Faerské ostrovy
Z Multimediaexpo.cz
| Faerské ostrovy | ||
| Faerské ostrovy | ||
| Føroyar Færøerne | ||
 
| ||
| Vlajka Faerských ostrovů Znak Faerských ostrovů | ||
| Tú alfagra land mítt | ||
| Hymna Faerských ostrovů | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
| ||
| Hlavní město: | Tórshavn | |
| Rozloha: | 1395,74 ({{{rozlmisto}}}. na světě) z toho 0,5 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Slættaratindur (882 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | +0 (letní +1) | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 48 385 (. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 34,67 ({{{hustmisto}}}. na světě) | |
| HDI: | () | |
| Jazyk: | faerština, dánština (úřední) | |
| Náboženství: | ||
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | konstituční monarchie | |
| Měna: | faerská koruna, dánská koruna (FOK, DKK) | |
| HDP/obyvatel: | 45 250 USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | FO | |
| Telefonní předvolba: | +298 | |
| Národní TLD: | .fo | |
Faerské ostrovy (faersky: Føroyar, dánsky: Færøerne, znamená Ovčí ostrov) je souostroví v severním Atlantickém oceánu na jihozápadním okraji Norského moře. Leží severozápadně od Skotska v polovině cesty mezi Islandem a Norskem.
Geografie
Souostroví je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky o celkové rozloze 1 395,74 km². Je 113 km dlouhé a 75 km široké a jeho tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu. Délka pobřeží je 1 117 km. Nejvyšší hora Slættaratindur má výšku 882 m a průměrná nadmořská výška ostrovů je 300 m. Faerské ostrovy se administrativně dělí na 6 krajů.
Seznam ostrovů
- Hlavní článek: Seznam Faerských ostrovů
| Ostrov | Rozloha (km²) | Počet obyvatel (k 1.1. 2007) | Nejvyšší bod (m) |
|---|---|---|---|
| Streymoy | |||
| Eysturoy | |||
| Vágar | |||
| Suðuroy | |||
| Sandoy | |||
| Borðoy | |||
| Viðoy | |||
| Kunoy | |||
| Kalsoy | |||
| Svínoy | |||
| Fugloy | |||
| Nólsoy | |||
| Skúvoy | |||
| Mykines | |||
| Hestur | |||
| Stóra Dímun | |||
| Koltur | |||
| Lítla Dímun |
Historie
Kolem roku 700 byly ostrovy osídleny irskými mnichy, v 8.-9. století je získali norští Vikingové a posléze byly roku 1035 připojeny k Norsku. V jeho rámci - resp. v rámci dánsko-norské personální unie - se staly roku 1380 součástí Dánska. Dánsku pak ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce 1814. Od roku 1940, po obsazení Dánska nacistickým Německem, byli okupovány Velkou Británií. Okupace trvala až do roku 1945, kdy Britové ostrovy vrátili Dánům. Od roku 1948 disponují poměrně rozsáhlou vnitřní autonomií (vlastní zákonodárný sbor, vlajka atd.).
Klima
Počasí na ostrovech je přímořské a velmi proměnlivé. Zásadní ráz počasí nejvíce ovlivňuje Golfský proud. Přístavy v zimě nikdy nezamrzají a zimy jsou mírné. Průměrná teplota se pohybuje od 3 °C v zimě do 11 °C v létě. Na Faerech je v průměru 283 deštivých dnů do roka. Průměrný roční úhrn srážek je 1 501 mm. Sněhové srážky jsou na ostrovech malé. Průměrná rychlost větru 7 m/s.
Obyvatelstvo
| Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel |
| 1327 | 4.000 | 1880 | 11.220 | 1995 | 43.358 |
| 1350 | 2.000 | 1900 | 15.230 | 1996 | 43.784 |
| 1769 | 4.773 | 1911 | 18.800 | 1997 | 44.262 |
| 1801 | 5.255 | 1925 | 22.835 | 1998 | 44.817 |
| 1834 | 6.928 | 1950 | 31.781 | 1999 | 45.409 |
| 1840 | 7.314 | 1970 | 38.000 | 2000 | 46.196 |
| 1845 | 7.782 | 1975 | 40.441 | 2001 | 46.996 |
| 1850 | 8.137 | 1985 | 45.749 | 2002 | 47.704 |
| 1855 | 8.651 | 1989 | 47.787 | 2003 | 48.214 |
| Střední délka života | 77 (muži) / 81 (ženy) |
| Úhrnná plodnost | 2,522 |
| Živě narození na 1000 ob. | 15 |
| Zemřelí na 1000 ob. | 8 |
| Imigranti na 1000 ob. | 32 |
| Emigranti na 1000 ob. | 27 |
| Sňatečnost | 4,8 |
| Rozvodovost | 1,2 |
| Potratovost (počet potratů na 1000 živě narozených) | 68 |
Na ostrovech žilo v roce 2007 48 451 obyvatel, z toho 19 282 v hlavním městě Tórshavn. Státní svátek Ólavsøka slaví 29. července.
Faerské ostrovy se nepotýkají s úbytkem obyvatel. Úhrnná plodnost je jedna z nejvyšších v Evropě (2,522), díky čemuž je kladný přirozený přírůstek. Navíc Faeřanů přibývá i migrací.
Politika
Faerské ostrovy jsou samosprávným územím Dánska. Narozdíl od Dánska však nepatří do Evropské unie. Mají vlastní parlament a vlajku. Faerský parlament má 35 poslanců. V posledních volbách (20. leden 2004) kandidovalo sedm politických uskupení, z nichž šest se dostalo do parlamentu (na zisk jednoho poslaneckého mandátu bylo třeba asi 1000 hlasů). Nejsilnější parlamentní stranou je Republikánská strana, která má 8 poslanců. Následují ji Unionisté, Sociální demokraté, Konzervativci se sedmi poslanci. Dva poslance má Strana středu a jednoho poslance Autonomní strana.
Hospodářství
Nejdůležitějším odvětvím na ostrovech je rybářství, které nahradilo dříve velmi rozvinutý velrybářský průmysl. Představuje celých 97 % exportu. Ročně faerští rybáři uloví přes 600 000 tun ryb. V přepočtu na obyvatele to v roce 2003 činilo 12,7 tun ryb na osobu, což staví Faerské ostrovy na přední místa v relativní produkci ryb na světě. Dříve tu lidé také lovili ptáky a sbírali jejich vejce, to se však nyní stalo jen koníčkem. Další významnou aktivitou je chov ovcí, kterých je na Faerských ostrovech chováno cca 80 000. Dalším důležitým zdrojem příjmů je turistika.
Galerie
 Vesnice Hvalba |
|||
 Nejvyšší hora Slættaratindur |
.JPG)
Literatura
Faroe Islands in figures 2005. Tórshavn: Hagstova Føroya. 2006.
- Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha 2001, 3. aktualizované vydání, ISBN 80-7277-025-X (str. 192)
Související články
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |