Chlup (zoologie)

Z Multimediaexpo.cz

Srst savce.

Chlup u živočichů je součástí tělního pokryvu (ochlupení). Srst je typicky savčím znakem. Stavbou a vznikem se chlup liší od chlupů rostlin (trichom), nebo výrůstků jednoduchých živočichů (pilus), jako jsou bakterie a bezobratlí. Chlupy se zakládají po celém povrchu těla, jejich počty se potom můžou v různých fázích vývoje redukovat nebo zmnožovat. Chlup není stálá struktura, ale vlivem biorytmů může opadávat.

Obsah

Původ

Na rozdíl od ptačího peří nevznikl chlup přeměnou plazích šupin. Vzniká z pokožkových buněk a má typickou stavbu. Všechny kožní deriváty se zakládají tím způsobem, že od povrchové pokožky (epidermis) se odstupuje epitelový pruh, který směřuje do škárového vaziva. Proti tomuto epitelovému pruhu se v případě vývoje chlupu zorganizuje mezenchym, tedy vazivo škáry, a vytvoří tzv. chlupovou papilu. Chlupová papila se vtlačí do trámce epitelových buněk a celý trámec epitelových buněk papilu obklopí. Z terminálního okrsku epitelového pruhu se vytvoří chlupová cibulka (chlupová matrix) – bublus pilli, která slouží pro výživu chlupu. Z bulbus pilli vyrůstá vlastní chlup a vrstvy chlupového folikulu.[1]

Anatomie chlupu.

Stavba

Zvířecí srst je složena z mnoha milionů chlupů, které vyrůstají z vrstvy kůže zvané “epidermis”. Chlupy rostou v chomáčcích z hluboko uložených papil známých jako folikuly, jejich hloubka uložení je různá v závislosti na velikosti chlupu a umístnění na těle. Srst a chlupy různých savců jsou často velmi odlišné. Stavba i vzhled jsou charakteristické pro jednotlivé druhy; odlišují se i podle pohlaví, věku a roční doby. Každý chlup je zakotven ve škáře ve váčku (folikulu), ze kterého vyrůstá. Folikul i pochva vznikly vchlípením pokožky proti škáře. Každý folikul žije a umírá v určitém cyklu, jehož délka se liší od jedince k jedinci. [2] Do pochvy ústí mazová žlázka.Každý chlup je spojený s drobným svalem - vzpřimovačem chlupu, který ho svým stahem nezávislým na vůli „zvedá“. Tento proces je významný při termoregulaci, protože vzpřímené chlupy v srsti brání většímu pohybu vzduchu okolo pokožky a brání tak vyšším tepelným ztrátám. Zvířata bez srsti se někdy označují jako “nahá” (například některé speciálně vyšlechtěné rasy psů a koček).

Plemeno psa bez srsti - naháč, Čínský chocholatý pes .

Srst savců se skládá ze svrchní vrstvy zvané ochranný chlup neboli pesík, a spodní vrstvy neboli podsady.

Podsada a pesíky

Podsada je jemná, hustá, většinou nevýrazně zbarvená a slouží jako izolační vrstva. Podsada se skládá z jemných, hustě rostlých, krátkých chloupků. U některých chovaných zvířat (ovce,lama, velbloud, králík atd.) vytvářející typickou strukturu zvanou vlna. Hlavní funkcí podsady je tepelná izolace: chrání před nadměrným chladem v zimě a teplem v létě. [3] Pesík je dlouhý, hrubý, rovný chlup, jenž podsadu přečnívá a má ochrannou funkci. Pesíky jsou různě dlouhé a silné a jsou nositeli celkového zbarvení. Někdy jsou pesíky přeměněné v ostny, bodliny nebo šupiny.

Sinusové chlupy (hmatové vousky) tygra.

Sinusové chlupy

Jsou zvláštní druh chlupů savců, přesahující ostatní srst. Jejich chlupový váček je opatřen krevními rozšířeninami, které umožňují upevnění chlupů v určité poloze. Mají hmatovou funkci. Vyrůstají na čenichu, před uchem, nad okem, na přední končetině a předloktí; u damanů dokonce po celém těle. U člověka nejsou vyvinuté.[4] Vlastní chlup je tvořen neživými buňkami, pro které je typický vysoký obsah rohoviny (keratinu). Kromě keratinu je chlup většinou složen z velmi malého množství minerálních látek. Volná část chlupu nad pokožkou se označuje jako supradermální. Uvnitř chlupu se nachází kanálek, obvykle vyplněný dření, někdy je však dutý (například u medvědů ledních nebo různých druhů ovcí). Pak chlup funguje jako duté vlákno, které má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti. Dřeň chlupu je obklopena kůrou, což je vlastně válec z pokožkových buněk.Chlup se skládá z dřeně (medulla), kůry (kortex) a kutikuly.

Dřeň

Dřeň je tvořena úzkými, volně loženými buňkami nepravidelného tvaru, která spolu se vzduchovými mezerami či vakuolami tvoří centrální osu chlupu. Tato osa může mít různou strukturu: Může být souvislým pásem buněk, v jiných případech je různou měrou fragmentována,nebo může zcela chybět.

Kůra

Kortex vyplňuje prostor mezi dření a kutikulou a jeho šířka je závislá na šířce medully

Kutikula

Soubor:Haarstrukturen im Vergleich.png
povrch chlupu.

Kutikula je svrchní vrstva chlupu složená z tenkých šupinek, sloužící jako vrstva zpevňující kortex a chránící vlastní chlup proti mechanickým poškozením. U jednotlivého chlupu se tvar šupin mění podél chlupu.[5]

Vlastnosti

Zbarvení

To, co určuje barvu srsti chlupů savců, je pigment zvaný melanin, který se nachází v kůře chlupu. Šedé zbarvení je kromě toho dáno uzavřením vzduchu do dřeně chlupu.

Funkce

Má funkci ochrannou, zejména jako termoizolační ochrana před vlivy počasí i klimatu. Barva srsti má funkci maskovací, ale někdy též signální.[3]

Izolační funkce

Srst ledního medvěda minimalizuje ztrátu tepla.

Kůže a její srst jsou komplexní systém, který má mnoho úloh. Kůže odděluje vnitřní prostředí od vnějšího, čímž chrání organismus před fyzikálním a chemickým poškozením. Srst tvoří izolující bariéru proti teplotě a jiným klimatickým extrémům. U mnoha druhů savců existují rozdíly v hustotě a zbarvení u letní a zimní srsti. Suchozemští savci žijící v nejchladnějších oblastech světa si udržují stálou tělesnou teplotu především díky vrstvám vzduchu v srsti. Většina arktických savců má hustou, zpravidla bílou srst tvořenou dutými chlupy. V těchto chlupech se nachází vzduch, který působí jako tepelný izolátor. V létě je srst většiny arktických zvířat podstatně řidší než v zimě. Medvěd lední má žlutobílou srst po celý rok. Když svítí slunce, bílé chlupy usměrňují jeho paprsky až k černě pigmentované kůži, kterou prohřívají. Mnoho horských savců musí mít stejně hustou srst jako arktické druhy.[6] Zimní srst u koní se skládá z husté, vlnité, krátké podsady a z vrchní vrstvy dlouhých, tuhých krycích chlupů. V suchém počasí stojí obě dvě vrstvy skoro kolmo na kůži, takže se v nich zadržuje vzduch, který izoluje tělo. Při dešti se mastné krycí chlupy formují do malých trojúhelníků, otočených špičkou dolů, z nichž odkapává voda, aniž by pronikla do vlnité podsady. Důmyslně uspořádané chlupy odvádějí vodu úspěšně i z míst, která jsou méně osrstěné (oči, tlama a nos, pohlavní orgány, okolí řitního otvoru). Srst jižních plemen koní žijících v suchém pouštním klimatu je hladce přiléhající, jemná, sametová a lesklá - má za úkol odrážet sluneční paprsky.[7]

Živočichově žijíci na horských oblastech mají hustou zimní srst.

Jiné funkce

U některých druhů savců je srst pozměněna tak, aby vyhověla jejich zvláštnímu způsobu života. Například tuleni mají špatně vyvinutou podsadu, přičemž tepelnou izolaci zajišťuje podkožní tuk. Podobně jako u vyder a bobrů je jejich srst vodotěsná. [3] U hrubosrstých plemen psů chovaných pro práci v terénu, např. u loveckých teriérů, byla vyšlechtěna srst, která musela být voděodolná a která by psy chránila před nepřízní počasí i před úrazy. Srst medvěda ledního se skládá z husté podsady a delších krycích chlupů - pesíků, které tvoří vodotěsnou vrstvu, takže ani při plavání v ledové vodě se vlastní kůže nikdy nenamočí. Kůže a srst fungují také jako orgán ke vnímání teploty nebo změn fyzikálního tlaku. Jedním z nejdůležitějších úkolů kůže a srsti je, že slouží jako prostředek komunikace. Kůže vydává pachy, které řídí sexuální chování a pomáhají zvířatům identifikovat každé jiné zvíře a jejich teritorium. Srst hraje extrémně důležitou komunikační roli nejen ve vztazích mezi zvířaty, ale i s jejich lidskými majiteli. Každého člověka potěší kontakt s hebkou a zdravou srstí svého psa, a také psi rádi komunikují prostřednictvím dotyků se svým pánem.[8] Řada druhů svou srst každoročně obměňuje a můžeme u nich rozlišit řidší letní srst a hustší zimní srst. Schopnost měnit srst nazýváme línání. Má vliv na termoregulaci i na maskování (např. zajíc polární).

Línání

Při línání chlupů je podněcována, nebo potencována výživa chlupové cibulky. Pokud je počet narůstajících chlupů menší než počet vypadávajících chlupů, vznikají na těle holá místa, tzv. lysiny.

Fyziologické línání

Mnozí savci si pravidelně mění srst, stávající srst vypadá , narůstá současně nová. To může být provázeno změnou barvy srsti (např. liška polární, sob polární, lasice hranostaj). Fyziologické línání nastupuje sezónně a je ovlivněno především délkou světelného dne a nepatrně i teplotou. V klimatických podmínkách mírného pásma probíhá línání dvakrát za rok. Na zimu savcům narůstá silný a hřejivý kožich, kdežto na jaře zvířata po línaní nosí lehkou jarní a letní srst. K vytvoření nové srsti potřebují zvířata mnoho živin,takže je nutné po dobu línání zvířata zvláště vydatně krmit. Srst se nevyměňuje však stejnoměrně, jelikož nové chlupy nenarůstají tak rychle, jako vypadávají staré. Tím narůstá riziko podchlazení v chladnějším období a při změně počasí. [9] Línání v mírné formě probíhá celoročně, souvisí to s růstovým cyklem chlupů jehož fyziologická délka trvá přibližně 1 měsíc. Zvířata celoročně žijící v bytě mívají sezónní línání méně výrazné,ale ve zvýšené míře línají průběžně celý rok . U některých plemen domácích zvířat vznikají problémy spojené s línáním. Pokud se srst mechanicky neodstraní může způsobit zdravotní obtíže. Existují ale například plemena psů , u kterých k línání nedochází vůbec – např. u českých teriérů, kerry blue teriérů nebo pudlů. U nich však hrozí nebezpečí plstnatění srsti.[9]

Patologické línání

Za patologické línání se považuje takové línání, které vede k tvorbě lysin. Pokud nadměrné línání trvá déle než 1 měsíc, je na místě nechat vyšetřit funkci štítné žlázy. [10]

Letní srst lišky polární.

Zimní srst lišky polární.

Zimní srst soba polárního.

Letní srst soba polárního.

Letní srst zajíce polárního.

Zimní srst zajíce polárního.

Zdravotní důsledky nedostatečné péče o kůži a srst

Pod zplstnatělou nebo pod neodstraněnou odumřelou nevylínalou srstí snadno dochází k otlakům a zapařeninám, které se lehce infikují nečistotami a může být napadeno cizopasníky. [9]

Co zhoršuje kondici srsti

Kromě období línání ovlivńují kvalitu srsti další vnější i vnitřní faktory. nevhodná strava. Nemoci srsti a kůže mohou způsobit infekční onemocnění bakteriálního, virového, plísňového nebo parazitárního původu, také fyzikální nebo chemická traumata nebo hormonální a metabolické poruchy. Poruchy srsti mohou souviset s civilizačními vlivy - znečištěný anebo suchý vzduch, přehřáté místnosti, koberce z umělých vláken, pesticidy.[9]

Línání - pižmoň.

Význam

Chlupy kožešinových zvířat jsou podstatnou částí kožešin. Největší průmyslový význam mají chlupy ovčí a velbloudí.[2] Srst je také domovem celé řady ektoparazitů, kteří jsou více či méně dokonale přizpůsobeni životu v srsti hostitele. Primárním problémem, před který je parazit postaven, je se v srsti udržet. Hustota osrstění je další velmi významnou vlastností ovlivňující vztah parazit - hostitel (například v souvislosti s velikostí parazita). [5]

Vlna ovce.

Kreacionismus

Kreacionisté (zastánci vzniku života zásahem superinteligentní bytosti) namítají že dosud nebyl nalezen žádný důkaz zachycující evoluci srsti v jejím průběhu.[11]

Přítomnost keratinů u plazů

Typ alfa keratinů, které se nacházejí v chlupech a obsahují aminokyselinu cystein, se pokládal za výhradně savčí znak. Studie rakouských vědců při zkoumání genomu kuřat a plazů anolisů rudokrkých nalezla několika dosud neidentifikovaných genů pro keratiny bohaté na cystein. Nyní se vědci domnívají, že geny pro alfa keratiny byly společné už pro předky savců, plazů i ptáků. [12]

Zajímavost

Psi používají asi 25% svého denní příjmu proteinů právě k růstu srsti. Nejstarší otisky srsti, které pocházejí z Číny, jsou staré asi 160 milionů let. Nový nález z jihozápadu Francie je zatím nejstarším skutečným chlupem a dokazuje savčí chlupy byly už před 100 miliony lety natolik dokonalé a funkční, že se během evoluce už nemusely dále vyvíjet, říkají vědci z Renneské univerzity. [13] V pokožce k ústí chlupu mazová žláza. Produkt mazové žlázy – serum cutaneum je odváděn k chlupovému váčku a vzlíná na povrch kůže. Serum cutaneum je velmi významná protektivní vrstva na kůži, má antibakteriální účinky. Tato přirozená bariéra je velmi často likvidována agresivními prostředky nebo parfémovanými mýdly a sprchovými gely.[1]

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Kittanya: Vývoj kůže a kožních derivátů: [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. ↑ 2,0 2,1 chlup obecně [online]. Design: Pavel Kout ~ webface.cz/, [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 PROJECT.doc [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ sinusové chlupy, zvláštní druh chlupů savců - CoJeCo - Vaše encyklopedie [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  5. ↑ 5,0 5,1 TOMÁŠEK, Ondřej. BAKALARSKA_PRACE [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ _Svět.Savců. - Jak si savci udržují tělesnou teplotu: [online]. www.webgarden.cz, [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  7. ↑ Jak funguje kůň - část 28.: Chlupy a srst [online]. iFAUNA: největší chovatelský web v ČR, [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  8. ↑ Línání [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  9. ↑ 9,0 9,1 9,2 9,3 Línání - Lecyklopædia: [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  10. ↑ Porucha linani a rustu srsti-Porucha linani a rustu srsti [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  11. ↑ Proč je srst savců evoluční záhadou [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  12. ↑ Geny savčích chlupů mají i plazi a ptáci - Český rozhlas Leonardo: [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  13. ↑ Jantar uchoval nejstarší známé zvířecí chlupy - Zpravodajství (Český rozhlas): [online]. [cit. 2011-04-09]. Dostupné online. (česky) 
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Chlup_(zoologie)“