Henri Konan Bédié
Z Multimediaexpo.cz
Henri Konan Bédié (* 5. května 1934, Dadiékro, Côte d'Ivoire) byl druhým prezidentem Côte d'Ivoire (Pobřeží slonoviny).
Druhý prezident Côte d’Ivoire pocházel z etnika Baoulé, etnika, které za Houphouët-Boignyho vlády ovládalo jak politiku, tak i významnou část ekonomicky v zemi. Získal kvalitní vzdělání v Côte d’Ivoire a ve Francii; doktorát z ekonomie získal na univerzitě v Poitiers ve Francii. Po návratu ze studií do vlasti vstoupil do státních služeb a stal se prvním velvyslancem své země v USA (1961 – 1966). Poté se stal ministrem hospodářství a financí a současně působil jako guvernér Mezinárodního měnového fondu.
V červnu 1977 musel po sérii krachů státních cukrovarů opustit ministerské křeslo a působil jako zvláštní poradce pro africké záležitosti u prezidenta Mezinárodní finanční korporace Světové banky ve Washingtonu. Do Côte d’Ivoire se vrátil v prosinci 1980 a byl zvolen prezidentem Národního shromáždění. Tuto funkci zastával i roce 1993, kdy zemřel dlouholetý vládce Côte d’Ivoire Félix Houphouët-Boigny. Jako předseda parlamentu se podle ústavy stal Bédie úřadující hlavou státu na celý zbytek prezidentského funkčního období. Byl kritizován za zasahování do svobody tisku. V dubnu 1994 byl zvolen předsedou vládní strany Parti démocratique de Côte d'Ivoire - PDCI (Demokratická strana Côte d'Ivoire) a byl jejím kandidátem pro prezidentské volby roku 1995. Bédié tyto volby přesvědčivě vyhrál.
Následující léta jeho vlády byly ve znamení studentských nepokojů, potírání opozice, jejíž členové byli zadržování, i rozkolů ve vládě. V roce 1997 dosáhl Bédié ústavních změn, které posilovaly jeho prezidentské pravomoci, prodlužovaly prezidentské funkční období a odstraňovaly limit týkající se počtu období, po která může být prezident ve funkci. Po těchto krocích Bédiého autorita i popularita rychle klesala. V prosinci 1999 došlo k vojenské vzpouře, která vyústila v celostátní krizi. Armáda požadovala, aby byl do jejího čela znovu postaven brigádní generál Robert Guéï, bývalý náčelník generálního štábu a bývalý ministr v Bédiého vládě. 24. prosince se Guéï postavil do čela úspěšného povstání a vytvořil Comité national de salut publique (Národní výbor pro blaho lide), který se stal vrcholným představitelem moci v zemi.
Bédié se ukryl na francouzské ambasádě. Jeho naděje na odvrácení puče pohasla poté, co převrat podpořilo i četnictvo a uznala jej i Francie. Bédié odešel do francouzského exilu a v Côte d’Ivoire byl na něj vydán zatykač pro podezření z defraudace. Nové prezidentské volby byly vyhlášeny na říjen 2000. Bédiému nebyla kandidatura umožněna.
Situace v zemi se rychle stávala nepřehlednou a směřovala ke konfliktu. Pokus o jeho urovnání byl učiněn svoláním Fóra národního usmíření, kterého se již Bédié zúčastnit mohl. V dubnu 2002 byl Bédié opětovně zvolen za prezidenta PDCI. Během občanské války Bédié pobýval opět ve Francii, v září 2005 se vrátil do vlasti jako prezidentský kandidát PDCI. Značná část obyvatelstva jej přivítala nadšeně, přestože podle pozorovatelů působí i na svůj věk značně unaveně a nepozorně. Volby, původně plánované na konec října 2005, byly odloženy.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |