Bohumil Modrý
Z Multimediaexpo.cz
Ing. Bohumil Modrý (* 24. září 1916, Praha – 21. července 1963, Praha) byl legendární český hokejový brankář a politický vězeň.
Hrál za před válkou velmi populární klub LTC Praha, společně např. se Stanislavem Konopáskem. Ve své době byl považován za nejlepšího brankáře v Evropě. Jako člen národního týmu dvakrát získal titul mistra světa (1947, 1949) a stříbrnou olympijskou medaili ve Svatém Mořici ve Švýcarsku (1948). Kromě hokeje hrál i českou házenou za Slavii Praha.
Bóža začal hrát hokej jako dvacetiletý v tehdejším klubu LTC Praha a již rok na to byl díky svým výborným fyzickým disposicím, talentu i vzornému charakteru vybrán do národního mužstva.
Na olympijském turnaji ve Švýcarsku natolik zaujal, že byla Modrému nabídnuta možnost působit v Kanadě. Po návratu mu ministr Kopecký slíbil povolení ke hraní v NHL udělit. Jedinou podmínkou byla Modrého účast na MS ve Švédsku. Ing. Modrý tuto podmínku splnil a přivezl odtud zlaté medaile. Přesto bylo později rozhodnuto jinak. Údajně by svým působením v zámoří ohrozil bezpečnost republiky, a tak Ing. Modrý po tomto vystoupil z reprezentace a přípravy mužstva na MS v Londýně se již neúčastnil.
Stal se ovšem obětí komunistického režimu. V březnu 1950 byl spolu s dalšími jedenácti spoluhráči zatčen a v tajném, politicky vykonstruovaném procesu s vyloučením veřejnosti obžalován a odsouzen na 15 let vězení za špionáž a velezradu. Jednalo se o neslavně proslulou „Causu Modrý,“ nebo „Případ Modrý.“ Na jaře 1955 byl po krutém věznění v Praze na Pankráci, v Plzni na Borech a při těžbě uranové rudy na dole Barbora v Jáchymově bez ochrany proti radioaktivnímu záření propuštěn. Na následky věznění poté předčasně umírá - v roce 1963 ve věku necelých 47 let.
V roce 1968, pět let po své smrti, byl rehabilitován.
Dodnes není plně jasné, o co v kauze Modrý šlo. Vláda se obávala možné emigrace hráčů, o které uvažovali již na olympijských hrách ve Švýcarsku. To by byl obrovský morální políček celému systému – navíc když již předtím emigrovali například mistryně světa v krasobruslení A. Vrzáňová a J. Drobný (mistr světa v hokeji a později i vítěz tenisového Wimbledonu). Dalším důvodem pak mohla být obava Sovětského svazu z československého týmu. SSSR poslal svůj tým na mistrovství až v roce 1954, kde kraloval. Byl by však sovětský tým první, kdyby se proti němu postavili několikanásobní českoslovenští mistři světa, kteří vynikali již před válkou?
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |