Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Štětí
Z Multimediaexpo.cz
Štětí (německy: Wegstädtl) je město, které leží na pravém břehu Labe, s velkými papírnami, v polokruhu obklopeném svahy, stoupajícími na sever a na východ k vysočině (západní okraj Dubské plošiny). Tyto svahy se sklání na jih a na mnoha místech byly porušeny někdejšími vodopády. Takto vytvořeným stržím se říkalo „Příkopy“. Na druhém břehu Labe se táhne zalesněná výšina.
Nevysokou dominantou okolí tvoří vrch Špičák (281 m) v blízkosti Stračí. Kopec je na několika místech rozštěpen a v těchto rozštěpech se vyskytují zvětralé čedičové kuličky. Ze Špičáku je pěkná vyhlídka na Labe. Mezi další významné body krajiny patří především historicky známá hora Říp (459 m), vysoká čedičová kupa, vzdálená 10 km a Sovice (273 m). Chráněný přírodní útvar Radouň je znám výskytem vstavače vojenského. Dále se zde nachází koniklec, sasanka hajní, vytod chocholičnatý, hořeček barvitý atd. K městu patří ještě devět místních částí: Radouň, Chcebuz, Brocno, Čakovice, Počeplice, Stračí, Újezd, Veselí a na druhém břehu Labe Hněvice.
Město leží 50 km severně od Prahy a 16 km od Mělníka.
- Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo 8 584 obyvatel.
Obsah |
Historie
Podle nálezů předmětů při výkopech v roce 1933 (kostry skrčenců, střepy nádob a předměty sloužící podle odhadu odborníků k zatížení sítí), spadají počátky osídlení Štětí do období tzv. „Únětické kultury“. Zpráva kronikáře Hájka z Libočan, že Štětí bylo v roce 1203 zatopeno velkou povodní a po zničení na jiném místě opět vystavěno, má spíše podobu pověsti než písemného důkazu, ale skutečné průkazné listiny pocházejí z roku 1312. Pečeť a znak města pochází z roku 1542 a skutečný tvar jména Štětí z roku 1572.
Radnice je renesanční z 16. století. Barokní kostel s malbami od J. Kramolína byl postaven v 1785 na místě malého kostelíka pobořeného 28. a 29. února 1784 povodní.
Přílivem Němců po skončení třicetileté války ve 2. polovině 17. století získalo město německý charakter i jméno Wegstädtl. V roce 1654 tvořilo Štětí 63 usedlostí, v roce 1770 jich město mělo 114, v roce 1849 už 220 a v roce 1918 300 popisných čísel a okolo tisíce obyvatel. V té době spadalo město pod okres Dubá, v roce 1949 bylo připojeno k okresu Roudnice nad Labem, nyní už žádný z těchto okresů neexistuje.
Až do 50. let 20. století bylo Štětí městem převážně zemědělským s nárazovými vlnami některých řemesel. Například v 1799 bylo ve městě 75 mistrů cechu punčochářského. Až do 2. světové války město provozovalo pivovar, k jehož provozu získalo právo od Rudolfa II. a koželužnu s výrobou řemenů. Od roku 1949 vznikají na místě cukrovaru papírny, které se během 25 let stávají největším papírenským závodem ve Střední Evropě. Díky tomu vzrostl počet obyvatel na 8000 a připojením devíti obcí na 9200. V roce 1998 proběhla výstavba centrálního náměstí, které alespoň částečně vylepšuje vzhled města, postižený bytovou výstavbou ve formě betonových sídlišť.
Současnost
Město má pěší zónu, dům s pečovatelskou službou, obchodní síť včetně Městské tržnice a Dům lékařských služeb. Pěší zóna vychází z centrálního náměstí, kde se nachází např. Městská knihovna s informačním střediskem, různé obchody a obchůdky, ale také obecní a soukromé byty. Město má obchvatovou komunikaci. Nově byly postaveny rodinné domky pro mladé rodiny. Ve městě se nacházejí čtyři základní školy a jedna umělecká se zaměřením na hudební nástroje. Štětí je současně místem Vyšší odborné školy obalové techniky a Střední školy, která vznikla sloučením VOŠ a SOŠ obalové techniky a SOŠ technické rozhodnutím zřizovatele školy, tedy Ústeckým krajem.
Kultura
Sportovní vyžití obyvatel umožňuje sportovní fotbalový a atletický areál s kurty pro tenis i házenou. Ve městě pracuje tělovýchovná organizace Mondi Packaging Paper Štětí a.s., jejíž součástí jsou další sportovní oddíly, např. herna stolního tenisu, Asociace sportů pro všechny, volejbal, cyklistika, jachting, kanoistika, skateboard, florbal aj. Na okraji města se nachází otevřené koupaliště s tobogánem, včetně skateparku. Kulturní život zajišťuje kino a kulturní středisko města s dechovým orchestrem a několika mažoretkovými, beatovými, country a rockovými kapelami. Procházku podél Labe vám zpříjemní moderní park s dětskými hřišti, U-rampou a posezením. Dosti často se zde nacházejí rybáři s pruty, snažící se ulovit nějakou tu rybu. I když voda není právě nejčistější, je Štětí na seznamu zdravých měst a každým rokem se čistota Labe zlepšuje. Podél Labe se též nachází areál pro veslaře, kanoisty a jachtaře.
Jednou za 2 roky je ve městě pořádán Festival dechových orchestrů (FEDO) s mnoha zahraničními účastníky, včetně mažoretek. Festival začíná vždy průvodem městem a končí megakoncertem všech orchestrů. Každoročně na podzim se koná Jarmark a také mnoho menších akcí, např. Štětský tuplák (soutěž v pití piva). Nedaleko města je světoznámý veslařský kanál v Račicích (2 km) a dalších několik rozptýlených sportovních zařízení.
Osobnosti
- Jan Ondřej Kayser z Kaysernu (1716-1776), biskup královéhradecké diecéze
- Josef Pecinovský (* 1946), český sci-fi spisovatel
Štětský most
Moderní most mezi Štětím a Hněvicemi přes Labe byl postaven především v souvislosti se stavbou Severočeských papíren (SEPAP). Původně sloužil pouze vlečce, pěším a příležitostnému příjezdu sanitek. Později však byl rozšířen o dva třímetrové pruhy po každé straně vlečky, takže dnes jde vlastně o most sdružený sloužící železnici a silnici. V podélném směru jde o spojitý nosník o pěti polích o rozpětí 45 metrů, 3 x 71 metrů a znovu 45 metrů. Most je 15 metrů široký a jeho celková délka činí 326 metrů. Nyní byly chodníky pro pěší nově opraveny.
„Ostrov“ na Labi
Blízký poloostrov spadající pod katastr Štětí, který je nedaleko vzdálen od Hněvic je hojně využíván jak v ranních tak večerních hodinách pro lov ryb. Velmi často je zde též využíván pro kempování a stanování. Po záplavách v roce 2002 musel projít důkladným vyčištěním. Označení ostrov vzniklo před regulací Labe kterou prováděla pražská fa. LANNA v letech 1908 – 1910. Tehdy byl už bahnem zanesený kanál zavezen hlušinou z stavby jezu (za tímto účelem byly položeny koleje). Na ostrově byly louky, v roce 1878 byl zalesněn. Přes kanál vedla lávka.
Doprava
- Přes město Štětí prochází silnice II. třídy II/261 ze směru Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice dále do Liběchova.
- Méně významná komunikace prochází městem přes most z Roudnice nad Labem do Dubé.
Vlakové spoje
- stanice Štětí (Os,Sp,R) - trať 072 ( (Kolín -) Lysá nad Labem - Stará Boleslav - Všetaty - Mělník - Štětí - Litoměřice - Ústí nad Labem)
- stanice Hněvice (Os,Sp,R) - trať 090 ( (Praha Masarykovo nádraží -) Kralupy nad Vltavou - Hněvice - Roudnice nad Labem - Lovosice - Ústí nad Labem - Děčín)
Autobusové spoje
- zastávky ve Štětí - Štětí aut. nádr., Štětí Sepap, Štětí zdymadla, Štětí Mírové nám., Štětí prádelna, Štětí žel. přejezd
- městská autobusová doprava ve Štětí: jedna linka Břetislava Kafky, ve stejné trase jezdí i další linky
Přímé spoje z měst:
- v Ústeckém kraji: Budyně nad Ohří, Hoštka, Libochovice, Litoměřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Terezín, Úštěk
- ve Středočeském kraji: Liběchov, Mělník, Neratovice
- v Libereckém kraji: Dubá
- Praha: Nádraží Holešovice, Ládví
Velká Galerie
Reference
BÍLEK, Miloš. Štětská historie. [Štětí] : [s.n.], 2002.
Externí odkazy
|
|
| Město Štětí |
|---|
|
Brocno • Čakovice • Hněvice • Chcebuz • Počeplice • Radouň • Štětí • Stračí • Újezd • Veselí |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |