Donald Slayton
Z Multimediaexpo.cz
Donald Kent Slayton (* 1. března 1924, Sparta, Wisconsin, USA – †13. června 1993 Leauge City, USA), byl astronautem USA, zapojeným do programu Apollo-Sojuz.
Obsah |
Život
Škola a výcvik
Zkušený letec, který absolvoval 64 bojových letů ještě koncem 2. světové války nad Evropou a Japonskem v 304. skupině bombardérů B-25. Po válce se rozhodl studovat. Dokázal získat diplom leteckého inženýra na University of Minnesota. Pak se stal vynikajícím vojenským zkušebním letcem. Oženil se v Los Angeles s dcerou farmáře. V roce 1957 se manželům narodil syn.
Byl od 2. dubna 1959 v první sedmičce formující se skupiny kosmonautů, později byl jmenován velitelem Mercury-Atlas 7 v rámci amerického programu Mercury. Po lékařské kontrole v roce 1962 znamenal nález srdeční arytmie stop kariéře čtvrtého plánovaného kosmonauta. Nastalo období léčení a pokračování ve výcviku, zůstával v NASA. Nejdříve se podílel na výcviku svých šťastnějších kolegů, podílel se na řídící práci k programům NASA Gemini a Apollo. Až po 10 letech, v roce 1972, byl podle lékařů zdráv a připraven letět. Protože lety k Měsíci skončily, měl jedinou šanci, program Apollo-Sojuz. A už v době prvních jednání státníků se začal učit rusky.
Platil za přímého, poctivého a hlučného kolegu. Bylo známé i jeho zaujetí pro lov.
Let do vesmíru
Odstartoval 15. července 1975 v kosmické lodi, která zůstala nevyužitá z programu letů na Měsíc Apollo. Startoval z mysu Canaveral společně s astronauty Thomasem Staffordem a Vancem Brandem. Tentokrát se jednalo o program „EPAS“, tedy mezinárodní let Sojuz-Apollo sovětské a americké posádky. Po dvou dnech se Apollo připojilo k lodi Sojuz 19 s kosmonauty Alexejem Leonovem a Valerijem Kubasovem. Velitelem spojovacího modulu byl Slayton, přezdívaný Deke, v té době ve věku 51 roků. Trojice amerických astronautů přistála po 9 dnech letu na hladině Tichého oceánu.
Následovalo po letu
U NASA ještě zůstal ve funkci manažéra pro lety amerických raketoplánů. Z NASA odešel 1. března 1982. Zemřel ve věku 69 let na rakovinu mozku. Posmrtně byl roku 1995 zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).
Literatura
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.
- PACNER, Karel. Sojuz volá Apollo. Praha : Albatros, 1976.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |