Třebestovice

Z Multimediaexpo.cz


Třebestovice jsou obec ve Středočeském kraji, leží při 25. km dálnice D11, sjezd Sadská, 2 km jihozápadně od Sadské a 9 km jihozápadně od Nymburka. Katastrální území Třebestovic zaujímá rozohu 337 ha, PSČ je 289 11.

Obsah

Popis obce

Ves protíná středem železniční trať 060 Poříčany-Nymburk. Pod tratí leží stará zástavba, nová je směrována spíše nad trať k lesu. Samotná obec čítá 322 čísel popisných. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 789 obyvatel. Pro porovnání je nutno uvést, že roku 1826 měly Třebestovice 30 domů, roku 1870 to bylo 33 a 326 obyvatel. Poděbradský zámek měl v Třebestovicích dva domy, a to č. 1 Hudečkovo (bývalá myslivna - fořtovna) a č. 19 „Na lukách“, kde bydlel královský luční (Vicherovna). Celé Třebestovice byly usídleny u tvrze (tj. u mlýna) a domy byly stavěny směrem do kopečka ke dráze. Lesy se táhly až k mlýnské strouze, takže to byla opravdu vesnička u lesa.

Historie

Ves patří k nejstarším na Poděbradsku. Již v roce 993 se připomíná v základní listině, že tohoto roku kníže Boleslav II. spolu se svatým Vojtěchem darovali vsi Třebestovice u Sadské (Trebestowicz prope Saczska) a Mračenice s okolím nově založenému klášteru benediktinskému v Břevnově u Prahy. V majetku kláštera byly Třebestovice celé předhusitské období. Roku 1328 byly králem Janem Lucemburským,spolu s ostatními vesnicemi v župě Poděbradské, osvobozeny od různých služebností, jež se bezplatně vymáhaly. V roce 1442 daroval Jiří z Kunštátu a Poděbrad Benešovi, mlynáři z Poříčan, tvrz, aby ji přestavěl na mlýn. Roku 1580 zastavil císař Rudolf II. celou ves, spolu s jinými v našem okolí, Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, ale následující rok je opět vyplatil. Roku 1621 se dostávají Třebestovice s panstvím přerovským k panství brandýskému. Roku 1640 byli v našem kraji Švédové. Celý kraj vypálili (např. Hořany byly u rybníka Hořanka a poté se ještě dvakrát stěhovaly - nedostaly náhodou Hořany název právě pro vypálení?). Roku 1778 přitáhl přes Nymburk do blízkosti Třebestovic Fridrich II. (Pěšinka, Úvoz, Plechačky - zde měli Prusové kuchyň). Po vítězné bitvě u Hradce Králové (r. 1866) se rozložili opět Prušáci u Třebestovic ( v počtu 8000 mužů) pod vedením generála Rosenberga. Naproti zvoničce stála a doposud stojí Fialova hospoda, která měla velmi dlouho také doškovou střechu, Její přestavbu řídil stavitel Hrouda z Poříčan. Byla propagována i v zahraničních časopisech. Rod Fialů byl jeden z nejstarších, přišel již za Napoleona. Stará hospoda byla velmi prostorná. Byla vyhledávána hlavně o poutích. V současné době zde opět začíná pulsovat život. Je tu celkem příjemné prostředí a hlavně dobré pivo. Obecní zastupitelstvo si tuto budovu pronajalo od dědiců pana Fialy pro kulturní a sportovní vyžití třebestovických občanů. Budou zde pořádány plesy, zábavy, schůze. Místní tělovýchovná jednota ji bude využívat na cvičení. Asi 100 m níže stojí mlýn. Ve věstníku Poděbradska se píše: „21. srpna 1442 daroval Jiří z Kunštátu a Poděbrad, Benešovi, mlynáři z Poříčan, městiště mlýnské v Třebestovicích, aby na něm postavil mlýn.“ Ke konci 16. století patří mlýn k panství přerovskému. Roku 1589 byl potvrzen Rudolfem II. Viktorinovi Hausserovi, do r. 1620 byl mlynářem Havel Holub. Od tohoto roku do roku 1877 nám majitelé mlýna nejsou známi. Roku 1894 se stává vlastníkem Václav Vichera, 1883 Václav Urbánek, 1894 Antonín Trnka, 1895 manželé Welzovi, 1896 Anna Homolková a 21. července 1914 Josef Brychta. V tomto roce byl mlýn přestavěn a moderně zařízen na poměrně velký výkon (přes 7 vagónů mouky za týden). Roku 1951 však přechází do bezplatného užívání Hospodářského družstva Český Brod a od roku 1953 JZD Třebestovice, později Oseva Nymburk. Nyní je opět ve vlastnictví původního majitele. Nutno dodat,že zdevastován, provozu neschopen, tak jako mnoho dalších staveb a statků, ne jenom u nás ve vsi. Za Fialovou hospodou směrem k zákruží byla hospodářství,kde se říkalo v Chaloupkách. Tyto chaloupky pod došky a asi v roce 1860 vyhořely. Nedaleko stojí též hospoda, kterou poslední majitel pan Vačlena rozšířil o sál a řeznictví. Krátce po dostavbě byla zabrána Jednotou. Nyní je také vrácena v restituci. Před okny této hospody stojí pomník na památku padlým v I. světové válce. Jeho autorem je sochař J. Král z Peček. Pomník byl odhalen 28. října 1929. Na jeho postavení vydatně přispěla obec a mnoho občanů. Třebestovice měly v minulosti 3 pekařství, 4 obchody, 2 obuvníky, 1 kováře, 1 výrobce dřevěných a kopaných studní, 1 krejčího. Staré Třebestovice měly 3 hostince, trafiku, 3 řezníky, ktří dováželi uzeninu z Prahy od Seidla. Dálu tu byla 2 truhlářství - Borecký a Mihulka. U dráhy měl poslední majitel,pan Rosa výletní restauraci. V současné době dochází v Třebestovicích k velkému rozvoji podnikání. Je tu registrováno přes třicet soukromých podnikatelů. Snad se jednou dočkáme, že nebudeme nuceni jezdit za službami a nákupem do Nymburka, Sadské,Českého Brodu či Prahy. Dráha byla Třebestovicemi vedena roku 1882. Písek z pískovny na stavbu dodával pan Vaškevič. Zřízení zastávky vedlo rozprodeji selských lesů na výstavbu nové čtvrtě. Většina obyvatel byla zaměstnána u ČSD, ostatní dojížděli za prací do Prahy. Za kovárnou bylo pekařství a velký dolík, kde se těžil písek. Dodnes se tam říká v Mrchovláčce. Tento název má původ v dobách, kdy v kraji ještě žili vlci. K jejich přilákání táhl jezdec za koněm mršinu, vlci za ním vběhli do ohrady, kde byli zavřeni a pozabíjeni. Ještě před sto lety trpěly Třebestovice záplavami, které vznikaly rozvodněním Labe. Labe mělo tehdy mnoho ramen a jedno teklo směrem k Třebestovicím. Z tohoto důvodu byla v roce 1897 provedena regulace Černavky ( nyní Šembera). Na tomto díle hodně pracovali Italové. Byly postaveny některé mosty, jako např. dřevěný u Poříčan, dřevěný u statku na Lukách, o který se měla starat třebestovická obec, železný most u Sadské, Boháčkův dřevěný a na císařské silnici most železný. Náklad na regulování byl přes 2 mil. korun.

Význačné osobnosti Třebestovic

  • Stavbu mlýnského náhonu prováděl Jakub Krčín z Jelčan, který bydlel v té době v Kouřimi. Dílo, jež přivádělo vodu do Třebestovic a Sadské, bylo opravdu mistrné. Až zásah dálnice a výstavba sídliště v Poříčanech jej bohužel zrušily.
  • Na dovolenou přijel do Třebestovic i hudební skladatel Zdeněk Fibich. Bydlel u Horálků (dříve Tomků) proti zastávce vlaku. Jeho sekretářka bydlela v Matoušově vile (dnes Růžičkova).

