Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Státní znak Norska

Z Multimediaexpo.cz

Státní znak Norska má dvě verze (stejně jako státní znak Dánska) a to znak malý (státní) a velký (královský). Malý znak reprezentuje celé Norsko a je používán jako jeho národní znak. Velký resp. královský znak je spíš používán jako královské rodiny. Znak Norska patří k nejstarším v Evropě.

Obsah

Verze znaku

Státní znak

Norský státní znak tvoří na červeném trojúhelníkovém štítu zlatý rozbujelý a korunovaný lev s napřaženou sekyrou. Nad štítem je norská královská koruna. Tento štít je součástí královského znaku. Magnus II. zvaný "Bosí" (1093-1103) byl prvním králem, který používal jako znak lva na své standartě. Král Haakon IV. nazývaný Starý (1217-1263) dal položit lva na červený štít a tím a dal vzniknout současnému znaku. V roce 1280 za vlády krále Erika II. byll lvu přidána koruna a sekera (stříbrná), od té doby již znak podstoupil jen kosmetické změny. Viz. kapitola "Historie znaku".

Norský popis:

"Ei upprett racek-Love raud grunn på med gullkrone på hovudet og gullskjeft sylvøks i framlabbane".

Královský znak

Královský znak je používán jako znak královské rodiny než jako znak státu. Jeho hlavní částí je štít se znakem Norska tj. zlatý lev korunovaný s nahrazenou sekerou na červeném poli. Kolem štítu je obtočen norský Řád Sv. Olafa. Štít spolu s obtočeným řádem jsou položeny na hermelínový plášť jenž vychází k královské koruny jenž je na vrcholu. Podoba lva na královském znaku je stejná jako královská standarta a tudíž se nemění.

Historie znaku

Norský znak (lev v červeném poli) patří k nejstarším znakům v Evropě. Magnus II. zvaný "Bosí" (1093-1103) byl prvním králem, který používal jako znak lva na své standartě. Král Haakon IV. nazývaný Starý (1217-1263) dal položit lva na červený štít a tím a dal vzniknout současnému znaku. V roce 1280 za vlády krále Erika II. byll lvu přidána koruna a sekera (stříbrná), od té doby již znak podstoupil jen kosmetické změny. Sekera má původ u norského krále, světce a hrdiny Sv. Olafa, jenž jí byl údajně zabit při bitvě u Stiklestadu v roce 1030.

Nejvýznamnější změny za zbývající existenci znaku byla změna tvaru sekery. V pozdním středověku se sekera postupně zvětšovala až do té míry, že se z ní stala halapartna (nebo se jí aspoň podobala). Rukojeť byla obvykle zakřivená tak, aby odpovídala tvaru erbu. Halapartna byla oficiálně zavržena a na znaku z roku 1844 již má lev opět kratší sekeru, tak jako na středověkém znaku, jak byl znak obnoven podle královského výnosu v roce 1844. V roce 1905 se královský a státní (úřední) znak nezávislého Norska opět mírně změnil. Tvar štítu byl obnoven tak jako byl původní středověký tj. gotický a lev se napřímil. Takto je znak používán dodnes.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Státní znak Norska