Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Auerspergové
Z Multimediaexpo.cz
Auerspergové (slovinsky také Turjačani či Turjaški) je jméno rakouského hraběcího a knížecího rodu. První historická zmínka o rodu Auerspergů pochází z roku 1220. Podle rodinné historie odvozuje rod svůj název od zámku Ursperg u Mindelheimu ve Švábsku (Bavorsko), odkud se v 11. století prý odstěhoval do Dolního Kraňska (nyní na území Slovinska), kde východně od Lublaně založil hrad Auersperg (slovinsky Turjak).
Obsah |
Historie
V 15. století Pankrác II. a Vollrad VIII. založili dvě hlavní větve rodu.[1] V polovině 18. století se usadili v českých zemích poté, co Karel Josef Antonín a Jan Adam zdědili a vyženili velký majetek, např. Vlašim, Žleby, Nasavrky, Tupadly, později další statky přibývaly. Na říšská hrabata povýšili členové rodu většinou v 17. století, časem se stali i knížaty. Drželi značný majetek v Kraňsku, Tyrolích i v dalších rakouských zemích. Pomocí sňatků byli spřízněni s Colloredo-Mansfeldy, Clam-Gallasy, Neipperky, Lobkovici, Kinskými a jinými rody. Věnovali se i chovu koní, Karel Auersperg vytvořil středisko chovu a výcviku překážkových koní na Slatiňanech. Po válce tento rod odsunuli, v současnosti žijí v USA, Rakousku, Německu i Argentině. Malá část žije také na karlovarsku.
Významní členové
- Ondřej Auersperg – díky vojenským zásluhám v bojích s Turky v 16. století jej nazývali „křesťanským Achillem“.
- Karel Auersperg – v 18. století bojoval s Turky i s Napoleonem.
- Josef Karel Auersperg (1767 - 1829) počítal se mezi osvícence, svobodné zednáře i tzv. zemské patrioty. Sepsal několik historických prací (např. o českém právu). Překládal české autory do němčiny (např. Bohuslava Balbína). Stýkal se s Josefem Dobrovským a J.W. Goethem. Inicioval a spoluzakládal Moravské zemské muzeum v Brně,[1] do jehož depozitáře věnoval četné dary.
- Karel Vilém Auersperg - narozen 1. května 1814, byl českým šlechticem a poslanec českého sněmu. V roce 1848 se stal členem liberární německé strany, která se stavěla proti snahám slovanských národů v monarchii o emancipaci. V letech 1867 - 1868 byl ministerským předsedou Předlitavska a v období let 1872 - 1883 nejvyšší maršálek (předseda) českého zemského sněmu. Nejprve se zasazoval za ústavní práva českých zemí, později změnil názor a stal se zásadním centralistou. Zemřel 4. ledna 1890.[2]
- Adolf Vilém Auersperg – původním povoláním voják, v letech 1871-1879 předsedal vládě Předlitavska. Netajil se nepřátelstvím k českých požadavkům.
- Vincent Karel Auersperg (1812-1967) – na jeho příkaz přestavěli zámek ve Žlebech, tuto přestavbu inspirovaly romány W. Scotta.
Erb
Knížecí znak má šest polí oproti hraběcím čtyřem, uprostřed se nachází ještě stříbrný štítek s červeným lvem. Z heraldických zvířat jsou zde vyobrazeni orel, lev, lvice a tur.
Chočevská (Auersperg-Gotschee) větev
- František Josef (Franz Joseph Maria Emanuel), kníže z Auerspergu (20. října 1856 Vídeň - 19. listopadu 1938 Slatiňany)
Související články
Literatura
ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha : Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. PREINFALK, Miha. Auersperg. Geschichte einer europäischen Familie. Příprava vydání Ernst Bruckmüller; překlad Irena Bruckmüller-Vilfan. Graz : Stocker, 2006. 688 s. Obsah dostupný online. ISBN 978-3-7020-1140-6, ISBN 3-7020-1140-4. (ger)
Reference
- ↑ 1,0 1,1 HALADA; JAN. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Auerspergové, s. 11-13.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Auersperg Karel Vilém, s. 8-9.
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |