Žitětín
Z Multimediaexpo.cz
Žitětín je vesnice, dnes místní část obce Jičíněves, v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji.
Obsah |
Geografie
Žitětín se nachází v nadmořské výšce 242 metrů, přibližně 2 kilometry jihozápadně od Jičíněvse. Ves se rozprostírá u řeky Mrlina, která se zde stáčí od severu k západu. Katastrem prochází silnice I/32, z ní odbočuej silnice III/28035, která prochází obcí.
Historie
Území bylo osídleno už Kelty, dokládá to nález keramiky v prostoru dnešní železniční tratě, ale i přítomnost nedalekého velkého keltského hradiště v Češově, tzv. Češovské valy, které je vzdáleno přibližně 5 km od Žitětína. První písemná zmínka je k roku 1391, ale zřejmě je obec starší, neboť roku 1392 rytíř Jan Kroj (Krog, Kroy) ze Žitětína byl nájemcem biskupského pole v Běcharech. Roku 1395 odpíral provolání obce Žitětín sousední rytíř Jindra z Bartoušova (Labounský). K roku 1407 je připomínána jeho dcera Dorota a Pytlík ze Žitětína (Pytlyk de Zytyetyn et Dorothe, filie prestacti Kroyonis). Ves měla dvě části Velký a Malý Žitětín, tj. Žitětín a Žitětínek, a to několik staletí. Místem Malého Žitětína byl tok řeky Mrliny. V prostoru hranic katastru Žitětína a Bartoušova u dnešního železničního přejezdu nedaleko sádek se nacházela osada Mostek.
Roku 1511 prodal Jan Bílský z Kařišova, hejtman Poděbradský, Žitětín a Žitětínek Janu mladšímu Straníkovi z Kopidlna. Po jeho smrti v roce 1546 byly statky zapsány sirotkovi Václavovi v Desky zemské, spravovali je jeho dvě tetičky Anežka a Markéta. Když dospěl, prodal tyto statky. Podle jiných pramenů Jan mladší Straník z Kopidlna prodal statky své matce Anně Kaplířce ze Sulevic, od ní byly zapsány roku 1544 Věnku Černínovi z Chudenic, hejtmanu Poděbradskému. Po něm je dědila jeho manželka Kateřina z Hustířan, její otec Jan Rodovský z Hustířan statek prodal v roce 1565 Vilému Trčkovi z Lípy k jeho velišskému panství.
Syn Burjan Trčka z Lípy statky udržel, ale jeho syn Jan Rudolf Trčka z Lípy 22. února 1606 prodal Veliš i Žitětín Jindřichu Matesovi z Thurnu za 150 tisíc kop. Pro jeho účast na stavovském povstání bylo 22. června 1622 panství odňato Karlem z Lichtenštejna, od nějž je 14. ledna 1623 získal Albrecht z Valdštejna za 170 tisíc. Po jeho smrti 15. února 1634 panství koupil 13. července 1636 Jindřich Šlik za 167 216. Jeho syn František Arnošt Šlik prodal v roce 1667 Jičíněves, Žitětín a Žitětínek Karlu Zumsandovi ze Sandberka. Jeho syn Jan Jindřich Zumsande 31. července 1686 Jičíněves, Žitětín a Žitětínek zpětně prodal za 40 500 synu Františka Arnošta Šlika, Františku Josefu Šlikovi, který v Jičíněvsi vybudoval v letech 1715–1717 zámek (stavitelem byl Jan Baptista Mathey) a přenesl sem své sídlo. Žitětín a Žitětínek zůstali v držení Šliků až do doby republiky.
Rozkvět v době monarchie a první republiky dokládá soběstačnost obce. V rekordně krátké době 4 měsíců byla v roce 1881 vybudována železnice z Nymburka do Jičína. Byly tu mlýn, dva hostince, škola, hasičský, divadelní a pěvecký spolek, kovárna, kovolitectví, selské grunty (Boura, Adamec (Jeršov), Brzák), železniční stanice s výpravčím a přednostou stanice. Osvětový a dramatický spolek Svornost byl založen roku 1921. Roku 1936 sehrál Okrsek dorostu z Češov, Češova, Žitětína, Liběšice, Liběšic a Laboun, Labouně hru se zpěvy Hanička z Podlesí v Kozojedech.
Do roku 1965 byla obec Žitětín samostatná, 1. února 1965 se stala součástí obce Jičíněves. Činností komunistů, znárodněním, vysídlováním a řízenou stavební uzávěrou Žitětín upadal. Snaha o samostatnost obce roku 1993, ač s jejím vznikem souhlasili všichni obyvatelé obce starší 18 let, bohužel nebyla korunována úspěchem. Ze zájmových organizací dnes v obci působí jen Myslivecká jednota Žitětín, sdružující i členy ze sousedních obcí.
Statistické údaje Katastrálního úřadu (stav ke dni: 29.10.2009)
Pozemky katastru nemovitostí: orná půda: počet parcel 55, výměra 1748032 m2 zahrada: počet parcel 52, výměra 44000 m2 ovocný sad : počet parcel 5, výměra 16319 m2 travní porost: počet parcel 51, výměra: 393758 m2 lesní pozemek: počet parcel 16, výměra: 98326 m2 vodní plocha - nádrž přírodní: počet parcel 3, výměra 4297 m2 vodní plocha - nádrž umělá: počet parcel 1, výměra 1522 m2 vodní plocha - rybník: počet parcel 7, výměra 99512 m2 vodní plocha - tok přirozený: počet parcel 51, výměra: 33274 m2 vodní plocha - tok umělý: počet parcel 1, výměra 129 m2 zastavěná plocha - společný dvůr: počet parcel 1, výměra 129 m2 zastavěná plocha - zbořeniště: počet parcel 1, výměra 682 m2 zastavěná plocha: počet parcel 64, výměra 50877 m2 ostatní plocha - hřbitov: počet parcel 1, výměra 2098 mm2 ostatní plocha - jiná plocha: počet parcel 6, výměra 8745 m2 ostatní plocha - manipulační plocha: počet parcel 2, výměra 1201 m2 ostatní plocha - neplodná půda: počet parcel 9, výměra 20583 m2 ostatní plocha - ostatní komunikace: počet parcel 39, výměra 45158 m2 ostatní plocha - silnice: počet parcel 3, výměra 15956 m2 ostatní plocha - sportovní a rekreační plocha: počet parcel 1, výměra 520 m2 ostatní plocha - zeleň: počet parcel 4, výměra 7077 m2 Celkem: počet parcel 373, výměra 2592195 m2 Pozemky Pozemkového katastru: Celkem: počet parcel 346, výměra 2037700 m2 Ostatní údaje: č.p.- bydlení: počet 32 č.p.- občanská vybavenost: počet 2 č.p.- rodinný dům: počet 1 č.p.- rodinná rekreace: počet 1 č.p.- zemědělská usedlost: počet 12 č.e.- rodinná rekreace: počet 1 bez čp/če - doprava: počet 1 bez čp/če - jiná stavba: počet 4 bez čp/če - občanská vybavenost: počet 1 bez čp/če - technická vybavenost: počet 1 bez čp/če - zemědělská stavba: počet 3 bez čp/če - zemědělská usedlost: počet 1 Celkem: počet 60 Listů vlastnictví: 124 Spoluvlastnictví: 190 Katastrální mapa: S-SK GS, měřítko 1:2880, platnost od roku 1842
Historie názvu obce
Název obce je odvozen z obecného jména žiťata, který má základ v slově žit. Podoba pojmenování podle archivních pramenů: 1391 - Zytyetin, 1400 - Zytetynek, 1416 - Zitietin, Zitietinek, 1418 - Zitietyn, 1542 - Zytietin, 1546 - Zitietin weliky, Zitietinek maly, 1606 - Žitietin, 1654 - Žitětín, Malý Žitětín, 1688 - Groß und Klein Shittetin, 1790 - Schitietin, Žitietin, 1835 - Schitietin, Žitětin, 1848 - Žitětín. Podoba z roku 1848 zůstala dodnes, vyjma doby německé okupace (Schitietin).
Památky
- Památník padlých za svobodu, který je věnován občanům obce, kteří zahynuli v 1. a 2. světové válce.
- Socha ochránce obce svatého Floriána z roku 1843 (zapsaná v registru nemovitých kulturních památek od 3. 5. 1958) a socha Svatého Kříže.
- Dřevěná zvonička z roku 1929.
- Socha Svatého Václava (zapsaná v registru nemovitých kulturních památek od 3. 5. 1958, která stojí na rozcestí státní silnice, ovšem v katastru obce Bartoušov.
- Mezi významné stavby patří Patkův mlýn a márnice na místním hřbitově.
Obyvatelstvo
Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1955 | 1961 | 1970 | 1982 | 1993 | 1996 | 2009 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 187 | 230 | 275 | 302 | 287 | 287 | 277 | 234 | 196 | 196 | 155 | 123 | 94 | 46 | 50 | 51 |
Počet domů | 32 | 38 | 43 | 44 | 51 | 50 | 53 | 54 | 44 | 46 | 43 |
Externí odkazy
Bartoušov |
Dolany |
Jičíněves |
Keteň |
Labouň |
Žitětín
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |