Geomorfologie
Z Multimediaexpo.cz
Geomorfologie je věda zabývající se studiem tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu. Termín geomorfologie v dnešním smyslu poprvé v literatuře použil americký geolog W. J. McGee v roce 1893. Objektem geomorfologie je reliéf povrchu planety Země - reliéf. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu tj. vazeb mezi složkami reliéfu. Podle Farského (2008) je geomorfologie „vědní disciplinou, která se z pohledu objektu a předmětu zabývá georeliéfem, jeho jednotlivými tvary a způsoby jejich vzniku, tedy procesy vedoucími ke změně materiálního základu těchto tvarů.“[1]
Obsah |
Členění geomorfologie
Zemské tvary vznikají působením endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) činitelů. Vnější jsou např. vítr, voda, ledovec. Vnitřní např. vrásnění, zemětřesení, sopky.
Vnější geomorfologičtí činitelé
Vnější geomorfologičtí činitelé působí:
- erozně
- transportně
- akumulačně
Nejdůležitějším předpokladem působení vnějších činitelů je zvětrávání.
Působení vody
Pod pojmem působení vody rozumíme působení tekoucí vody, ale nikoliv řeky. Geomorfologické tvary vzniklé tímto působením jsou:
- ron - jedná se o jakési plošné smývání půdy v místě, kde jsou horniny nezpevněné.
- erozní rýhy - rýhy, vzniklé erozní činností dopadající srážkové vody. Hloubka a tvar rýhy záleží na tvrdosti horniny. Když je hornina tvrdší, vytváří se rýhy ve tvaru V. V měkčích horninách se vytváří rýhy ve tvaru U.
- zemní pyramidy - mají tvar úzkého pilíře se širším kamenem nahoře. V ČR se jedná např. o Kokořínské pokličky.
- badland - vytváří se v suchých oblastech bez vegetace, kde je půda z měkkých sedimentů. Vlivem prudkého deště tu vznikají rýhy o různé hloubce a vzniká zvlášť nesourodý a neschůdný terén.
Působení řek
Působení ledovců
Ledovce způsobují svojí tíhou v krajině ohlazování skal nebo tvoření údolí a jezer. Geomorfologické tvary:
- moréna
- pleso
- oblík - zaoblený malý kopec s podložím z velmi tvrdých hornin, který odolal plošné ledovcové erozi.
- bludný balvan
- thufur - malý kopeček (max. výška 1 m) s ledovým jádrem
- pingo - osamocený pahorek s ledovým jádrem (max. výška kol. 50 m). Vyskytuje se v oblastech s trvale zmrzlou půdou.
- ledovcový stůl - tvar, vypadající jako hřib. Klobouk tvoří kámen, který zabraňuje slunečním paprskům, aby noha tvořená ledovcem roztála.
- trog
- fjord
- matterhorn - jehlanovitá hora. Po stranách hory je několik samostatných ledovců, které ji obrušují do stále strmější a ostřejší podoby. Příkladem je švýcarský Matterhorn.
Působení moře
Moře ovlivňuje vzezření pobřeží. Působí na něj buď erozivně, nebo akumulačně.
Akumulační tvary
- písečná kosa
- písečný val
- pláž
Erozní tvary
K vidění hlavně na mysech a klifech.
- mořská (skalní) brána
- skalní pilíř - zůstane po zřícení brány
Geomorfologie České republiky
- provincie
- subprovincie (dříve soustava)
- Česká vysočina
- Středoevropská nížina
- Západní Karpaty
- Západopanonská pánev
Reference
- ↑ FARSKÝ, Ivan; MATĚJČEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z fyzické geografie. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2008. ISBN 978-80-7044-996-7. S. 8.
Literatura
- BALATKA, B; RUBÍN, J. a kolektiv. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha : Academia, 1986.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |