Středozem

Z Multimediaexpo.cz

Skica mapy Středozemě

Středozem, někdy též Středozemě, je název fiktivního kontinentu v díle od spisovatele J. R. R. Tolkiena. Pojem fikce není přesný, protože Tolkien se snaží mytologickým jazykem o vyjádření hlubších pravd reálného světa.

Středozem se objevuje v knihách a filmech Pán prstenů, Hobit a dalších.

Obsah

Středozem v Ardě

Přestože spoustě lidí pojmy Středozem a Arda splývají, Středozem označuje pouze jeden kontinent v Ardě (dalšími jsou Aman, země Valar; Rómenor a Hyarmenor). Středozem navíc neoznačuje pouhý severozápad Středozemě, ale celý velký kontinent, prapředchůdce Eurasie a Afriky

Historie

Varda tvořící hvězdy
Související informace naleznete také v článku: Historie Středozemě.

Geografie

Většina příběhů Tolkienova legendária se odehrává na severozápadě Středozemě, proto je také tato oblast nejlépe popsána. Dále se bude popisovat Středozem po Válce hněvu, o stavu před viz Beleriand. Forodwaith, výstižně nazýván též Ledová spoušť je nejsevernější oblastí Středozemě. Nachází se na sever od Šedých a Železných hor. Na západě je zakončen Poloostrovem Forochel a Ledovou zátokou, na východě volně přechází v Rhûn a dotýká se severných Orocarni. Forodwaith je znám jako sídlo draků. Je zde velká zima jako věčná připomínka Melkorova panování. Orocarni nebo též Červené hory je nejvýchodnější pohoří Středozemě. Někde zde se nacházelo Melkorovo Utumno či Jezero probuzení Cuiviénen. Rhûn je nejvýchodnější oblastí Středozemě. Na mapách tvoří bílá místa s výjimkou jezera Rhûn (Kaspické moře???). Přesto je pravděpodobné, že i zde se vyskytovala pohoří a řeky. Rhûn hraničí na severu s Forodwaithem, na západě s Rhovanionem a Mordorem, na jihu s Chandem a Blízkým Haradem a na východě s Orocarni. Rohan území přibližně uprostřed Středozemě. Z východu sousedí s Gondorem a pohořím Emyn Muil, z jihu jsou to Bílé hory. Jediným snadným přístupem ze západu je Rohanská brána mezi Mlžnými a Bílými horami. Za severní hranici je považován Fangornský les. Protéká zde řeka Entva, ktrá se vlévá do Anduiny. Severovýchod tvoří území Východního a Západního Emnetu. Chand je oblast sevřená mezi Blízkým Haradem, Rhûnem a Mordorem. Blízký Harad je severnější část Haradu, která je také „civilizovanější“ pokud lze mluvit o civilizaci. Podobně jako Chand a Rhun i on tvoří na mapě bílá místa Daleký Harad se nachází na jih od Blízkého Haradu. Stejně jako předchozí, i on tvoří bílá místa na mapě. Popsané jsou pouze Žluté Hory na východě Dalekého Haradu. Jinak Blízký a Daleký Harad odpovídají přibližně Bílé a Černé Africe. Mordor je kromě království také oblast ve Středozemi, hraničící s Rhovanionem na severu, Gondorem na západě, Chandem na jihu a Rhunem na východě. Mordor se sestává ze tří částí - Udûnu, velkého údolí v místě, kde se stýkaly Popelavé hory a Hory stínu; Gorgorothu a Núrnu. Udûn bylo údolí na severozápadě, zcela nevhodné pro rostliny a zvířata. Podobně na tom byl i Západní Gorgoroth, jemuž dominovala Hora Osudu. Východní Gorgoroth sice rovněž nebyl žádná sláva, ale alespoň tam mohlo něco růst. Většinu Mordoru tvořila oblast Núrn, kde se nacházelo jezero Núrn a pár řek ústících do něj Gondor odpovídá přibližně království Gondor na konci třetího věku. Území Gondoru bylo velmi členité. Severní hranici tvoří řeka Želíz a Bílé hory na západě a na jihu omývá Gondor Belfalaská zátoka. Východní hranici tvoří Hory Stínu. Ke Gondoru se může a nemusí počítat sporné území Harondor. Největšími řekami jsou Anduina a Černokořán Rhovanion je polodivoké území mezi Mlžnými, Bílými, Popelavými a Šedými horami, na východě přecházející v Rhûn. Značná část Rhovanionu je tvořena Údolím Anduiny a jejích přítoků Kosatcové řeky, Stříberky a Entvy. Další velkou řekou je Celduina, tekoucí do jezera Rhun. V Rhovanionu se nacházely tři velké lesy - Temný hvozd, Lothlórien a Fangorn. Dalé se zde nacházejí tři bažiny - Kosatcová pole, Mrtvé močály a Ústí Entvy. Krajina mezi Temným Hvozdem a Popelavými horami byla kdysi zahradou Entek, ale Sauron ji spálil a nyní se nazývá Hnědé země. Dalšími rysy Rhovanionu jsou Skalbal a Rhosgobel. Eriador se stal ve třetím věku prakticky synonymem slova Arnor. Hraničí na západě s Ered Luin, na jihu s Hraniční řekou, na východě s Mlžnými horami a na severu s Forodwaithem. Hlavními řekami jsou Mšená, Bouřná, Brandyvýna a Luna. Ve středu Eriadoru se nachází Soumračné vrchy s jezerem Nenuial, a Kraj. Na východní hranici kraje se nachází Starý hvozd Beleriand ve třetím věku tvořily již jen oblasti Forlindon a Harlindon na západ od Ered Luin

Státy

Abecední seznam států ve Středozemi od Probuzení elfů do počátku Panování lidí. Zde je seznam států ve Středozemi.

