Arogance

Z Multimediaexpo.cz

Arogance nebo arrogance (franc. arrogance) znamená namyšlenost, drzé, pyšné a pohrdavé vystupování vůči druhým lidem. Odtud arogantní, namyšlený, bezohledný, pohrdavý.

Obsah

Původ a význam

Francouzské arrogance je odvozeno z lat. arrogantia, od ad-rogans, ten kdo si svévolně osobuje a přisvojuje postavení, práva či nároky. Na rozdíl od pýchy, která je o své nadřazenosti upřímně přesvědčena, arogance charakterizuje vnější chování a vystupování osoby, která si nárokuje a osobuje víc než jí přísluší. K aroganci patří také pohrdavé, nezdvořilé až hrubé vystupování vůči druhým. Arogance však ve skutečnosti často zakrývá vnitřní pocit méněcennosti, jejž si dotyčný kompenzuje namyšleným vystupováním navenek.

Nejvíc arogantní vůči ženám jsou muži, kteří pochybují o své mužnosti.

I když původně charakterizuje vystupování jednotlivce, užívá se dnes často i o institucích, o úřadech a obecně se hovoří o „aroganci moci“. Nositelé moci si často osobují právo vystupovat jako „nadlidé“, kteří nemusí nic vysvětlovat a o nic žádat, a to i když třeba sami osobně arogantní nejsou.

Pýcha předchází pád

Českému přísloví „pýcha předchází pád“ odpovídala ve starém Řecku trojice koros – hybris – até, kterou lze přeložit jako arogance – pýcha – zkáza. Staří Řekové byli přesvědčeni, že každé neštěstí, jež člověka potká, je důsledek arogance a pýchy, kterou třeba i nevědomky urazil nějaké božstvo. Souvislost mezi arogancí a následujícím neštěstím často ukazují homérské básně, například na aroganci Achillově nebo Odysseově, ale právě tak i na aroganci nápadníků, kteří se ucházeli o jeho ženu Penelopé a které v závěru krutě potrestal sám Odysseus.

Pýcha předchází pád, a domýšlivost klopýtnutí.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • A. Summers – R. Swanová, Richard Nixon - "arogance moci". Praha: BB art, 2003 - 638 str.; 24 cm. ISBN 80-7341-036-2
  • Ottův slovník naučný, heslo Arrogance. Sv. 2, str. 786