Auerspergové

Z Multimediaexpo.cz

Augsperský palác ve Vídni.

Auerspergové (slovinsky také Turjačani či Turjaški) je jméno rakouského hraběcího a knížecího rodu. První historická zmínka o rodu Auerspergů pochází z roku 1220. Podle rodinné historie odvozuje rod svůj název od zámku Ursperg u Mindelheimu ve Švábsku (Bavorsko), odkud se v 11. století prý odstěhoval do Dolního Kraňska (nyní na území Slovinska), kde východně od Lublaně založil hrad Auersperg (slovinsky Turjak).

Obsah

Historie

V 15. století Pankrác II. a Vollrad VIII. založili dvě hlavní větve rodu.[1] V polovině 18. století se usadili v českých zemích poté, co Karel Josef Antonín a Jan Adam zdědili a vyženili velký majetek, např. Vlašim, Žleby, Nasavrky, Tupadly, později další statky přibývaly. Na říšská hrabata povýšili členové rodu většinou v 17. století, časem se stali i knížaty. Drželi značný majetek v Kraňsku, Tyrolích i v dalších rakouských zemích. Pomocí sňatků byli spřízněni s Colloredo-Mansfeldy, Clam-Gallasy, Neipperky, Lobkovici, Kinskými a jinými rody. Věnovali se i chovu koní, Karel Auersperg vytvořil středisko chovu a výcviku překážkových koní na Slatiňanech. Po válce tento rod odsunuli, v současnosti žijí v USA, Rakousku, Německu i Argentině. Malá část žije také na karlovarsku.

Významní členové

  • Ondřej Auersperg – díky vojenským zásluhám v bojích s Turky v 16. století jej nazývali „křesťanským Achillem“.
  • Karel Auersperg – v 18. století bojoval s Turky i s Napoleonem.
  • Josef Karel Auersperg (1767 - 1829) počítal se mezi osvícence, svobodné zednáře i tzv. zemské patrioty. Sepsal několik historických prací (např. o českém právu). Překládal české autory do němčiny (např. Bohuslava Balbína). Stýkal se s Josefem Dobrovským a J.W. Goethem. Inicioval a spoluzakládal Moravské zemské muzeum v Brně,[1] do jehož depozitáře věnoval četné dary.
  • Karel Vilém Auersperg - narozen 1. května 1814, byl českým šlechticem a poslanec českého sněmu. V roce 1848 se stal členem liberární německé strany, která se stavěla proti snahám slovanských národů v monarchii o emancipaci. V letech 1867 - 1868 byl ministerským předsedou Předlitavska a v období let 1872 - 1883 nejvyšší maršálek (předseda) českého zemského sněmu. Nejprve se zasazoval za ústavní práva českých zemí, později změnil názor a stal se zásadním centralistou. Zemřel 4. ledna 1890.[2]
  • Adolf Vilém Auersperg – původním povoláním voják, v letech 1871-1879 předsedal vládě Předlitavska. Netajil se nepřátelstvím k českých požadavkům.
  • Vincent Karel Auersperg (1812-1967) – na jeho příkaz přestavěli zámek ve Žlebech, tuto přestavbu inspirovaly romány W. Scotta.

Erb

Auersperg Fürstlich Auerspergisches Wappen.jpg

Knížecí znak má šest polí oproti hraběcím čtyřem, uprostřed se nachází ještě stříbrný štítek s červeným lvem. Z heraldických zvířat jsou zde vyobrazeni orel, lev, lvice a tur.

Chočevská (Auersperg-Gotschee) větev

Související články

Literatura

ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha : Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8.   PREINFALK, Miha. Auersperg. Geschichte einer europäischen Familie. Příprava vydání Ernst Bruckmüller; překlad Irena Bruckmüller-Vilfan. Graz : Stocker, 2006. 688 s. Obsah dostupný online. ISBN 978-3-7020-1140-6, ISBN 3-7020-1140-4. (ger) 

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 HALADA; JAN. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Auerspergové, s. 11-13.  
  2. ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Auersperg Karel Vilém, s. 8-9.  
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Auerspergov%C3%A9“