Památky

  • V překrásném lesním prostředí nedaleko myslivny stojí krytý pomníček Panny Marie. Byl postaven na paměť procesí do Staré Boleslavi r. 1826 a obnoven r. 1973. V kronikách se uvádí, že lidé z Čáslavi a přilehlých obcí si chtěli nadejít cestu a v Kersku zabloudili. Až druhý den ráno, z míst, kde nyní stojí pomníček, spatřili kostel v Sadské.
  • Na návsi stojí sv. Kříž. Byl postaven koncem 19. století na památku Páně, z dobrovolných příspěvků.
  • Zvonička - původně stála u vchodu do mlýna. Později byla přenesena na „Leškov“, před hostinec „ U Fialů“. Postavil ji Karel Šustera , mlynář, na památku krutého moru. Zvonilo se zde klekání, oznamovala se úmrtí. Dnes po ní nejsou žádné stopy.

dnes je nově postavena na návsi naproti hospodě u Vačlenů

  • Pastouška - byla vzdálena od Leškova asi 100 m. Později byla v pastoušce kampelička a zadní místnosti obývali chudí. Směrem k transformátoru vedla pěšinka do Sadské. Byla to zkratka. K Pobuďáku vedla cesta pro potahy a zbytek si lidé prošlapali. Pěšinka navazovala za potokem na cestu k Sadské. Pobuďák se říkalo příkopu, který vykopal pan Pobuda, kam se stahovala voda z luk.
  • Kovárna - byla od Leškova vzdálena asi 200 m. Měla šindelovou střechu a až na současné tašky se nezměnila. Musela být dostatečně vzdálena, aby nepodpálila ostatní hospodářské budovy, jež byly také pod došky.
  • Statek na Lukách - Vicherovna , patří k nejstarším. Jméno Vichera se objevuje v kronikách již v r. 1763. Statek stojí na kopečku, byl několikrát přestavěn a několikrát změnil majitele. Je zde také zmínka, že v 18. století se majitel Vichera stýká se známým milčickým rychtářem a písmákem Vavákem. Posledním majitelem statku byl pan Věroslav Bouma ze Sadské, který nám také poskytl cenné údaje. V roce 1949 statek zabralo JZD, později Oseva. Postavili zde sýpku na obilí, stojí tu rovněž haly ACHP Městec Králové. Roku 1992 byl více méně zdevastovaný statek navrácen původnímu majiteli.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Třebestovice
  Města a obce okresu Nymburk  

Běrunice • Bobnice • Bříství • Budiměřice • Černíky • Čilec • Činěves • Dlouhopolsko • Dobšice • Dvory • Dymokury • Hořany • Hořátev • Hradčany • Hradištko • Hrubý Jeseník • Chleby • Choťánky • Chotěšice • Chrást • Chroustov • Jíkev • Jiřice • Jizbice • Kamenné Zboží • Kněžice • Kněžičky • Kolaje • Kostelní Lhota • Kostomlátky • Kostomlaty nad Labem • Košík • Kounice • Kouty • Kovanice • Krchleby • Křečkov • Křinec • Libice nad Cidlinou • Loučeň • Lysá nad Labem • Mcely • Městec Králové • Milčice • Milovice • Netřebice • Nový Dvůr • Nymburk • Odřepsy • Okřínek • Opočnice • Opolany • Oseček • Oskořínek • Ostrá • Pátek • Písková Lhota • Písty • Poděbrady • Podmoky • Přerov nad Labem • Rožďalovice • Sadská • Sány • Seletice • Semice • Senice • Sloveč • Sokoleč • Stará Lysá • Starý Vestec • Straky • Stratov • Třebestovice • Úmyslovice • Velenice • Velenka • Vestec • Vlkov pod Oškobrhem • Vrbice • Vrbová Lhota • Všechlapy • Vykáň • Záhornice • Zbožíčko • Zvěřínek • Žitovlice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/T%C5%99ebestovice“