Vorarlbersko
Z Multimediaexpo.cz
| Zemská vlajka | Zemská služební vlajka |
|---|---|
| Zemská vlajka | Zemská služební vlajka |
| Zemský znak | Historický zemský znak |
| Zemský znak | Historický zemský znak Vorarlberska |
| Základní údaje | |
| Status: | Spolková země Rakouska |
| Zemské hlavní město a největší město: | Bregenz |
| ISO 3166-2: | AT-8 |
| Oficiální web: | http://www.vorarlberg.at |
| Vorarlbersko na mapě Rakouska | |
| Vorarlbersko na mapě Rakouska | |
| Politika | |
| Zemský hejtman / zemská hejtmanka: | Herbert Sausgruber (ÖVP) |
| Vládnoucí strany: | ÖVP |
| Složení zemského sněmu (36 křesel): | ÖVP 20 FPÖ 9 Zelení 4 SPÖ 3 |
| Obyvatelstvo | |
| Obyvatel: | 372 791 |
| Hustota zalidnění: | 143 obyvatel/km² |
| Geografie | |
| Rozloha: | 2 601 km² |
| - z toho souš: | 2 533,84 km² (97,4 %) |
| - z toho vodstvo: | 67,64 km² (2,6 %) |
| - pořadí mezi spolkovými zeměmi: | 8. z 9. |
| Nejvyšší bod: | Piz Buin (3 312 m n.m.) |
| Nejnižší bod: | Bodamské jezero (395 m n.m.) |
| Správní členění | |
| 100px | |
| Okresy: | 4 |
| Obcí: | 96 |
| - z toho měst: | 5 |
| - z toho městysů: | 11 |
.png){kind=link}
Vorarlbersko (výslovnost [forarlbersko]), (německy Vorarlberg) je nejzápadnější a po Vídni druhá nejmenší rakouská spolková země. Ve svojí moderní podobě existuje Vorarlbersko jako samostatný územní celek od roku 1861. Metropolí země je Bregenz. Svůj název, jenž se dá doslovně přeložit jako Předarlbersko, získala země proto, že se z hlediska zbytku Rakouska nachází před zdejším Arlberským průsmykem, ležícím na hranici s Tyrolskem.
Obsah |
Geografie
Celé Vorarlbersko se rozkládá v Alpách na pravém břehu Rýna u východního konce Bodamského jezera, mezi 46°52' a 47°36' s.š., a 9°33' a 10°15' v.d. Na severu hraničí s německou spolkovou zemí Svobodný stát Bavorsko, na západě s Lichtenštejnskem a švýcarským kantonem Sankt Gallen, na jihu se švýcarským kantonem Graubündenem a na východě s další rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem. Na západě je ohraničeno Rýnem, na severozápadě Bodamským jezerem, na východě se rozkládá Verwall a Arlberský průsmyk, na jihu Rätikon a Sivretta. Hlavními vodními toky Vorarlberska jsou Rýn a jeho pravostranný přítok Ill, jenž zde protéká údolím Montafon.
Jazyk
V důsledku svojí izolace hovoří vorarlberské obyvatelstvo německým dialektem vorarlberštinou, značně odlišnou od ostatních dialektů rakouské němčiny, což vyvolává komunikační potíže. Jedná se o jeden z Alemánských dialektů, jimiž se hovoří také ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Bádensku-Württembersku, jihozápadním Bavorsku a francouzském Alsasku.
Historický přehled
Vorarlbersko bylo ve středověku územně rozdrobené na řadu samostatných hrabství a panství, která Habsburkové získávali postupně v období od 8. dubna 1363, kdy získali panství Neuburg, a 23. června 1804, kdy získali poslední dvě panství Blumenegg a Sankt Gerold. Již od roku 1363 byly postupně začleňovány jednotlivé části Vorarlberska do Předních Rakous. Teprve roku 1750 se objevuje moderní název země – Vorarlbersko [1]. Roku 1782 připojil císař Josef II. Vorarlbersko k Tyrolsku.
V letech 1805-1814 bylo Vorarlbersko Napoleonem připojeno k Bavorsku. V té době zde propuklo několik prorakouských povstání. Poté se Vorarlbersko stalo opětovně součástí Rakouska, a v jeho rámci bylo znovuzačleněno do Tyrolska. Roku 1848 usilovali obyvatelé Vorarlberska o autonomii ve formě samostatné korunní země Rakouska, k čemuž však došlo až 26. února 1861 [2][3].
Po skončení první světové války zde bylo silné hnutí usilující o připojení k sousednímu Švýcarsku ve formě kantonu. 11. května 1919 [4] se 80 % hlasujících v referendu vyslovilo pro připojení k sousednímu Švýcarsku. Tato snaha však narazila na silný odpor rakouské vlády, států Dohody, švýcarských liberálů, Italošvýcarů a Frankošvýcarů [5] [6]. Roku 1919 zdejší sociálně demokratická strana usilovala o připojení k Německu jakou součást navrhované spolkové země Švábsko, jejíž území mělo být tvořeno Vorarlberskem a švábskými částmi Bavorska, Bádenska a Württemberska. Saint-Germainská mírová smlouva z roku 1919 pak těmto separatistickým tendencím Vorarlberska učinila přítrž a Vorarlbersko tvořilo v rámci nové Republiky Rakousko jednu z devíti spolkových zemí. Separatistické snahy některých uskupení o připojení k Německu nebo Švýcarsku však přetrvávaly další desetiletí. Po anšlusu Rakouska přestalo být Vorarlbersko spolkovou zemí a stalo se Zemským hejtmanstvím. 15. října 1938 nacisté oddělili od Vorarlberska obec Mittelberg [7], kterou připojily k Bavorsku. K 1. únoru 1940 byl zbytek Vorarlberska spojen se Severním Tyrolskem do župy Tyrolsko-Vorarlbersko. Po skončení druhé světové války se Vorarlbersko, jemuž byla navrácena obec Mittelberg, opět stalo samostatnou spolkovou zemí obnoveného Rakouska, a spolu se severním Tyrolskem tvořilo do roku 1955 Francouzskou okupační zónu Rakouska.
Reference
- ↑ http://www.vorarlberg.at/vorarlberg/geschichte_statistik/geschichte/landessymbole/start.htm
- ↑ http://www.vol.at/chronik/viewpage.aspx?viewtype=artikel&id=83&left=artikel
- ↑ http://www.worldstatesmen.org/Austria_crownlands.html
- ↑ http://www.vol.at/chronik/viewpage.aspx?viewtype=artikel&id=121&left=artikel
- ↑ http://c2d.unige.ch/int/voteres.php?entit=10&vote=101&lang=
- ↑ http://encyclopedia.farlex.com/Vorarlberg
- ↑ http://territorial.de/alpendon/oesterre.htm
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
| Rakousko – Österreich – (A) |
|---|
| Rakouské spolkové země a jejich hlavní města |
|
Burgenland (Eisenstadt) • Dolní Rakousy (St. Pölten) • Horní Rakousy (Linec/Linz) • Korutany (Klagenfurt) • Salcbursko (Salzburg) • Štýrsko (Štýrský Hradec/Graz) • |