyků Slovenské akademie věd, kde získal doktorát filosofie (PhDr.) a obhájil vědeckou hodnost kandidáta věd
- 1973-1990 Literárněvědný ústav Slovenské akademie věd
- 1990 ředitel Ústavu světové literatury Slovenské akademie věd
- 1992-1994 ministr kultury Slovenské republiky
- 1994-1998 předseda Zahraničního výboru Národní rady Slovenské republiky
- 1995-1998 místopředseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy
- 1999-2001 poslanec Národní rady Slovenské republiky
- ?-? člen výkonného výboru UNESCO
- ?-? člen Mezinárodní asociace literárních kritiků
- ?-? člen Evropské unie literátů, vědců a umělců
Vyznamenání
- 1998 Řád Andreje Hlinky I. třídy
Dílo (ve slovenštině)
- překlady z angličtiny, ruštiny a francouzštiny - více jak 70 knih
- překlad: Michael Crichton: Smrť Andromeda (Tatran Bratislava 1971)
- překlad: John Fowles: Milenka francúzskeho poručíka (Tatran Bratislava 1972)
- překlad: Isaac Asimov: Základňa (1. díl série)
- Stretnutia (Tatran Bratislava 1972)
- Súčasná sovietska próza a poézia, spoluautor: Vladimír Čerevka (Obzor Bratislava 1975)
- Cesty k poézii (Tatran Bratislava 1976)
- Autori, diela, problémy (Asocace organizací spisovatelů Slovenska Bratislava 1977)
- Genéza a poetika science fiction (Mladé letá Bratislava 1980)
- Cesty k poézii (1976)
- Cesty k próze (Tatran Bratislava 1981)
- Kontext slovenskej poézie (Tatran Bratislava 1985)
- Súradnice poézie (Asociace organizací spisovatelů Slovenska Bratislava 1985)
- Vedecké a literárne poznanie (Pravda Bratislava 1988)
- Teória a prax básnického prekladu (Asociace organizací spisovatelů Slovenska Bratislava 1990)
- Proti sedemhlavému drakovi, z dejín zápasu za Slovensko (Spolek slovenských spisovatelů Bratislava 1998)
- Zámery iredenty v plnej nahote (spoluautor, Kubko Goral Bratislava 1999)
- Paragraf: Polárny kruh (autobiografia, Slovenský spisovatel Bratislava 1991, druhé vydání Tatramedial v roce 2001)
- Hra o Slovensko (JUGA Bratislava 2000) (Úryvek)
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |