Žalský hřbet

Z Multimediaexpo.cz


Žalský hřbet (německy Heidelbergkamm) je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části na rozhraní Královéhradeckého a Libereckého kraje.

Obsah

Geomorfologie

Žalský hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krknošské rozsochy[1]. Od Černohorské hornatiny na východě jej odděluje údolí Labe, od Lánovské vrchoviny na jihu sedlo Křížovky, od Studenecké pahorkatiny a Vlčího hřbetu na západě údolí Jizerky a od Českého hřbetu na severu sedlo mezi Mechovincem a Medvědínem v prostoru Horních Míseček.

Vrcholy

Šeřín

Žalský hřbet je tvoří řada šesti vrcholů tvořící kompaktní hřeben orientovaný v severojižním směru. Nejsevernější Mechovinec (1074 m) je nejvyšší. Směrem na jih pak následuje Černá skála (1038 m), Šeřín (1026 m), Jánský vrch (924 m) a Zadní a Přední Žalý (1035 m a 1018 m). Na bocích hřbetu se nachází několik výběžků, přičemž pouze na západním výběžku Černé skály se nachází jediný boční vrchol - Velký Jeřábník (892 m). Mezi významnější patří ještě výběžek Janova hora v západním úbočí Šeřína a Žalský Kozí hřbet v severovýchodním úbočí Zadního Žalého[2].

Vodstvo

Vodní zámek v Dumlichově dole

Žalský hřbet tvoří rozvodí mezi povodími Labe a Jizery. Labe protéká přímo pod jeho východním svahem a nachází se na něm vodní nádrž Labská. Pod západním svahem protéká Jizerka, která je levostranným přítokem Jizery. V Dumlichově dole na východním úbočí Žalého se v prostoru pramene Šindelové strouhy nachází vodárenský komplex z roku 1889 určený k zásobování Vrchlabí pitnou vodou.

Vegetace

Původní souvislý monokulturní hospodářský smrkový les je na několika místech rozrušen pasekami. V úbočích hřbetu se nacházejí četné luční enklávy.

Ochrana přírody

Prostor Žalského hřbetu se nachází na území Krkonošského národního parku, menší části pak v jeho ochranném pásmu. Nacházejí se zde četné skalní výchozy (např. Harrachova skála na severovýchodním úbočí Mechovince či Emina skála na severovýchodním úbočí Jánského vrchu). Skaliska na vrcholech Šeřína a Černé skály byly uzpůsobeny k vyhlídkovým účelům.

Komunikace

Kromě sedel na severním a jižním okraji hřbetu se veřejná komunikace dostává hlouběji do jeho úbočí pouze v prosoru Benecka. Jediná významnější neveřejná komunikace pak spojuje Benecko přes sedlo Rovinku se Špindlerovým Mlýnem. Další zpevněné komunikace spojují jednotlivé luční enklávy s okolními obcemi a obsluhují lesní masív.

Stavby

Rozhledna na Žalém

V ose hřbetu se nachází pouze turistické chaty v sedle Rovinka a na Předním Žalém a kamenná rozhledna z roku 1892 tamtéž. Do svahů zasahuje zástavba obcí Benecko a Labská. Horské chalupy a další zástavba se pak nachází na četných lučních enklávách (Janova Hora, Přední Labská a další). V úbočích se pak byla vybudována četná lyžařská centra obsluhovaná čtveřicí lanových drah:

Turistické trasy

Osu hřbetu sleduje červená turistická značka z Horních Míseček do Jilemnice. V sedle Rovinka ji křižuje po úbočích vedená zelená značka z Benecka do Špindlerova Mlýna. Další značené trasy mají příčný směr.

Reference

  1. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. ↑ Žalský hřbet na Mapách.cz

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDalsk%C3%BD_h%C5%99bet“