Alexej Alexandrovič Gubarev
Z Multimediaexpo.cz
Plukovník inženýr Alexej Alexandrovič Gubarev rusky Алексей Александрович Губарев * 29. března 1931 obec Gvardějev, Kujbyševská oblast SSSR) je bývalý sovětský kosmonaut.
Obsah |
Život
Mládí a výcvik
V roce 1936 mu zemřel otec a přestěhovali se k Moskvě, do sovchozu Čašnikovo. Zde se zastavila fronta ve II.světové válce a na 10denní boje ve vsi stále vzpomínal. Měl tři sestry. Celá rodina tvrdě pracovala na poli kvůli dodávkám na frontu. V roce 1950 ukončil střední školu v Krjukově a dostal se do Vojenského leteckého učiliště námořnictva. Po třech letech výuky jej poslali na Dálný východ do základní vojenské služby. V roce 1957 odešel studovat Vojenskou leteckou akademii J. A. Gagarina. V době startu Gagarina byl velitelem letky v hodnosti 1.třídy u Černého moře. Po nalétání 2000 hodin jej velitel v roce 1963 doporučil do oddílu kosmonautů. Na svůj první let čekal přes 10 let.Nejdříve byl cvičen pro sovětské lunární programy a pro vojenské mise Sojuzu. Letěl poprvé v roce 1975.
Lety do vesmíru
Startoval se Sojuzem 17 v lednu 1975 na palubě s kosmonautem Grečkem z kosmodromu Bajkonur, spojili se jako první expedice s orbitální stanicí Saljut 4 a po měsíci práce se vrátili v pořádku na Zemi.
O tři roky později v rámci programu Interkosmos vyletěl s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem na stanici Saljut 6, dolů se vrátil za 8 dní. Byla to první mezinárodní posádka ze Země na oběžné dráze.
Po letech
Při návštěvě ČSSR byl vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny ČSSR, je dvojnásobným držitelem vyznamenání Hrdina Sovětského svazu, má Gagarinovu zlatou medaili. Je čestným občanem měst Kaluga, Arkalyk, Celinograd, Praha a České Budějovice. Je ženatý a má dvě děti. V roce 1980 po něm byla pojmenována jedna z planetek, objevená na Kleti (ČSSR) Svoji kariéru kosmonauta ukončil v roce 1981 a přijal administrativní místo v Gagarinově výcvikovém středisku. V roce 1990 byl povýšen na generálmajora. V letech 1990 – 1996 náměstek generálního ředitele společnosti "Ščelkovavtotrans"
V roce 1982 vydal knihu Притяжение невесомости (Priťaženije něvěsomosti, Přitažlivost beztíže).
Literatura
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.
- CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987.
- GUBAREV, Alexej; REMEK, Vladimír. Splněné naděje. Praha : Panorama, 1979.
Externí zdroje
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |