Schopnost
Z Multimediaexpo.cz
Schopnosti jsou vlastnosti osobnosti, které jsou rozvinuté výcvikem, vzděláním, zkušeností. Jsou důležité pro kvalitní rozvoj a využití při určitých činnostech. Člověk se s nimi nerodí, schopnosti je třeba těmito činnostmi utvrzovat a dále rozvíjet. Jádrem schopností jsou vrozené vlohy - dispozice. Není-li vloha aktualizována (rozvíjena), pak se možnost přetvořit ji ve schopnost ztrácí. Například netrénovaná hudební vloha může zůstat nerozvinutá – latentní. Bez každodenního mnohahodinového tréninku hry na hudební nástroj či soustavného dirigování a komponování zůstane nadání nevyužité.
Obsah |
Rozbor
Schopnosti jako celek vystupují v jednotlivých kognitivních procesech a ovlivňují výsledek těchto procesů. Schopnosti lze vymezit jako dispozice k průběhu kognitivních (poznávacích) procesů, jako dispozice, které determinují kvantitu a kvalitu výsledku těchto procesů. Jinými slovy jsou dispozicemi k plnění kognitivních úloh. Výsledný výkon člověka však není pouze funkcí těchto dispozic. Výkon je ovlivněn řadou dalších proměnných. Zjednodušeně řečeno, z jedné třetiny je kvantita a kvalita výkonu dána úrovní nutných schopností (včetně talentu), z další třetiny vlastnostmi nevýkonové povahy, především vlastnostmi charakterovými jako například vytrvalostí, rozhodností, cílevědomostí. Z další třetiny pak může výkon ovlivnit náhoda: například pokud budu z iracionálních důvodů svému vedoucímu nesympatický a ten mi nebude důvěřovat, nebude můj výkon hodnotit spravedlivě. A naopak. Mezi zmíněné náhody patří vše, co nemohu zcela ovlivnit – rodina, do níž se narodím, genetické dispozice, vliv vychovatelů a učitelů, vliv vrstevníků, vliv společnosti a režimu apod. Schopnosti v širším slova smyslu jsou vlastně dispozice k jistému typu prožívání a chování. Schopnosti (tedy talent) mohou být obecné a specifické. Obecné se projevují ve více situacích a v řadě intelektuálních dovedností. Specifické schopnosti se váží na konkrétní kognitivní činnosti, někdy se označují jako dovednosti. Specifické schopnosti se projevují ve specifických situacích.
Míra schopností
Jednotlivé schopnosti mají vrozený a získaný podklad. Rozlišujeme vlohy, nadání, schopnosti a talent. Vloha a nadání jsou spíše vrozené. Schopnosti a talent je vrozené a získané (rozvíjené). Rozlišujeme také míru zastoupení určité schopnosti – její šířku i hloubku. Pokud tedy vloha dostane šanci se rozvinout, hovoříme o schopnosti. Schopností se rozlišují od nadání a středně rozvinuté schopnosti se označují jako talent a mimořádně rozvinuté schopnosti jako genialita.
- nadání - schopnosti umožňující nadprůměrný výkon
- talent - souhrn zvlášť rozvinutých schopností, jež člověku zaručují mimořádné výkony
- génius - mimořádně velký talent
Dělení schopností
- primární schopnosti (smysly)
- psychomotorické schopnosti - motorická rychlost, orientace v prostoru, koordinace aj.
- produktivní schopnosti - využití starých vědomostí k získání nových
- poznávací schopnosti
Všeobecná a společností očekávána schopnost je inteligence. Inteligence je schopnost účelně jednat a rozumně myslet. Rozumová schopnost řešit situace.
- Vjemové (percepční)- umožňují vnímat a rozlišovat to, co vnímá smysly (barvy, zvuky, vůně, …) Čím jsou lepší, tím přesněji dokáže jedinec vnímané rozlišit a identifikovat.
- Psychomotorické- naučit se vykonávat určité sestavy pohybů (Chůze, krájení chleba, tělocvik, …)
- Myšlenkově poznávací (intelektuální) – orientace v novém prostředí, řešení problémů…
Dále také
- Sociální – vycházet s lidmi, zapůsobit ve společnosti, které z předchozích tří vychází.
Nebo také na
- obecné = schopnosti, které potřebujeme téměř při výkonu všech činností - inteligence
- speciální = schopnosti, bez kterých se obejdeme (smysl pro hudební rytmus)
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |