Antinomie

Z Multimediaexpo.cz

Pojem antinomie (řecky rozpor mezi zákony, protimluv) použil Immanuel Kant v Kritice čistého rozumu k označení neřešitelných rozporů, konfliktů opačných a přitom dobře zdůvodněných stanovisek. Ve starší filosofii se takovým rozporům říkalo aporie. Podle Kanta vznikají tam, kde omezený lidský rozum překračuje svoji kompetenci a chce rozhodovat v otázkách, které mu nepřísluší. V oddíle o „antinomiích čistého rozumu“^[1] uvádí čtyři s důkladnou argumentací pro obě strany každého páru:

1. Svět je konečný X nekonečný.
2. Co existuje, je jednoduché nebo složené z jednoduchého X nic jednoduchého neexistuje.
3. Všechno musí mít nutnou příčinu X člověk jedná svobodně.
4. Svět musí mít absolutně nutnou příčinu X žádná absolutně nutná bytost neexistuje.

V teorii množin a v moderní logice se antinomie často ztotožňují s paradoxy.

Související články

• Russellova antinomie (též Russellův paradox)
• Paradoxy naivní teorie množin
• Gödelovy věty o neúplnosti

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.