Vladislav (okres Třebíč)

Z Multimediaexpo.cz


Vladislav (německy Wladislau, Unter Wladislau[1]) je městys ležící východně od okresního města Třebíče. Nadmořská výška obce je 364 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině kláštera a pochází z roku 1104. Vladislav je také blízko vesniček Hostákov, Valdíkov a Smrk a Pozďátky. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

Obsah

Historie

Česky původně Brod, později Wadislaw (1548), Wladislaw (1665), Dolní Vladislav (1869), Vladislava (Před 1918), německy Unter Wladislau (1869), Wladislaw. K městečku patřil do roku 1867 Valdíkov, do roku 1867 a od roku 1964 Hostákov, do roku 1884 Smrk. Roku 1870 měla 619 obyvatel, roku 1890 měla 650 obyvatel, roku 1991 měla 1 244 obyvatel. Kostel nejsvětější Trojice, původně pozdně románsky s jádrem ze 13. století, se poprvé připomíná až roku 1358, kdy se uvádí na listině opata Adama vladislavský farář Petr. Kostel však nepochybně podle dochovaných článků stavěla třebíčská klášterní huť nejpozději ve 30. letech 13. století. Dříve byl zasvěcen Panně Marii, protože v roce 1496 byl ulit zvon ke cti Boha Všemohoucího a Panny Marie. Barokní úpravy kostela byly provedeny po roce 1728, kdy tady byla zřízena lokálie, a po dlouhé době byl ustanoven u kostela kaplan Antonín Sláma. Kostel byl opraven v roce 1890-1900. Fara byla znovu postavena v roce 1859, ale úplně upravena byla roku 1901. Městečko Vladislav vzniklo z hodně staré osady, která byla založena někdy v osmém století, těsně na levém břehu řeky Jihlavy. Bylo tam pár dřevěných chat, ve kterých, většinou bydleli rybáři z kmene Nemojoviců. Když v roce 1101 byl založen benediktinský klášter Třebeč (v dnešní době Třebíč), byla osada Brod, přidělena ke klášteru a její obyvatelé měli za povinnost zásobovat klášter rybami. V roce 1548 bylo zhotoveno stříbrné razítko, které dodnes dochovalo. Má nápis: ,,Peciet miesteczka Wadislawi se znakem vrše či koše na chytání ryb. Městečko Vladislav bylo také sídlem okrsku patrimoniálních soudů. Do okrsku soudu patřily dědiny: Městečko Vladislav, dědina Smrk, Střížov, Hostákov, Číměř a Valdíkov. Do roku 1848 nebylo v českých zemích jednotného obecního řádu a na každém panství byly obce spravovány podle instrukcí či artikulí, které vydal pán nebo jeho úředník. Proto bývala správa obcí rozdílná. V dubnu vystěhovali Němci osadu německé dívčí mládeže ze školy. Místo toho tam zřídili vojenský lazaret, kam sváželi raněné z fronty. Na velkém sportovním hřišti v Kartouzích zařídili opravnu aut a pancéřů. V letech 2006-2010 působil jako starosta Mgr. Květoslav Havlíček, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Havlena.[3]

Vývoj počtu obyvatel městyse Vladislavi[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 951 974 998 1065 1211 1249 1367 1358 1458 1385 1310 1227 1222
Vývoj počtu obyvatel místní části Vladislavi[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 619 626 650 699 820 883 983 1010 1067 1052 974 939 937

Zajímavosti a pamětihodnosti

  • Románský kostel Nejsvětější Trojice, později barokně upraven. Tento kostel má pouť v květnu nebo v červnu, týden po svatodušních svátcích. Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Vladislav.
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého
  • barokní socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem
  • restaurace
  • Farní budova - po třicetileté válce budova chátrala a v roce 1674 byla zbořeništěm. V roce 1728 byla vystavěna nová budova, která měla 2 pokoje a 1 kuchyň. Patřilo k ní hospodářské stavení, které 9. dubna 1858 daroval děkan Jan Janoušek faráři ve Vladislavi, Petru Klimentovi. 19. března 1867 se začalo s kopáním studny. Po dlouhou dobu nebylo potřeba dalších oprav. Až v roce 1900 se musely provést další opravy. Fara měla nová okna a pěknou fasádu. Na tyto opravy hodně přispívali i vladislavští farníci.
Pohled na kostel
Kostel zezadu

Významné osobnosti

Počátky odborového hnutí ve Vladislavi

Počátky odborového hnutí ve Vladislavi jsou spojeny dále s bukovou nynější 1 chemické továrny ve Vladislavi, n. p. Sociální pokrok byl umožněn protáhnutím průmyslu do zdejšího městečka. Velikou zásluhu o zdejší chudý kraj si získal Václav Slaný.

