Orlová

Z Multimediaexpo.cz


Orlová (něm. Orlau, pol. Orłowa) je město na Těšínsku v Moravskoslezském kraji. Má asi 35 000 obyvatel.

Obsah

Historie

Klášter, statek a zámek

První zmínka o Orlové je z roku 1223 v listině vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila ke klášteru v Týnci u Krakova.

Novogotický kostel ve staré části města, tzv. „Slezské Hradčany“

Později byl do Orlové přesunut benediktinský klášter, který se zasloužil o rozvoj Orlové, především v oblasti vzdělání a kultury. Dodnes je součástí sbírek NG v Praze významná oltářní archa jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera. V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským knížetem Václavem a orlovský klášterní statek byl připojen ke knížecímu panství Fryštát. V 17. století původní klášterní statek vlastnili pánové z polského Slupska, pak Bludovští z Bludova. Po vymření jejich rodu získal orlovské panství rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí. Bludovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek. Zámek od roku 1902 sloužil jako městská nemocnice. V roce 1979 byl zbořen z důvodu poddolování.

Rozvoj města

Změna nastala až počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-bohumínskou dráhu vyvinula v město (na něž byla oficilně povýšena roku 1922) Stěžejním průmyslem bylo těžařství, avšak ne jediným. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města.

Pamětní deska na orlovském hřbitově, připomínající důlní neštěstí v roce 1919
Pomník na orlovském hřbitově, připomínající české oběti Sedmidenní války a následujícího tzv. plebiscitního období

Centrum Orlové rozkvetlo do podoby významného střediska s tramvajemi, muzeem, nemocnicí a nepřeberným množstvím škol (české, polské, německé) a na dlouhou dobu bylo v rámci Slezska nejvýznamnějším centrem školství (první české gymnázium, polské gymnázium, obchodní, zdravotní, průmyslové, vyšší pedagogické školství). Po určitou dobu bylo v Orlové sídlo seniora Slezské evangelické církve a. v.. Daň za překotný vývoj však na sebe nenechala dlouho čekat.

Poválečný úpadek a regenerace

Budova gymnázia získala cenu Grand Prix architektury

Negativní vlivy důlní činnosti se naplno projevily po druhé světové válce (zapříčiněno taktéž destruktivním a nešetrným způsobem těžby ze strany německých okupantů i komunistického zřízení v ČSR). V šedesátých letech dokonce existoval plán na celkovou likvidaci města, k tomu naštěstí nikdy nedošlo. V Orlové bylo srovnáno na dva tisíce budov se zemí, zrušená tramvajová i osobní železniční doprava. Mnoho škol bylo přesunuto do okolních měst (Ostrava, Karviná, Havířov), na 50 tisíc kusů sbírek orlovského muzea bylo rozprášeno po celé ČSR. V roce 1973 Orlová na tehdejší dobu bohatě slavila 750 let. Objemná publikace vydaná k této příležitosti je poslední svého druhu a zachycuje dřívější podobu historického centra včetně zámku. Od té doby většina starého města i místní části Lazy vlivem poddolování zmizela. Společenský a obchodní život se přesunul do panelového sídliště v části Lutyně, které postupně nahradilo staré centrum města. Sídliště zbudované v pěti etapách má téměř 30 tisíc obyvatel. Z jádra města se zachovalo pouze torzo, které až v posledních několika málo letech doznává viditelné revitalizace. Dosud se Orlové nepodařilo vynahradit ztracené město. Nové centrum má sídlištní charakter. Co do velikosti je Orlová 34. největším sídlem v ČR. V současné době proběhla dostavba nového centra, jeho středobodem je hypermarket Albert. V těsné sousedství nová městská knihovna. V blízkosti je gymnázium, které získalo cenu Grand Prix architektury v roce 1996. Návrh regenerace části sídliště získal zvláštní Cenu Petra Parléře (2005).

Náboženství

Při sčítání lidu v roce 2001 se k náboženskému vyznání přihlásilo 9 819 obyvatel Orlové, z toho 7 548 k římskokatolické církvi; bez vyznání bylo 23 019 osob; vyznání nebylo zjištěno u 2018 osob.[1] V Orlové má sídlo římskokatolická farnost s farním kostelem Narození Panny Marie. Protestantské církve: Protestantismus Sbor Českobratrské církve evanelické Českobratrská církev evangelická, farní sbor Slezské církve evangelické a. v. Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Kazatelská stanice Církve bratrské Církev bratrská, Sbor Adventistů sedméo dne Církev adventistů sedmého dne, Stanice Apoštolské církve Apoštolská církev. Náboženská společnost: Sál království Svědků Jehovových Náboženská společnost Svědkové Jehovovi. Roku 2004 byl veřejnosti prezentován návrh na výstavbu mešity v Orlové, který se setkal s odporem obyvatel města a nakonec nebyl uskutečněn.[2]

Doprava

Související informace můžete najít také v článku: Projekt vlakotramvají na Ostravsku}}

