Dobrná

Z Multimediaexpo.cz


Obec Dobrná (něm.Dobern či později Hochdobern) se nachází v okrese Děčín, kraj Ústecký v severních Čechách.Obec je rozdělena do tří částí - Dobrná , Folge a Brložec zaujímající výměru 8,81 km2.V okolí obce se nacházejí další obce - Huntířov, Ludvíkovice a další. Současný stav obyvatelstva se pohybuje okolo 500. V současnosti dochází k obnově obce Dobrná a postupnému se vymanění z finančních pohledávek a znovuobnovení obce za spoluúčasti zastupitelů, místostarosty a starostky obce Dobrná. V obci se nachází základní škola a mateřská škola,pošta

Obsah

Historie obce

Počátky obce sahají až do 13.století , kde se obec rozkládání nyní, dříve stávala osada datovaná k roku 1230 na místě keltsko-germánského osídlení.První zmínky o obci jsou datovány do roku 1467. Obec vždy samostatná nebyla , již od roku 1392 byla přiřazena pod Benešov . Na počátku 15.stol. se , i když okrajově dotkla dobrné historie husitských válek,neboť roku 1426 vpadly husitská vojska do Benešova nad Ploučnicí. Dnešní název Dobrná byl převzat z německého Dobern či později Hochdobern , původ tohoto jména není znám ,existuje spousta teorií - pravděpodobně jmény vyjadřuje osídlení na vrchu, pod prameny. Obec Dobrná patřila také na čas pod farnost Huntířova,ale již roku 1486 byla přiřazena pod Benešov.Pro snadnější cestování mezi obcemi(Dobrná-Benešov) byla zřízena tzv.,,kněžská cesta“ na jejichž části se nacházel morový hřbitov. V tomto období měla obec 200 obyvatel a roku 1525 zde byl zřízen obecní mlýn. Obec patřila pod správu rodu Salhausenů, kteří přišli do Benešova poté, co opustili Děčínské panství . Bohužel po několika letech poklidného života byla obci zasažena rána třicetileté války, lidé zde trpěli nedostatkem jídla , neustálé drancování dovedlo obec takřka k zániku. Vzhledem k blížícímu se konci této války byli obyvatelé vyznávající luteránství od Salhasenů přinuceni násilně přejít na katolickou víru ,tento podnět započal s příchodem rodu Thun-Hohenstein. Po tomto období měla obec pouze 24 domů a obyvatelé byli pouze sedláci,domkaři či zemědělci. Poté, co obecní mlýn vyhořel ,byl obnoven roku 1714 a o osm let později zde byla vystavěna a zřízena obecní škola.Již v roce 1747 byla vystavěna kaple Sv. Jana Nepomuckého na místě znaném ,,Owand“ ve středu vesnice. Za vlády Marie Terezie bylo zřízeno číslování domů a v Dobrné k tomuto počinu došlo roku 1771. Obec byla zasažena další osudovou ranou ,když zde vypukl tyfus, který si vyžádal 91 obětí. V roce 1785 byly za pomoci rychtáře vyměřeny veškeré pozemky v obci a za vlády císaře Josefa II. patřila obec zase k farnosti Huntířov. V 19. století obci zasáhla další epidemie tentokrát úplavice, která si vyžádala 46 obětí a o roku později byl vystavěn pomník na počest obětí této choroby.Roku 1826 byla vystavěna silnice spojující Dobrnou a okolní vesnici Huntířov. Rok 1842 se zapsal také do historie obce svým nebývalým suchem a velmi mizivou úrodou, kdy byli postiženi především občané nejchudších vrstev. Dalším významným datem byl rok 1843, kdy pozemky obce byly měřeny již přesněji ,císařským geometrem, a také další živelná katastrofa,která obce postihla a to ničivé krupobití,které zničilo opět veškerou úrodu. Druhá polovina 19. století byla však nad míru velmi dobrá. Došlo k postavení druhé budovy školy, následně byl vystavěn bleskosvod a také syn místního sedláka Florian Ritschel v obci nechal vystavěn továrnu na kamenáčové knoflíky.V roce 1865 došlo k výstavbě další silnici spojující obec s Ovesnou a následně s Benešovem nad Ploučnicí. Roku 1885 vznikl v Dobrné první hasičský sbor a škola byla rozšířena na trojtřídní. U příležitosti padesátého výročí vlády Josefa II. byl před školou vysazen dub a druhý dub byl vysazen o 10 let déle při stejné příležitosti. Dále byla vystavěna silnice na Folknáře a následně na Brložec. A již roku 1912 obec přejala název Hochdobern. 20. století sebou neslo velmi poklidnou atmosféru pro rozvoj obce.Byla zde otevřena pošta,došlo k dalšímu rozvoji průmyslových oblastí či oblastí služeb. Jenomže tato dobrá atmosféra trvala pouze do začátku první světové války, kdy občané obce ,tak i ostatní příslušníci Rakousko-uherské monarchie museli odvádět vysoké naturální dávky,tím došlo k dalšímu strádání , bída a hlad byly na každém rohu. Muži byli povoláváni na vojnu a ženám se pouze dostávaly do rukou oznámení o úmrtí. První světová válka přinesla spoustu obětí,mezi nimiž byli i občané Dobrné. Ti ,kteří přežili zůstávali nadosmrti invalidními… V roce 1918 konečně zavládl mír, došlo k pomalému znovu obnovování obce Dobrná. V roce 1919 -1920 byla namístě tamější továrny vystavěna koželužna a barvírna, v roce 1920 se obec dočkala elektrického osvětlení.V roce 1923 byla dokončena silnice do Březin a tím se Dobrná stala středem propojení okolních vesnic.V roce 1925 byla obec osvětlena pouličním osvětlením a o rok později byla zahájena první autobusová linka Dobrná-Brložec-Březiny-Děčín rozšířena až do Huntířova.Roku 1932 byl vztyčen pomník obětem první světové války.K roku 1939 zde žilo 879 obyvatel a obec již měla vybudovaný vodovod. Když se dostal k moci A.Hitler a byla podepsána Mnichovská dohoda již 3.října 1938 došlo k postupnému zabrání Sudet a tím i vpádu německých vojsk do Dobrné.Blížící se válka opět přinesla další rány, které obec zasáhly . Nedostatek potravin ,ošacení a dalších potřebných věcí k životu chyběly. Vysvobozením byl až rok 1945 ,kdy došlo k ukončení války a následnému odsunu německého obyvatelstva zpět do své vlasti a zároveň postupnému doosidlování obce přistěhovalci ,navrátilci z vnitrozemí.

