Katalánsko

Z Multimediaexpo.cz

Katalánsko (katalánsky Catalunya, španělsky Cataluña, okcitánsky Catalonha) je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře. Metropolí Katalánska, které ve středověku tvořilo součást Aragonského království, je velkoměsto Barcelona, v jejíž aglomeraci žije více než 3 miliony obyvatel. Celé Katalánsko je pak se 7 475 420 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska.

Od roku 1833 se Katalánsko člení na 4 provincie: Barcelona, Girona (kastilsky Gerona), Lleida (Lérida) a Tarragona. Menšími správními celky je 41 comarek.

Od roku 2010 se Katalánsko také člení na 7 vegueries: Alt Pireneu i Aran, Àmbit Metropolità, Àmbit de Ponent, Camp de Tarragona, Comarques Centrals, Comarques gironines, Terres de l'Ebre.

Obsah 1 Geografie 1.1 Města 2 Obyvatelstvo 2.1 Jazyky 3 Kultura 4 Politika 5 Reference 6 Externí odkazy

Geografie

Katalánsko na severu hraničí s Francií a Andorrou, na západě s autonomním společenstvím Aragonií, na jihu s autonomním společenstvím Valencií, na východě pak sousedí se Středozemním mořem.

Na hranicích s Francií se zde rozkládá pohoří Pyreneje, od kterého na jih odbočuje pohoří Serralada Costero - Catalana, kopírující v nevelké vzdálenosti od Středozemního moře tvar zdejších pobřežních oblastí Costa Daurada a Costa Brava. Na západě Katalánska na jihu provincie Lérida se zde pak nachází nížina, po jejímž jižním okraji protéká nejdůležitější řeka regionu a jedna z významných řek Španělska Ebro.

Města

K roku 2007 mělo 10 katalánských obcí více než 100 000 obyvatel:

#	Obec	Comarca	Obyvatelstvo[1]
1	Barcelona	Barcelonès	1 595 110
2	L'Hospitalet de Llobregat	Barcelonès	251 848
3	Badalona	Barcelonès	216 201
4	Terrassa	Vallès Occidental	202 136
5	Sabadell	Vallès Occidental	201 712
6	Tarragona	Tarragonès	134 163
7	Lleida	Segrià	127 314
8	Mataró	El Maresme	119 035
9	Santa Coloma de Gramenet	Barcelonès	116 765
10	24px Reus	Baix Camp	104 835

Dalšími významnějšími městy a regionálními censtry jsou Girona, Figueres, Granollers, Vic, Manresa, Salou či Tortosa.

Obyvatelstvo

Jazyky

Vlastním jazykem Katalánska je katalánština (s výjimkou Val d'Aran, kde je jím okcitánština, zde oficiálně nazývaná aranéština). Na celém území je také používána kastilština, oficiální jazyk španělského státu. Podle Katalánského statistického institutu 36 % obyvatel Katalánska používá jako běžný dorozumívací jazyk katalánštinu, 46 % kastilštinu, 12 % oba jazyky a 0,03 % aranéštinu. 6 % obyvatel společenství se běžně dorozumívá jinými jazyky (arabština, rumunština, angličtina a další).^[2]

Podle výzkumů rozumí katalánsky 93,8 % obyvatel, avšak jen 56,3 % v ní dovede psát. Naproti tomu kastilsky rozumí 99 % obyvatel a písemně se dovede vyjadřovat 88,8 %.^[3] Je to mimo jiné výsledkem frankistických represí proti menším jazykům a kulturám Španělska; po obnovení demokracie však nastoupila prokatalánská politika, které se daří znalost katalánštiny zvyšovat.

Kultura

Katalánci mají bohatou kulturní tradici a rádi demonstrují její nezávislost na Španělsku. Počátky katalánské literatury sahají do 12. století. Z Katalánska pocházejí světoznámí malíři (Salvador Dalí a Joan Miró), architekti (Lluís Domènech i Montanera, Antoni Gaudí) a hudebníci (violoncellista Pau Casals či současný písničkář Lluís Llach).

Politika

Nejvyšším právním dokumentem v regionu, hned za ústavou Španělska, je Katalánský autonomní statut (katalánsky Estatut d'Autonomia de Catalunya), představující ústavu autonomního společenství. Poprvé byl přijat v roce 1979 a následně jednou pozměněn do svojí současné podoby, kterou schválili občané Katalánska v referendu roku 2006, kdy při účasti 49,41 % oprávněných voličů pro nový autonomní statut hlasovalo 73,90 %, proti 20,76 %, prázdné hlasovací lístky odevzdalo 5,34 % a neplatné hlasovací lístky odevzdalo 0,90 % ze zúčastněných.

Vrcholným orgánem exekutivy je katalánská vláda (katalánsky Generalitat de Catalunya), v jejímž čele stojí prezident Katalánska (katalánsky President de la Generalitat de Catalunya). V čele legislativy stojí Parlament Katalánska (katalánsky Parlament de Catalunya), který vykonává dozorčí moc nad katalánskou vládou tím, že jí vyhlašuje důvěru, případně nedůvěru.

9. listopadu 2014 uspořádala katalánská vláda nezávazné referendum o nezávislosti, ve kterém se kolem 80 % hlasujících vyslovilo pro nezávislost za účasti 41,6 % oprávněných voličů.^[4][5]

6. září 2017 katalánský parlament schválil nový zákon, kterým vyhlásil nové referendum o nezávislosti.^[6] Zákon o referendu byl ovšem ústavním soudem Španělska prohlášen za neplatný. Přes aktivní odpor španělské ústřední vlády se hlasování uskutečnilo 1. října 2017. V důsledku zásahu policie bylo zraněno téměř 900 osob. Podle údajů katalánské regionální vlády se 90,09% z 2,26 miliónu hlasujících vyslovilo pro nezávislost, volební účast byla okolo 42 % oprávněných voličů.

Reference

1. ↑ Idescat, 2007
2. ↑ Idescat.cat – Anuari estadístic de Catalunya (katalánština)
3. ↑ Dades oficials de la Secretaria de Política Lingüística
4. ↑ JACKSON, Patrick. Catalonia vote: No smiles for Spain. Inside Europe Blog [online]. 2014-11-10 [cit. 2017-10-01]. Dostupné online.  ( ) 
5. ↑ Catalonia independence: 80% vote to split from Spain. Independent [online]. 2014-11-10 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online.  ( ) 
6. ↑ ČTK; prp. Katalánsko schválilo zákon o referendu. O nezávislosti půjdou místní hlasovat 1. října. iHNed.cz [online]. 2017-09-06 [cit. 2017-10-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy

• Oficiální stránky samosprávy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Katalánsko

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Katalánsko

Španělsko – España – (E)
Autonomní společenství a jejich správní města
Andalusie (Sevilla) • Aragonie (Zaragoza) • Asturie (Oviedo) • Baleáry (Palma de Mallorca) • Baskicko (Vitoria-Gasteiz) • Extremadura (Mérida) • Galicie (Santiago de Compostela) • Kanárské ostrovy (Las Palmas de Gran Canaria a Santa Cruz de Tenerife) • Kantábrie (Santander) • Kastilie a León (Valladolid) • Kastilie-La Mancha (Toledo) • Katalánsko (Barcelona) • La Rioja (Logroño) • Madrid (Hlavní město Madrid) • Murcie (Murcia) • Navarra (Pamplona – Iruña) • Valencie (Valencie – València)
Autonomní města
Ceuta • Melilla
Přímá správa centrální vlády
Španělské severoafrické državy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii