CAC Boomerang
Z Multimediaexpo.cz
| CAC Boomerang (CA-12, CA-13, CA-14, CA-19) | ||
| Image:Commonwealth Boomerang.jpg | ||
| Boomerang 5. perutě RAAF, 15. března 1944 | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | stíhací letoun | |
| Výrobce | Commonwealth Aircraft Corporation | |
| Konstruktér | Lawrence Wackett Fred David | |
| První let | 29. května 1942 | |
| Zařazen | 1943 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | 1942-1945 | |
| Vyrobeno | 250 ks | |
| Varianty | ||
| Uživatel | RAAF | |
Commonwealth Boomerang byl australský stíhací letoun používaný za druhé světové války. Vznikl jako reakce na nebezpečí, které hrozilo Austrálii ze strany Japonska. Jednotlivé verze vyráběné společností Commonwealth Aircraft Corporation byly označovány CA-12, CA-13, CA-14 a CA-19.
Vývoj
Australské letectvo nemohlo v prvních letech války počítat s dodávkami strojů z Velké Británie a jejich letecký závod Commowealth Aircraft Co. (CAC) vyráběl licenčně americké cvičné stroje North American NA 33. Připravovala se licenční výroba letounu Bristol Beaufort, ale to bylo vše. Zdánlivě nezkušení konstruktéři se urychleně vydali cestou jisté improvizace a právě na základě letounu NA 33 připravili lehký bombardovací typ CAC Wirraway a zahájili i důkladnou adaptaci draku na stíhací Boomerang. Práce začaly na počátku roku 1942 a hlavním požadavkem byla rychlost vývoje a zavedení do výroby. První letoun s označením CA-12 vzlétl na konci května 1942 a prakticky okamžitě začala jeho sériová výroba. První série 105 kusů byla hotova do června 1943, na ni navázala další série, označená CA-13, která byla mírně zmodernizovaná. Další typ CA-14 byl vybavený kompresorem a měl nové svislé ocasní plochy. Poslední z typů - CA-19 byl dodán v lednu 1945.
Bojové použití
Bojově začaly létat tyto stroje až počátkem roku 1943. Letoun se osvědčil při průzkumu a při přímé bojové podpořa Australanů v džungli. Díky své obratnosti se dokázal ubránit i rychlejším strojům protivníka, v boji byl spolehlivý. Boomerangy ničily i malé cíle a dokázaly navádět jako stopaři na cíle rychlejší typy amerických letounů.
Hlavní technické údaje
- Osádka: 1
- Pohon: Motor Pratt & Whitney R-1830-S3C4-G
- Výkon: 895 kW
- Výzbroj: v trupu dva kanóny Hispano ráže 20 mm s 60 náboji na zbraň, v křídlech čtyři kulomety ráže 7,7 mm a čtyři 9 kg dýmovnice pod křídlem.
- Rozpětí: 10,97 m
- Délka: 7,77 m
- Výška: 2,92 m
- Nosná plocha: 20,90 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2437 kg
- Vzletová hmotnost: 3740 kg
- Maximální rychlost: 491 km/h
- Stoupavost: 14,9 m/s
- Dostup: 10 363 m
- Dolet bez / s př. nádrží: 1497 / 3050 km
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |