Právo
Z Multimediaexpo.cz
Právo je jedna z normativních soustav. Tvoří ji soubor platných právních norem, tj. právních principů (příkazů k optimalizaci chování) a právních pravidel (příkazů, zákazů nebo dovolení), které jsou uznávané nebo stanovené státem. Těmito normami se řídí pravidla lidského soužití. Dodržování práva a právního řádu je vynucováno státem. Mezi státem uznávané právní principy patří např. dobrá víra, dobré mravy, právní jistota, veřejný pořádek, dobrá správa aj. Mezi právní pravidla stanovená státem patří kupř. příkaz řádného a včasného splnění závazku, zákaz klamání spotřebitele, dovolené použití podobizny pro úřední účely na základě zákona aj.
Obsah |
Dělení práva
Slovo právo je polysém a dle jeho dvou základních významů ho dělíme na:
- Subjektivní právo - soubor konkrétních oprávnění určitého subjektu práva, tedy jeho dovolené chování. Jde o právní možnost chovat se určitým způsobem pro ten který subjekt.
- Objektivní právo - soubor obecně závazných pravidel chování. Vyjádřeno je především v právních předpisech, stanovuje pravidla chování a sankce za jejich porušení. Objektivní právo se dělí na hmotné právo a na procesní právo.
Právo můžeme dále dělit dle několika kriterií:
1) Na právo pozitivní a přirozené
- Pozitivní právo - stanovuje především zákonodárce, rozlišuje právo jako takové a morálku jako mimoprávní normativní systém.
- Přirozené právo - Bůh nebo příroda jsou hlavními původci práva, stát je jen může uznávat. Dnes se vnímá hlavně jako teorie o lidských právech.
2) Na právo vnitrostátní a mezinárodní
3) Na právo veřejné a soukromé
4) Na právo autonomní a heteronomní
Právní odvětví
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Právní odvětví
Celý právní řád, který se skládá především ze všech platných právních norem, lze teoreticky rozdělit i na jednotlivá právní odvětví, jestliže splňují tzv. odvětvotvorná kritéria (existence společných institutů a právních principů, vnitřní systémová soudržnost a akceptovatelnost ze strany odborné veřejnosti). V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Právní vědomí
Představuje znalosti práva, představy o platném právu a názory na spravedlnost. Prolíná se s mravním vědomím. Hlavní zásadou je: „Neznalost práva neomlouvá“.
Právní norma
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Právní norma
Všeobecně závazná pravidla chování, jejichž dodržování je vynutitelné státem. právní normy vydává příslušný orgán - legislativa
- Přikazující - Povinnost jednat. Například zaplatit daně.
- Zakazující - Zákaz činit protiprávní kroky. Například uzavírání kartelových dohod.
- Opravňující - Umožňuje volbu právního kroku.
Právní předpisy a jejich formální úprava
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Právní předpis
Právní předpisy se uveřejňují zejména ve Sbírce zákonů (případně ve Věstníku právních předpisů kraje nebo na úřední desce obecního úřadu), poté co řádně prošly legislativním procesem. Každý právní předpis obsahuje záhlaví, ve kterém se uvádí číslo předpisu, druh předpisu, název orgánu, který předpis vydal, datum přijetí a jeho název. Právní předpisy se člení do částí, hlav, oddílů, paragrafů nebo článků, odstavců, písmen a bodů.
Pojmy vážící se k přijetí právního předpisu:
- platnost - předpis se stal součástí právního řádu
- legisvakanční lhůta - období mezi platností a účinností
- účinnost - povinnost se předpisem řídit
- působnost - územní, osobní, časová a věcná (čeho se týká)
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |