Budišov
Z Multimediaexpo.cz
Budišov (německy Budischau[1], s předložkou 2. pád do Budišova, 6. pád v Budišově) je městys ležící severovýchodně od okresního města Třebíče. Nadmořská výška obce je 480 metrů. První zmínky o Budišově pochází z roku 1194.
Obsah |
Historie
Z hlediska vhodnosti pro pravěké osídlení leží Budišov v nevýhodné poloze, přesto zde bylo několik nálezů učiněno. Mezi tyto nálezy patří škrabadlo z pazourku objevené asi kilometr na jihovýchod nad potokem. Z doby neolitu se dochovalo několik předmětů kamenné industrie a broušené industrie. Roku 1864 byla při rozšiřování hřbitova objevena kostra se zlatým pásem na čele. Později došlo k dalšímu podobnému nálezu. Spadají snad již do období slovanského.[2] Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1055 | 1136 | 1202 | 1178 | 1189 | 1164 | 1136 | 1078 | 1173 | 1213 | 1153 | 1131 | 1163 |
Zajímavosti a pamětihodnosti
- Od 13. století stála v Budišově vodní tvrz. Později byla přestavěna na renesanční zámek s anglickým parkem a ten na výstavné barokní letní sídlo. Zámek je majetkem obce, která jej pronajímá Moravskému zemskému muzeu (přírodovědecká expozice).
- sochy a sousoší
- socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1727 od Štěpána Pagana
- sousoší sv. Václava s anděly z roku 1730 od Alexandra Jelínka
- sousoší sv. Rodiny z roku 1730 od Alexandra Jelínka
- sochy sfing v zámeckém parku z počátku 18. století
- socha sv. Josefa z roku 1731 od Alexandra Jelínka
- sloup Nejsvětější Trojice z počátku 18. století od Štěpána Pagana
- socha Panny Marie z roku 1883 od Čeňka Suchardy
- socha Atlanta v zámeckém parku z počátku 18. století, autor Jiří Rafael Donner
- pomníky
- pomník padlým obětem první světové války z roku 1922
- pomníček Jana Chyby z roku 1920 u lesní cesty na Brdcích
- pomník za šťastný návrat z první světové války z roku 1916 za Rejdůvní u silnice ke Kamenné
- kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Gotharda – klasicistní kostel
- zvonička v Kundelově z roku 1876
- kaplička v Mihoukovicích z roku 1898
- sluneční hodiny na domě č.p. 47
Reference
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 51.
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. S. 179–180.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
Externí odkazy
Budišov | Mihoukovice
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |