Černí baroni

Z Multimediaexpo.cz


Černí baroni jsou satirický román Miloslava Švandrlíka odehrávající se v prostředí Pomocných technických praporů. Dílo ovšem vychází z reality Technických praporů (TP), nikoliv Pomocných technických praporů (PTP), která byla odlišná. Podtitul Válčili jsme za Čepičky upomíná na tehdejšího ministra obrany Alexeje Čepičku.[1] Kniha se stala námětem pro úspěšný stejnojmenný film (1992) a také pro seriál (2003).

Geneze díla

První vydání vyšlo v roce 1969 nakladatelství Vysočina (Havlíčkův Brod). V této podobě má román 17 kapitol a končí kapitolou, v níž se hlavní hrdina Kefalín, zoufalý z prodloužení služby o další rok, opije jablečným vínem. Druhé vydání bylo zabaveno, další vydání vycházela v zahraničí. Teprve vydání z roku 1990 (vyšlo v nákladu 300 000 výtisků) má 29 kapitol.

Kontroverze

Faktem je, že Miloslav Švandrlík nikdy u Pomocných technických praporů nesloužil. Teprve roku 1953 narukoval do nástupnické organizace Technických praporů (TP). V těchto zařízeních již však byli přítomni i politicky spolehliví a celkové poměry byly snesitelnější. Knížka se stala velmi populární a pomohla do povědomí veřejnosti dostat samotný fenomén PTP/TP. Na druhou stranu vytvořila falešnou představu o PTP jako „veselé“ vojně plné absurdních situací s pologramotnými nadřízenými, kde vojákům nehrozilo žádné reálné nebezpečí. Realitou PTP však byly špatné ubytovací i pracovní podmínky a mnoho pracovních úrazů včetně smrtelných. Bývalí pétépáci tento falešný obraz Švandrlíkovi často vytýkali. Autor na to reagoval slovy: „Technické prapory byly logickým pokračováním ‚pétépáků‘. Když jsem ve třiapadesátém roce narukoval, jinak se jim neřeklo... režim byl velice podobný jako u PTP, jenže ne už asi tak krutý, jako byl po osmačtyřicátém.“[2] Námětem blízké romány z tohoto období jsou například Tankový prapor a Žert.

Reference

  1. Černí baroni, Slovník české literatury
  2. Pomocné technické prapory – Vojenské tábory nucených prací, Gymnázium Pardubice