EURO-CESTY
Z Multimediaexpo.cz
EURO-CESTY je název mezinárodního projektu drážní dopravy v severozápadních Čechách, zejména vlakotramvajového systému na Mostecku, který byl navržen z iniciativy Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova za účasti Českých drah a. s.
Obsah |
Popis
Projekt počítal se zahrnutím meziměstské tramvajové tratě Most – Litvínov, propojením mezi tramvajovou a železniční sítí v Litvínově, železniční trati č. 135, t. j. tzv. Moldavské horské dráhy, včetně obnovení přeshraničního úseku a pokračování systému na německém území do Holzhau a Freibergu. Dále projekt počítal s výstavbou nové dvojkolejné trati Most – Žatec podél silnice I/27 přes nové průmyslové zóny Joseph v Havrani a Triangle na bývalém vojenském letišti Žatec (tato nová trať měla z nynější meziměstské tramvajové trati odbočovat u zastávky Most DP). Stoupání nové trati má v Havrani dosahovat až 67 ‰. Nejvyšší traťová rychlost mimo ulice se předpokládala 100 km/h, minimální interval ve špičce 15 minut, investiční náklady necelé 3 miliardy. Na trati Most – Žatec se počítalo jak s provozem osobních vlakotramvají, tak i nákladní železniční dopravy. V roce 2003 zamýšlely České dráhy zahájení provozu v roce 2011.[1][2] Do projektu Euro-cesty bylo zahrnuto i řešení dopravy na dalších tratích v oblasti, mimo jiné trať 137 Chomutov – Vejprty s pokračováním do Německa, po níž by bylo zajištěno spojení mezi průmyslovými oblastmi Mostu a Chemnitz. V současné době se již projekt dále nesleduje. Rozvoj průmyslových zón na Mostecku a Žatecku zdaleka nezaznamenal takový boom, jak bylo kdysi politiky prezentováno. Navíc díky hospodářské krizi dochází k útlumu výroby i v některých podnicích, které zde byly z původního obřího záměru skutečně realizovány. Z hlediska kolejového napojení zóny Triangle existovala 8 km dlouhá železniční vlečka ze stanice Postoloprty do prostoru bývalého vojenského letiště. Ta však byla místo plánované rekonstrukce snesena kolem roku 2007.[1]
Historie záměru
Myšlenky nové trati mezi Mostem a Žatcem se poprvé objevila ve studii firmy SUDOP objednané Českými drahami a Ministerstvem dopravy ČR z grantu italské vlády.[3] Mostecký dopravní podnik pak z pověření Ústeckého kraje zajistil studii proveditelnosti vedení dráhy přes zamýšlené průmyslové zóny.[3] Příspěvek na studii proveditelnosti poskytla i Hospodářská a sociální rada Mostecka.[4] Ústecký kraj i vládní zmocněnec se k projektu stavěli vstřícně.[3] Předmětem dalšího jednání je, kdo by měl být hlavním investorem.[3] Do této role se v roce 2005 nabízela SŽDC.[5] Počítalo se s různými zdroji financování, očekáván byl i významný podíl dotací z fondů EU. Přispět měl stát, Ústecký kraj, města, průmyslové podniky a další podnikatelské subjekty.[6]
Externí odkazy
- Martin Harák: Mostecko usiluje o systém TramTrain, týdeník Železničář, 2003
- Martin Harák: Euroregiony Labe a Krušnohoří podporují železnici, týdeník Železničář, 41/2005
- Vladass: Názor na připravovaný projekt propojení stávajících tramvajových tratí s Žatcem, Havraní, Teplicemi a Moldavou, web Mostecká MHD, rubrika Vaše příspěvky, nedatováno
Reference
- ↑ Martin Harák: Regionální tramvajové vlaky budou jezdit také v Česku, Železničář č. 21/2003, , týdeník Českých drah, 5.–11. 6. 2003, str. 4
- ↑ Marek Binko: Vlakotramvají z Mostu do Žatce, ČD pro vás 2003/4, str. 24–25
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Martin Harák: Mostecko usiluje o systém TramTrain, týdeník Železničář, 2003
- ↑ Plán česko-saské dopravy podporuje i senátor Falbr : Hospodářská a sociální rada Mostecka se rozhodla finančně podpořit studii proveditelnosti na rozvoj veřejné hromadné dopravy do průmyslových zón, Deník Mostecka, 20. 8. 2003 (on line)
- ↑ Michal Švec: Ad: Euroregiony Krušnohoří a Labe podporují železnici, týdeník Železničář, 42/2005
- ↑ Kraj řekl ano železničnímu přechodu u nás, Dolnopoustevenský posel, 6/2005
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |