Důl Doubrava

Z Multimediaexpo.cz

Těžní věž jámy č. 2 dolu Doubrava
Důl Doubrava (duben 2020)

Důl Doubrava je hlubinný černouhelný důl společnosti OKD, který se nachází v karvinské části Ostravsko-karvinského revíru v obci Doubrava u Orlové. Navazuje na těžbu někdejších jam Bettina a Eleonora.

Obsah

Historie

První nález černého uhlí v Doubravě se datuje rokem 1822, kdy Anton Mattencloit vyhloubil šachtici Versuch (Pokus), v dalších letech pak bylo vyhloubeno mnoho dalších šachti o hloubkách 20 až 30 metrů, většina z nich pak později zanikla.[1] Těžební práva v prostoru Orlové a Doubravy získal v roce 1845 Salomon Mayer Rothschild. Ten v roce 1854 nechal prohloubit jednu z výše zmíněných šachtic, která byla nazvána Eleonora. V roce 1855 bylo započato prohlubování šachtice Versuch, jejíž název se změnil na Bettina (podle jména Rothschildovy dcery). V dalších letech probíhala postupná modernizace obou jam a s tím související zvyšování těžební kapacity. Např. již v roce 1864 byla jáma Eleonora vybaven parním těžním strojem a parní čerpadlem. Pro expedici zdejšího uhlí mělo zásadní význam napojení na železnici. 1. února 1869 sice byla poblíž obou jam zprovozněna železniční trať Košicko-bohumínská dráha, rozhodující však bylo až napojení na Báňskou dráhu, které znamenalo přímé napojení do průmyslové Ostravy a na Severní dráhu císaře Ferdinanda. Úsek Báňské dráhy z Michálkovic k jámě Bettina s odbočkou k Eleonoře byl zprovozněn 12. září 1870. Po skončení 2. světové války byla těžba na dole Doubrava, který vznikl sloučení Bettiny a Eleonory, zahájena 29. května 1945. Důl byl začleněn do koncernu Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly, ze kterého se později vyvinula společnost OKD. K 1. 7. 1995 byl do té doby samostatný důl přičleněn k dolu ČSA.

Útlum těžby

V roce 2005 byl zahájen útlum povrchových provozů (tj. především úpravny) dolu ČSA. 23. října 2006 v 15:30[2] pak byla odstřelena skipová jáma č. 1 (Bettina) dolu Doubrava. Těžba na dole Doubrava pak byla ukončena v roce 2007 tak, aby mohlo být ze sousedního dolu Jan Karel vydobyto 8 milionů tun uhlí z ochranného ohradníku dolu Doubrava.[3]

Důlní neštěstí

Dolu Doubrava se nevyhnuly ani důlní neštěstí. Mezi největší patří výbuch metanu, ke kterému došlo 12. února 1949. Při likvidaci této havárie zahynula četa důlních záchranářů. Při lividaci této havárie byl poprvé na světě použita inertizace dusíkem z povrchu.[4][5] 13. června 2002 v 3:14 h došlo na Doubravě k důlnímu otřesu v hloubce 800 m pod povrchem. V důsledku otřesu jeden polský horník zahynul a dalších 15 bylo zraněno.[6][7] K dalšímu smrtelnému pracovního úrazu dvou horníků došlo 12. srpna 2004, kdy postižení pracovníci vstoupili do zaplynovaného důlního díla.[8]

Reference

  1. ↑ http://www.doubrava.cz/index.php?id=historie/historie2 Doubrava od počátku nálezu černého uhlí
  2. ↑ http://www.ucebna.seniortip.cz/KPHM/hlavni.htm
  3. ↑ http://www.okd.cz/strana.aspx?P=Aktuality/detail&ID=5_06&idAct=182
  4. ↑ http://homen.vsb.cz/~ada70/nitrogen/cz/czech_republic.htm
  5. ↑ kol. autorů: Uhelné hornictví v ČSSR, Nakladatelství Profil 1985
  6. ↑ http://www.hornictvi.info/podzemi/nestesti/20.htm
  7. ↑ http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A020613_081925_invex_boh&l=1&t=A020613_081925_invex_boh&r2=domaci
  8. ↑ http://www.hornictvi.info/podzemi/nestesti/33.htm


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Důl Doubrava


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/D%C5%AFl_Doubrava“