Vodstvo

Severozápad Středozemě je poměrně hustě zavodněn. V zatopeném Beleriandu byly nejdelšími řekami Sirion s přítokem Narog, a Gelion. Sirion pramenil v Eithel Sirionu na západních svazích Hor Stínu. Narog pramenil v Ivrinských tůních a protékal Nargothrondskou říší, aby nakonec potkal Sirion ve Vrbové zemi. Sirion se vléval do moře deltou, kde se později usadili elfové. Karen Wynn Fonstadová odhadla délku Sirionu na zhruba 628 kilometrů (390 mil). Hlavní řekou východního Beleriandu je Gelion, pramenící na Himringu jako Malý Gelion, či v Modrých horách jako Větší Gelion. Šest přítoků Gelionu (Ascar, Thalos, Legolin, Brilthor, Duilwen a Adurant) tvořilo hranice Ossiriandu. Po Válce hněvu si řeka Lhûn našla nové koryto a vytvořila Lhûnský záliv. Baranduina vytéká ze Soumračného jezera a vlévá se do Vnitřního moře. Jejím přítokem je začarovaná řeka Opletnice, která se do ní vlévá u Koneckřoví. Řeka Mšená pramení v Obrovištích a společně s Bouřnou vytváří řeku Šeravu. Ta se ve Vodním kraji labutí stéká s Hraniční řekou. Řeka Želíz pramení pod Methedrasem a protéká Nan Curunírem. Jejím přítokem je Adorn. Nejdelší řekou severozápadního Endoru je Anduina, po pádu Númenoru dlouhá 2 234 kilometrů. Vzniká soutokem Sivé a Táhličky. Jejími přítoky jsou Kosatcová řeka, Stříberka, Lipava a Entva (s přítoky Sněžnou a Hraničním potokem). Řekami Gondoru jsou Lefnui, Černokořán, Ringló, Gilrain, Sernui a Poros. Na východě byly důležitými řekami i Celduina a Carnen.

Obyvatelstvo

Obyvateli Středozemě jsou lidé, elfové (Ilúvatarovy děti), trpaslíci, hobiti, skřeti (spolu s dalšími Melkorovými stvůrami) a Maiar.

Elfové

Většina elfů (Quendi) ve Třetím věku stále ještě zůstavajících ve Středozemi byla z lidů Sindar, Nandor a Avari. Vyhnanců (Noldor) již bylo velmi málo. Noldor a Sindar žili především v Roklince a Lindonu. Nandor byli známi jako Lesní elfové a žili v Lothlórienu a Temném hvozdě, nebo se stejně jako Avari toulali divočinou. Ze všech národů a ras byli elfové nejmoudřejší. Elfové měli dva jazyky: původní quenejštinu, později jazyk vzdělanců, a sindarštinu. Jako písmo používali tengwar.

Melkorovy stvůry

Skřeti měli největší komunity v Mlžných horách. Sloužili nejdřív Melkorovi, poté Sauronovi, někteří také Sarumanovi, a někteří jednali na vlastní pěst. Skřeti byli barbarský národ, který neznal slitování. Jejich původ je zahalen tajemstvím, nejpravděpodobnější je, že jsou potomky prvních Quendi a Avari, které Melkor zkřížil se zlými Maiar. Mezi dalšími Melkorovými stvůrami jsou zlobři, draci a zlí pavouci z plemene Ungoliant.

Maiar

I ve třetím věku přebývali ve Středozemi mnozí Ainur , Maiar (Sauron, Saruman, Gandalf, Radagast, morijský balrog, Alatar, Pallando).

Trpaslíci a enti

Trpaslíci se nepočítají mezi Ilúvatarovy děti (stvořil je Aulë). Jejich hlavními sídly byla Belegost, Morie, Osamělá hora, Železné hory a Aglarond. Trpaslíků bylo málo a množili se pomalu, takže pravděpodobně „zašli na úbytě“. Protipólem trpaslíků byli enti, žijící ve Fangornu, jež po odchodu entek pomalu dostihl stejný osud jako trpaslíky.

Lidé

Lidé byli ve třetím věku již zdaleka nejmocnější rasou. Většinou byli zlí a následovali Saurona, až na některé přátele elfů. Nejvyššími lidmi byli potomci Númenorejců: Dúnadané a Černí Númenorejci. Příbuzní Prvního domu, kteří nepřešli Ered Luin nebo neodpluli na Númenor, žili převážně v Eriadoru a smísili se s Dúnadany. Mezi příbuzné Druhého domu se počítají Vrchovci a lidé z Hůrky. Z největšího Třetího domu pochází právě většina Númenorejců a pak lidé z Rhovanionu - Meddědovci, Rohirové, lid z Dolu. Mimo to žili v Prvním věku ještě rody Východňanů - Bórovci (později Ledoví lidé, ostatek Forodwaithů) a Ulfangovci, kteří po Válce hněvu uprchli zpátky na východ a ovládli tamní lid „odmítající pozvání Valar i Morgothovo“. Vozatajové, Balchothové a Varjagové z Chandu jsou pravděpodobně jejich potomky.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Středozem
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/St%C5%99edozem“