Turistické cíle

  • Nedaleko obce Dobrná se nachází rozhledna Sokolí vrch,která je druhou nejvyšší vyhlídkou v severních Čechách a oblíbeným místem turistů z okolí Děčínska.

Rozhledna se nachází ve výšce 504 m n. m., původně však tato nejmladší vyhlídka neměla sloužit jako rozhledna, ale jako přijímač společnosti T-mobile.

Pamětihodnosti

  • Kaple se zvonicí
  • Pomník obětem první světové války

Firmy

Nejen ,že se v obci nachází některé pamětihodnosti či turistické cíle, ale také podnikatelská sféra. Živnostníci v obci podnikají ať už v lesnictví, zemědělství tak zároveň v zemních a dopravních stavbách atd.

Části obce

  • Dobrná
  • Brložec
  • Folge


Brložec | Dobrná


  Města a obce okresu Děčín  

Arnoltice • Benešov nad Ploučnicí • Bynovec • Česká Kamenice • Děčín • Dobkovice • Dobrná • Dolní Habartice • Dolní Podluží • Dolní Poustevna • Doubice • Františkov nad Ploučnicí • Heřmanov • Horní Habartice • Horní Podluží • Hřensko • Huntířov • Chřibská • Janov • Janská • Jetřichovice • Jílové • Jiřetín pod Jedlovou • Jiříkov • Kámen • Krásná Lípa • Kunratice • Kytlice • Labská Stráň • Lipová • Lobendava • Ludvíkovice • Malá Veleň • Malšovice • Markvartice • Merboltice • Mikulášovice • Rumburk • Růžová • Rybniště • Srbská Kamenice • Staré Křečany • Starý Šachov • Šluknov • Těchlovice • Valkeřice • Varnsdorf • Velká Bukovina • Velký Šenov • Verneřice • Veselé • Vilémov

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Dobrn%C3%A1“