Školství a kultura

Škola
  • Národní škola ve Vladislavi - Škola byla zřízena roku 1728. Studovalo zde jen 5-6 chlapců. Nejvyšší správou nad všemi školami měla Pražská univerzita. V roce 1876 byla tato škola zbořena a na její místě byla vystavěna nová budova. Ta byla jednopatrová měla, tři učebny, kabinet, kuchyň a byt pro správce. Stavitel byl z Třebíče (p. Tepich), který na stavbu za 9 000 zlatých dohlédl. Budovu vysvětil P. František Diviš dne 30. září 1877. Budovu navštěvovaly děti z Vladislavi, ze Smrku a z Hostákova. Později vznikla škola také v Hostákově, která byla posvěcena 23. září 1877. Škola měla v roce 1934/1935 dokonce 6 tříd. Největší počet žáků byl 92. Dne 15. října 1945 byla u této školy zřízena také mateřská škola pro děti od 3 do 6 let. V letech 1928 až 1929 se počal jevíti na obecné škole ve Vladislavi, jejich učitelem byl František Kaboňek.
  • Poštovní úřad - Poštovní úřad ve Vladislavi byl zřízen kolem roku 1871, svědčí o něm doklad pořízený 13. ledna 1872. Tato pošta se nacházela v dnešním domě číslo 33. Přes Vladislav pošta projížděla kolem 8. hodiny ráno směrem na Zastávku a vracela se mezi 5. a 6. hodinou večer. Po poštmistrovi Černém převzal poštu p. Masopust a pošta se přestěhovala do pivovaru. Výplata zaměstnanců činila asi 20 zlatých. Pak se po několika letech střídali další majitelé. Pošta se z Vladislavi vozila do následujících obcí: Smrk, Valdíkov, Hostákov, Číměř, Slavičky, Střížov, Okrašovice, Pozďátky a Dobrá Voda. Koněšín měl svou vlastní poštu, ta však zanikla a stala se doručovací stanicí pro poštovní úřad ve Vladislavi. Valdíkov později připadl poštovnímu úřadu v Budišově.
Radnice
  • Knihovnictví - Vladislav si založila svou veřejnou knihovnu roku 1922. Na začátku bylo zakoupeno 52 knih. Potom bylo obcí přispíváno na nové knihy. Bylo to však málo - 50 haléřů na jednoho obyvatele ročně, tj 500 Kč ročně celkem. Později to bylo 600 Kčs, až v roce 1946 byl příspěvek zvýšen na 1600 Kčs. Knihovna také knihovní dary. V roce 1922 od ministerstva školství 40 knih, z hosp. podniků v roce 1941 9 knih, od MUDr. Františka Večeři v roce 1934 27 knih, od prof. Karla Háňavky v roce 1939 18 knih.
  • Divadlo - První počátky divadelní hry můžeme hledat asi v roce 1889, kdy se sešla mládež, aby se zahrála první divadlo. Tento kroužek se nazýval „Divadelní komitét“. První vystoupení tohoto kroužku se hrálo brzy po jeho založení, ještě o prázdninách. Toto první představení se nazývalo„Dynamit“. Druhé vystoupení mělo název „Můj ráj“. Hrálo se v sále hostince na primitivním jevišti. Z tohoto kroužku, který pořádal představení se stal „Spolek divadelních ochotníků ve Vladislavi“. Do první světové války se hrálo v uvedeném hostinci, po válce se hrálo v sále sokolovny. Tato divadelní činnost se dále rozvíjela. Za rok se průměrně odehrálo 6 divadel.
  • Sbor hasičů ve Vladislavi byl založen v roce 1894 jako Dobrovolná tělocvičná a hasičská práce ve Vladislavi, potom přejmenován na Sbor dobrovolných hasičů.

