Dimethyltryptamin

Z Multimediaexpo.cz

DMT
Strukturní vzorec
Racionální název dimethyltryptamin
Registrační číslo CAS61-50-7
Sumární vzorec C12H16N2
Molární hmotnost 188.269 g/mol
Teplota tání40–59 °C (104–138 °F)

DMT (N,N-dimethyltryptamin) je velmi silné přírodně se vyskytující psychedelikum.

Obsah

Účinky

DMT je extrémně silný halucinogen, reporty zážitků po jeho užití jsou často velmi bizarní. Mezi časté fenomény patří například návštěva jiných dimenzí - "hyperprostor" - a komunikace s bytostmi je obývající[1], celkové radikální změny perspektivy, intenzivní kaleidoskopické vize i při otevřených očích, úplné opuštění vlastního těla a pocit umírání, výrazné změny ve vnímání času a rozměrů. Mezi méně časté pak změna barev (např.: celý svět vypadá zlatě), zvukové halucinace, žaludeční nevolnost a další. Téměř všichni uživatelé, ale tvrdí, že pro popis tohoto zážitku nestačí běžná slova a jakýkoliv "pokus o popis" je nutně velmi nepřesný a zkreslený. Tyto zážitky mohou být velmi živé (nezřídka jsou popisovány jako "reálnější než každodenní realita") a v důsledku neočekávané intenzity pro mnoho lidí můžou být velice děsivé, někdy dokonce mohou způsobit přechodné psychické problémy. Naopak někteří tvrdí že zážitek s DMT byl pro ně velice spirituální a radikálně změnil jejich život a pohled na svět k lepšímu.[2]

Charakterově jsou také často přirovnávány k účinkům velkých dávek halucinogenních hub lysohlávek, jejichž hlavní aktivní látkou je psilocin, který se od DMT liší pouze jednou hydroxylovou skupinou.

Jelikož je DMT normálně přítomno v lidském těle v malých množstvích, to je plně připraveno na jeho metabolizaci a působení a tudíž není nijak toxické.

Užití

DMT lze užívat buď orálně ale pouze v kombinaci s MAOI, jinak není orálně účinné. Při tomto způsobu užití účinky nastupují v řádu desítek minut a trvají několik hodin, jsou méně intenzivní a častěji jsou doprovázeny tělesnými účinky jako je kupříkladu zvracení. Chemicky se tato kombinace vyskytuje v ayahuasce, rituálním halucinogenu amazonských šamanů, kteří ji využívají k léčení a komunikaci s duchy. Dále je možné DMT užít inhalačně (nejběžnější), injekčně nebo nasálně (šňupáním), případně i rektálně. V tomto případě účinky nastupují ihned a trvají 5-20 minut ale jsou velmi intenzivní, intenzivnější než drtivá většina ostatních psychedelik v běžných dávkách.

DMT nezpůsobuje žádnou formu závislosti.

DMT je v ČR na seznamu zakázaných substancí.

Dávkování

Při inhalačním podání mohou být prahové účinky cítěny již od 2 mg. Běžná dávka se pohybuje okolo 30 mg a 50 mg je považováno za vysokou dávku. Mezi jednotlivci ale můžou být velké odchylky v dávce potřebné k dosažení srovnatelného účinku závisející na tělesné hmotnosti a psychických a fyzických předpokladech.

Historie

Nejstarším známkou užívání DMT byl nález váčku obsahujícího šňupací směs yopo obsahující DMT, 5-MeO-DMT a bufotenin v pohřebišti v severním Chile. Poprvé bylo užívání domorodými obyvateli Karibiku zdokumentováno již při objevování Ameriky v roce 1496. V následujících staletích bylo zaznamenáno užívání yopo na různých místech v Jižní Americe. První záznamy o užívání ayahuascy, nápoje obsahujícího DMT a MAOI, v Amazonii pochází poloviny 17. století[3], soudí se ale, že byla užívána již stovky, možná tisíce, let předtím. Yopo i ayahuasca byly rituálními halucinogeny (Entheogeny), používanými tamějšími šamany například při náboženských obřadech, věštění či léčení apod. V Amazonii byly nalezeny i další entheogeny ve kterých bylo identifikováno DMT, například oo-koo-hé[4]. Informace, které o nich máme, jsou ale velmi sporé. Tyto tradice se na některých místech zachovaly dodnes.[5]

Moderní vědou bylo však DMT syntetizováno až v roce 1931, jeho psychoaktivní účinky byly nalezeny ještě o několik let později. Koncem šedesátých let se objevuje jako droga na černém trhu v USA, roku 1971 je v USA postaveno mimo zákon, což následuje i ve většině zemích světa. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let zažívá DMT malý revival, například je v Brazílii legalizováno rituální užívání ayahuascy početnou církví Santo Daime[6] i jinými. Neměli bychom také opomenout vliv Terence McKenny, známého popularizátora DMT té doby. V roce 1990 také poprvé po dvaceti letech začal výzkum DMT na lidech vedený Rickem Strassmanem.

Kůra kořenů Mimosa tenuifloras obsahuje až 1 % DMT
Psychotria viridis (2007)

Výskyt

DMT se minimálně ve stopovém množství vyskytuje pravděpodobně ve všech živých organismech. V některých rostlinách se ale vyskytuje v poměrně velké koncentraci (například Psychotria viridis, Mimosa hostilis nebo u nás rostoucí Chrastice rákosovitá). V lidském těle je jeho přítomnost také prokázána a je vylučováno pravděpodobně šišinkou, ze které se vylučuje chemicky příbuzný hormon melatonin. Jeho funkce v těle zatím nebyla uspokojivě objasněna, předpokládá se, že se mj. podílí na snění, zážitcích blízkých smrti, mystických prožitcích atd.[7] DMT lze také vytvořit synteticky. DMT díky své extrémní síle není příliš populární drogou a od drogových dealerů není běžně k dostání, mnoho uživatelů si ho vyrábí pro vlastní potřebu.

Související články

Reference

  1. Terence McKenna - Návrat Archaismu
  2. Erowid Experience Vaults: DMT
  3. [1]
  4. Terence McKenna - Pravdivé Halucinace
  5. [2]
  6. Ayahuasca proniká do Evropy, vítězí nad úřady i policií
  7. Rick Strassman - DMT: molekula duše