Faerština

Z Multimediaexpo.cz


Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 80 000 obyvatel Faerských ostrovů. Má poměrně blízko k islandštině, podobně jako ona přežila na izolovaných ostrovech bez podstatných změn od středověku až do dneška.

Obsah

Rozšíření

Mimo Faery se používá minimálně. Na Faerách, které mají v rámci Dánska širokou autonomii, je prvním úředním jazykem; druhým je dánština.

Historie

Nejstarší ryze faerské texty jsou tři balady zaznamenané roku 1773. Spisovnou normu sestavil roku 1846 Venceslaus Ulricus Hammershaimb. Tou dobou také začaly snahy o zrovnoprávnění faerštiny s dánštinou. Do školství začala faerština pronikat od roku 1912, úředním jazykem se stala roku 1939, od roku 1948 je na školách prvním vyučovacím jazykem a běžně se používá jako literární jazyk.

Abeceda a výslovnost

Používá se latinka obohacená o několik speciálních znaků podle norsko-islandského vzoru.

velké: A Á B D Ð E F G H I Í J K L M N O Ó P R S T U Ú V Y Ý Æ Ø
malé: a á b d ð e f g h i í j k l m n o ó p r s t u ú v y ý æ ø
výslovnost: ea, a oa, o b d -/j/v e f g h i uj j k, č l m n o ou p r s t u üu v i uj ea, a ö
  • Hláskosloví stojí mezi islandštinou a západonorskými dialekty.
  • Æ - pochází z norštiny, je-li krátké, čte se jako A, je-li dlouhé, čte se jako EA. Unicode U+00C6 velké, U+00E6 malé.
  • Ø - pochází z norštiny, čte se jako německé přehlasované Ö. Unicode U+00D8 velké, U+00F8 malé.
  • Ð - pochází z islandštiny a běžně se nevyslovuje. Ovlivňuje ale předchozí a následné samohlásky a pak je slyšet buď J nebo V. Unicode U+00D0 velké, U+00F0 malé. (Neplést s chorvatským Đđ – velké se opticky shoduje, ale malé se liší a mají odlišné kódy: velké U+0110, malé U+0111.)
  • SKJ a SK před E, I, Y a EY se čte jako Š.
  • EI se na jihu čte jako AJ a na severu jako OJ.
  • K se před E, I, J, Y a EY čte jako Č.
  • G se před E, I, J, Y a EY čte jako DŽ.
  • TJ a HJ se převážně vyslovuje jako Č.
  • STJ se většinou čte jako Š, někdy ale i jako STJ.
  • DJ se vyslovuje jako DŽ

Gramatika

Gramatická stavba a slovní zásoba ovlivněná islandštinou, je zde i řada rysů dialektů jihozápadního Norska. Faerština je flexivní jazyk, který má 3 gramatické rody a 4 pády - nominativ, akuzativ, dativ a genitiv. Genitiv se ale většinou v mluvené řeči nepoužívá a opisuje se. Gramatika jazyků ostrovní větve severogermánských jazyků jako je islandština a právě faerština je tedy jednou z nejsložitějších gramatik mezi germánskými jazyky. Většina germánských jazyků je dnes více či méně analytických.

Slovní zásoba

Ve slovníku je mnoho dánských výpůjček, což souvisí s příslušností Faerských ostrovů k Dánsku.

Osobní zájmena

osobní zájmeno faersky
já eg [e:]
ty tú [tüu]
on hann [han:]
ona hon [ho:n]
ono tað [tea]
my vit [vi:t]
vy tit [ti:t]
oni teir [tair]
ony tær [tear]
ona tey [tei]

Faerské číslovky

číslovka faersky
0 null
1 eitt
2 tvey
3 trý
4 fýra
5 fimm
6 seks
7 sjey
8 átta
9 níggju
10 tíggju
11 ellivu
12 tólv
13 trettan
14 fjúrtan
15 fimtan
16 sekstan
17 seytjan
18 átjan
19 nítjan
20 tjúgu
21 einogtjúgu
22 tveyogtjúgu
30 tredivu, tríati
40 fjøruti, fýrati
50 hálvtrýss, fimmti
60 trýss, seksti
70 hálvfjers, sjeyti
80 fýrs, áttati
90 hálvfems, níti
100 hundrað
1000 (eitt) túsund

Sloveso VERA - být

český tvar faersky
já jsem eg eri
ty jsi tú ert
on / ona / ono je hann / hon / tað er
my jsme vit eru
vy jste tit eru
oni / ony / ona jsou teir / tær / tey eru

Příbuznost s ostatními jazyky

Faerština je jako germánský jazyk součástí velké skupiny indoevropských jazyků. Faerštině nejpodobnějším jazykem je islandština, se kterou sdílí starobylý charakter a tím, že se od středověku nijak výrazně nezměnila. Islanďané a Faeřané se ale nejsou schopni domluvit. Je to dáno mimo jiné i tím, že výslovnost obou jazyků je velmi odlišná. Jako příklad lze uvést předložku hjá, která se v islandštině vyslovuje přibližně jako [hjau], zatímco ve faerštině jako [čoa].

Vzorový text

Související články

Externí odkazy



Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Faer%C5%A1tina“