Pohromy a živelní katastrofy

  • První historicky zjištěnou zprávou o sežehnutí osady máme z roku 1304.
    Tehdy za výpadu divokých Kumanů v zaří bylo vypáleno na statcích třebíčského kláštera 27 osad.
  • Nehoda se stala 11. května 1848 v prachárně pana Prokopa Zelníčka, která byla toho dne vyhozena do povětří, ale jen ta část závodu.

Doprava, průmysl a zemědělství

Doprava

Vlaková zastávka na trati č. 240.

Vladislav má autobusovou zastávku, z které jezdí autobusy z Vladislavi do Smrku, ze Smrku do Hostákova a z Hostákova do Valdíkova. Pak má Vladislav také nádraží, kde jezdí vlaky z Vladislavi do Brna. Také jezdí vlaky z Vladislavi do Třebíče.

Tanex a. s.

Továrna Tanex a. s. má velmi dlouhou tradici sahající až do roku 1826. Původně to byla prádelna, později továrna na čokoládu. Její historie prošla dlouhým vývojem. Dnešní továrna Tanex a. s. je jedním z evropsky významných výrobců klihu.

Pivovar

Pivovarnictví

Kdy a za jakých okolností byl po dlouhé práci vystavěn úplně první pivovar ve Vladislavi, nejde pro nedostatek písemných záznamů zjistit. Je však pravděpodobné, že v prvních dobách vařili Vladislavští pivo ve vlastním pivovaru, který stál v místech, kde dnes stojí mostní váha. Byla to dřevěná budova a v ní zazděný měděný kotel s 6 sudy. Odtud se pivo v kádích dováželo do čísla 6, první vladislavské radnice a tam v kamenných kádích se ochlazovalo a stáčelo do věder. Když byla postavena nová radnice, nynější dům s číslem popisným 8, vařilo se ještě v tomto prvním dřevěném pivovaru, pivo se donášelo do kamenných kádí, které byly umístěny v bočním křídle již zmíněné radnice. V této radnici se pivo chladilo a stáčelo, jak je vidět z účtovní knihy požitků za rok 1706, 1707, 1708, 1711, které vyúčtování muselo být předloženo do kanceláře. Na pivovarském komíně je již dlouhá léta hnízdo čápů.

Rekreace a cestovní ruch

Vladislav je svojí polohou ideálním místem pro rybáře a rybaření. Údolí řeky Jihlavy láká k návštěvě i turisty a výletníky nejen z blízké Třebíče ale i z míst vzdálenějších. Rybníkářské řemeslo v 16. století patřilo mezi výnosné druhy práce. Rybářství ve Vladislavi zdomácnělo, toto lze soudit ze zpráv třebíčského statku z roku 1556. Chovali se zde kapři, štiky a líni, avšak chov štik a línů byl později zrušen. Výlovy ryb se konají vždy na podzim (v říjnu). Rybnikářské řemeslo v 16. století náleželo mezi výnosné a vážené druhy lidské práce. Rybáři odvodňovali celé oblasti dosud neproduktivní půdy, vysušovali močály na úrodná pole, tak připravujíce místa pro nová sídla vesnic v nižších a před větry chráněných polohách. Časem rybářů přibylo, ale ubylo na vážnosti. Protože bylo rybníkářství ve Vladislavi velice oblíbené, přispělo to zřejmě k tomu, že má Vladislav ve znaku vrš ( koš na chytání ryb ).


Hostákov | Střížov| Vladislav 


Reference

  1. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 86.  
  2. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. ↑ ot. Vladislav má nového starostu. Třebíčský deník, 15. 11 2010, čís. 265, s. 3.  
  4. ↑ 4,0 4,1 Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.  

Související články

Externí odkazy

Zdroje

  • Vladislav 1548 - 1948. Příprava vydání Ing. Josef Prudík, Arch. Ing. C. František Musil. [s.l.] : Místní národní výbor ve Vladislavi, 1948. 102 s. ISBN 80-85799-83-9. S. 24.  
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vladislav (okres Třebíč)
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vladislav_(okres_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D)“