Břidličná (Hrubý Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz

Mrazové sruby pod vrcholem Břidličné
Unikátní polygonální půdy na vrcholu hory
Jalovce obecné na vrcholu Břidličné
Břidličná v předjaří

Břidličná (1358 m) je vrchol jižní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku mezi Pecným a Jelením hřbetem. Svahy vrcholu pokryté sutí jsou výraznou dominantou při pohledu ze Šumperska. Na vrcholu jsou unikátní geomorfologické útvary − kamenné proudy, kamenná moře, kamenné polygony aj. Svahy přilehlé k Jelenímu hřbetu patří ke čtyřem hlavním lavinovým oblastem v Hrubém Jeseníku. Hora leží na území přírodní rezervace Břidličná, vyhlášené v březnu 2008.[1] Většina hory je pokrytá holí s charakteristickou flórou (unikátní populace jalovce obecného), zajímavé rostliny rostou také ve vrcholové suti (vranec jedlový, šicha oboupohlavná). Na holích a sutích hnízdí několik zajímavých druhů ptáků (linduška horská).

Obsah

Geologie

Vrchol Břidličné je unikátní nahromaděním téměř kompletního souboru periglaciálních útvarů na jednom místě. Najdeme zde rozsáhlé kamenné proudy a kamenná moře, mrazové sruby a srázy, kryoplanační terasy a polygonální půdy. Všechny zmíněné jevy vznikly působením periglaciálních procesů v pleistocénu, tedy v dobách ledových. Většina útvarů vznikla na západních a severozápadních svazích hory rozpadem skalních výchozů, zachovalo se zde také několik izolovaných skalních stupňů (torů). Hlavní horninou všech těchto útvarů je kvarcit (křemenec), v podkladu se vyskytují také ruly, fylity, svory, zelené břidlice a grafitické břidlice.[1] Kamenná moře a kamenné proudy se pohybují každoročně o 1-4 mm, maximální naměřená rychlost byla 15 cm za rok.[2] Kamenná moře a kamenné proudy na vrcholu hory patří k nejcennějším v České republice.[1]

Flóra

Na svazích hory jsou zachovány přirozené vegetační stupně od horských bučin přes přirozené horské smrčiny po subalpínské louky. Bučiny v údolí Merty na úbočích hory patří k nejdochovanějším na území CHKO Jeseníky. Vrchol hory je pokrytý subalpínskými trávníky s trsnatými trávami (smilka tuhá, kostřava nízká, metlice trsnatá, místy tomka vonná a metlička křivolaká), mezi kterými jen místy vykvétají rdesno hadí kořen, mochna nátržník, koprníček nachový a další. Unikátním druhem je jalovec obecný nízký, který zde tvoří největší populaci na území České republiky.

Na okrajích sutí se vyvinula keříčkovitá společenstva s borůvkou černou, brusinkou obecnou a šichou oboupohlavnou. Na skalách a sutích se nejlépe daří lišejníkům a mechorostům, včetně řady vzácných druhů. Plochu východně od turistické značky pokrývá souvislý porost nepůvodní borovice kleče.[1]

Fauna

Nejnápadnějšími zástupci živočichů ve vrcholové oblasti Břidličné jsou motýli a ptáci. V roce 2006 zde bylo zaznamenáno celkem 187 druhů motýlů. Typickým druhem holí nad hranicí lesa je okáč horský (Erebia epiphron), z dalších nápadných motýlů zde létají bělásek řeřichový, batolec duhový, babočka bodláková, babočka admirál, babočka paví oko, babočka kopřivová a další.[1]

Při průzkumu v roce 2006 bylo v oblasti Břidličné zaznamenáno 53 druhů ptáků, k nejvzácnějším patří linduška horská a sokol stěhovavý, dalšími zajímavými druhy jsou křivka obecná, čečetka tmavá, ořešník kropenatý, krkavec velký, kos horský a další.[3]

V oblasti vrcholu je možné pozorovat také několik druhů velkých savců, mimo jiné lišku obecnou, jelena evropského, nepůvodního kamzíka horského, vzácně také rysa ostrovida.[1]

Ochrana přírody

V březnu 2008 se stala hora součástí nově vyhlášené přírodní rezervace Břidličná. Důvodem vyhlášení je ochrana výjimečných skalních a zemních tvarů, zachovaných lesních a subalpínských společenstev a řady vzácných a chráněných rostlin a živočichů.[1]

Turistika

Po temeni hory vede červená Stripe-marked trail red.png turistická značka, hlavní hřebenová trasa ze sedla Skřítek na Jelení studánku. Trasa se vyhábá vrcholu, který je z důvodu ochrany přírody turisticky nepřístupný.

Po severních úbočích hory vede žlutá Stripe-marked trail yellow.png turistická značka spojující Jelení studánku s Vernířovicemi.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 ZMRHALOVÁ, Magda. Břidličná, nová jesenická přírodní rezervace. Severní Morava, 2009, roč. 53, čís. 95, s. 26-34. ISSN 0231-6323.  
  2. DEMEK, J. Kvantitativní výzkum pohybu sutí na svazích Hrubého Jeseníku. Acta Univ. Palack. Olom., Fac. rer. nat., Geographica - Geologica, 1991, roč. 30, s. 7-20.  
  3. VAVŘÍK, Martin. Ornitologický průzkum navrhované PR Břidličná. Zprávy MOS, 2007-2008, roč. 65-66, s. 62-74.  


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Břidličná (Hrubý Jeseník)