Zmije paví

Z Multimediaexpo.cz

Zmije paví (2018)
Zmije paví (2011)

Zmije paví (Echis carinatus) je jedovatý had z čeledi Zmijovitých (Viperidae). Je to jeden z nejjedovatějších hadů ve svém areálu rozšíření a je odpovědná za většinu smrtelných uštknutí lidí v jižní Asii.

Obsah

Synonyma

  • Pseudoboa carinata
  • Boa horatta
  • Scytale bizonatus
  • Echis ziczac
  • Vipera (Echis) superciliosa
  • Echis superciliosa
  • Echis carinata
  • Vipera carinata
  • Echis carinatus carinatus
  • Scytale bizonatus
  • Vipera echis
  • Vipera noratta
  • Echis carinata carinata

Taxonomie

Latinský název Poddruh popsal Rozšíření
E. c. astolae Robert Mertens, 1970 Pákistán
E. c. carinatus Johann Gottlob Schneider, 1801) Poloostrovní Indie
E. c. multisquamatus Cherlin, 1981 od Uzbekistánu do Íránu, v severním, východním a západním Pákistánu
E. c. sinhaleyus Deraniyagala, 1951 Šrí Lanka
E. c. sochureki Stemmler, 1969 Jižní Afghánistán, Pákistán, severní Indie, jižní a střední Írán, Omán a SAE.

Areál rozšíření

Zmije paví se vyskytuje na území Asie; V Indickém subkontinentu: v Indii, Srí Lance v Bangladéži a Pákistánu. Také na Blízkém východě: v Ománu, ve východních Spojených arabských eminátech, v Iráku a jihozápadním Íránu. Ve Střední Asii: v Afghánistánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu a v Tádžikistánu (bližší rozšíření poddruhů výše). Tato zmije je na většině svého areálu rozšíření velmi hojná, což dokládá např. fakt, kdy bylo nalezeno přes 2 000 jedinců během 5 dnů v oblasti Ratnagiri, asi 330 km jižně od Bombaje.[1]

Stanoviště

Hlava zmije
Hlava a část těla zmije

Popis

Zmije paví se dorůstá velikosti 50–70 cm, ale může se stát, že přeroste 73 cm.

Zbarvení má každý poddruh jiné, respektive takové, jakou má barvu podklad v území kde žije. Ale základní barvou je nejčastěji hnědá až červená (spíše načervenalá), ale objevují se i různé odstíny těchto barev a přechodů, jako např. žlutavá až do zelena. Také chov a křížení jednotlivých poddruhů těchto zmijí způsobili proměnlivé a nezvyklé barvy. Kresba u zmije paví je typu pyramidium, neboli tzv. velké světlé.

Ekologie

Potrava

Obětmi jejich nočních lovů se stávají obvykle drobní živočichové jako scinkové, gekoni, žáby i větší bezobratlí živočichové, jako jsou stonožky nebo štíři.

Rozmnožování

Rozmnožování většinou probíhá ve vlhčím období roku (od dubna po červen). Zmije paví rodí v některých oblastech živá mláďata, jinde kladou vejce se zkrácenou dobou vývoje. Počet mláďat se pohybuje v průměru 5-8 a největší počet byl 13 mláďat.

Jedovatost

Zmije paví má poměrně silný jed, mezi zmijemi patří k těm nejtoxičtějším, nicméně záleží na poddruhu, případně na oblasti výskytu. Smrtelná dávka LD50 dávaná nitrožilně laboratorním myším či králíkům dosahuje hodnot 0,1 až 1,9 mg/kg. Množství čistého jedu, jímž had disponuje, je asi 18 až 72 mg.[2] Její jed působí zhoubně především na krev, ale zřejmě obsahuje i neurotoxickou složku.

Ochrana

Reference

  1. ↑ http://www.megasphera.cz/africanvenomoussnakes/_private/Monografie_Echis_carinatus_carinatus.htm
  2. ↑ LD50 and venom yields | snakedatabase.org. snakedatabase.org [online].  [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.  

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zmije paví
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zmije paví
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zmije_pav%C3%AD“