Příměstská tramvajová doprava v Orlové (zavedená roku 1913) byla zrušena po 2. světové válce. Osobní železniční doprava zde fungovala v letech 1869-1967. Orlová je jediné město nad 10 tisíc obyvatel v ČR, které nemá pravidelnou osobní železniční dopravu.[3] V současné době (2006) se zpracovává projektová dokumentace k znovunapojení Orlové na osobní železniční dopravu. Na popud města uvolnil Krajský úřad Moravskoslezského kraje finance ke zpracování této dokumentace. Do konce roku 2006 budou hotovy tři varianty napojení města na Ostravu (1. Ostrava - Petřvald - Orlová, 2. Ostrava - Rychvald - Orlová, 3. Ostrava- Bohumín - Dolní Lutyně - Orlová). Nejvýhodnější z těchto tří tras bude s pomocí grantů EU zprovozněna. Krajský úřad MS kraje zařadil tento projekt mezi své strategické plány v oblasti dopravy. Bude se jednat o systém tramvlaku (vozy, které mohou jezdit po tramvajových i klasických kolejích). Pokud se tento projekt osvědčí, bude se pokračovat z jeho rozšiřování i do okolních měst. Cílem akce je propojení celé ostravské aglomerace (Ostrava, Orlová, Bohumín, Havířov, Karviná) kvalitní dopravní infrastrukturou, speciálně zaměřenou na osobní železniční dopravu. Městská autobusová doprava v Orlové má 7 linek, které provozuje ČSAD Karviná a. s. Město protíná mezinárodní cyklistická trasa „56 Těšínské Slezsko“. V Orlové se pravidelně koná závod Světového poháru v cyklistice žen Gracia Orlová.

Významné osobnosti

V Orlové působil například jeden ze zakladatelů československých legií v Itálii Jan Čapek. V roce 1910 do Orlové již poněkolikáté zavítal Alois Jirásek. Byl pozván jako svědek na svatbu svého bratrance, který v Orlové žil. V Orlové dodnes působí věhlasný atelier Slawinski, který proslul výrobou houslí po celé Evropě. Na polské gymnázium do Orlové dojížděl z nedaleké Horní Suché herec Bronislav Poloczek. Na orlovském gymnázium studoval známý český sexuolog Radim Uzel. Též slavná Martina Twardková pochází z Orlové. V Orlové se narodil i významný český výtvarník Stanislav Kolíbal nebo muzikolog a profesor na zdejším gymnáziu Jiří Rudolf Míša, jehož jméno dnes nese Základní umělecká škola v Porubě.

Místní části Orlové

  • Orlová 1 - Město PSČ 735 11
  • Orlová 2 - Lazy PSČ 735 12
  • Orlová 3 - Poruba PSČ 735 13
  • Orlová 4 - Lutyně PSČ 735 14

Rozšířená působnost

S územně správní reformou se Orlová stala městem s rozšířenou působností, pod správu města se tak dostalo město Petřvald a obce Dolní Lutyně a Doubrava. V rámci rozšířené působnosti Orlová spravuje agendu 48 670 občanů. Na katastru Věřňovic, části Dolní Lutyně, bude napojena česká dálnice D1 na polskou dálnici A1. Městský úřad v Orlové vydal souhlasné stanovisko k výstavbě strategické průmyslové zóny Dolní Lutyně. Problémem je kolize s přírodní ptačí rezervací Natura 2000.

Partnerská města

Illnau-Effretikon

Partnerství se švýcarským městem Illnau-Effretikon je dlouhodobé. Díky vazbám na Švýcarsko a spolupráce města Illnau s vysokou školou architektury ve městě Winterthur byl v polovině devadesátých let v Orlové zaveden systém malých kruhových objezdů na křižovatkách Masarykovy třídy. Kvůli těmto úpravám musely být dokonce změněny české státní normy. Orlová tak byla prvním městem v zemi, ve které se malé kruhové objezdy naplno uplatnily, orlovské „kruháče“ tak dnes můžete vidět po celé České republice. Všude jsou stavěny na základě norem vydaných pro Orlovou. Další spolupráce se Švýcary se odehrává také především na poli architektury a urbanismu, jde především o komplexní regenerace sídlišť v místní části Lutyně. Konkrétním počinem bylo vybudování podzemního parkoviště, na jehož střeše je umístěn tenisový dvorec a dětské hřiště. To vše ve velmi stísněném prostoru sídliště „Pátá etapa“ v Orlové-Lutyni.

Rydułtowy

Partnerství s polským městem Rydułtowy bylo nově navázáno v rámci projektu „Spojuje nás Olše“. Město ve Slezském vojvodství je od Orlové vzdáleno cca 30 km, má s Orlovou mnoho společných problémů, především v oblasti restrukturalizace průmyslu, využívání starých průmyslových ploch a nezaměstnanost. Deklarován je společný postup při získávání dotací z fondů EU. V centru Orlové vznikla nová Rydultowská ulice, v Rydultowech naopak ulice Orlovská.

Czechowice-Dziedzice

Spolupráce s polským městem Czechowice-Dziedzice je spíše v oblasti kultury.

Reference

  1. ↑ http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/599069?OpenDocument
  2. ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk: Český boj o mešity, http://www.dingir.cz/mesity.shtml #29
  3. ↑ Petr Litomyský: Seznam největších obcí bez pravidelné veřejné osobní železniční dopravy v ČR

Externí odkazy


Lazy | Lutyně | Město | Poruba

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Orlová
  Města a obce okresu Karviná  

Albrechtice • Bohumín • Český Těšín • Dětmarovice • Dolní Lutyně • Doubrava • Havířov • Horní Bludovice • Horní Suchá • Chotěbuz • Karviná • Orlová • Petrovice u Karviné • Petřvald • Rychvald • Stonava • Těrlicko

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Orlov%C3%A1“