Hůrky (Nová Bystřice)
Z Multimediaexpo.cz
Hůrky jsou částí města Nová Bystřice v okrese Jindřichův Hradec, mají 178 obyvatel.
Pozůstatky bývalého městečka Hůrky stojí na vyvýšenině, čtyři kilometry severovýchodně od Nové Bystřice, ze které přes Hůrky vede silnice k Senotínu. Další silnice vede z Hůrek k Blatu a dále k Landštejnu, pěšky nebo na kole je možné dostat se do Dobré Vody a do Potočné.
Už při pohledu z dáli má návštěvník dojem, že přijíždí do většího města. Vidí vícepatrové budovy, některé podobné zámečkům, což naznačuje, že obec asi byla v minulosti živá a bohatá.
Hůrky jsou nejvýše položeným sídlem okresu Jindřichův Hradec.
Obsah |
Historie
V oblasti se nejdříve usadili poustevníci. Název napovídá, že se jedná o bývalé hornické město - názvem „Hory, hůry, hůrky“ bývala ve středověku označována místa, kde byly těženy drahé kovy. V případě Hůrek se odhaduje, že se zde těžilo stříbro už ve 12. století. Největšího rozmachu těžba dosáhla zřejmě v 16. a 17. století. Nejznámější byl Čertův důl (Tewlův). V roce 1628 Hůrky dostal od své matky Adam Pavel Slavata z Bystřice, který v roce 1637 osadě udělil městská privilegia, povolal sem další německé horníky, kteří těžili síru a skalici. Po něm město mělo německý název Adamsfreiheit. V roce 1870 žilo v Hůrkách 577 obyvatel německé národnosti, kteří se většinou zabývali výrobou plátna. Konaly se zde do roka dva jarmarky. Po roce 1945 došlo k vysídlení původního obyvatelstva, osídlení českým obyvatelstvem asi nebylo jednoduché, v odlehlé oblasti s drsným počasím se bez vhodných pracovních příležitostí lidem příliš žít nechtělo. Ani na počátku jedenadvacátého století Hůrky nepůsobí dojmem rozkvétající obce, spíše opačně. V osmdesátých letech 20. století bylo v Hůrkách plánováno otevření uranových dolů. Než mohla být těžba zahájena, došlo ke změně politického systému a od těžby bylo upuštěno. Do té doby se o oživení Hůrek staral státní statek, státní lesy a vojenská jednotka protivzdušné ochrany státu, která zde měla kasárna. Také místní škola je v současné době uzavřena pro malý počet žáků, kteří byli převedeni do školy v Nové Bystřici.
Obyvatelstvo
Vývoj Hůrek mezi lety 1869 a 2001 [1] | ||||||||||||
Počet obyvatel | ||||||||||||
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
570 | 486 | 474 | 449 | 511 | 421 | 413 | 225 | 217 | 228 | 204 | 157 | 178 |
Počet domů | ||||||||||||
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
95 | 95 | 89 | 89 | 91 | 90 | 91 | 72 | 62 | 46 | 42 | 47 | 48 |
Pamětihodnosti
- Kostel sv.Jakuba
- Domy čp. 2, 14, 24, 45
- Socha sv.Jana Nepomuckého
- Nádraží úzkokolejné železnice
Fotogalerie
Reference
|
Město Nová Bystřice |
---|
Albeř • Artolec • Blato • Hradiště • Hůrky • Klášter • Klenová • Nová Bystřice • Nový Vojířov • Ovčárna • Senotín • Skalka • Smrčná |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref>
bez příslušné značky <references/>
.