Douglas A-20
Z Multimediaexpo.cz
Douglas DB-7/A-20 Boston | ||
Douglas A-20 G | ||
Základní charakteristika | ||
---|---|---|
Určení | stíhací, noční stíhací, bitevní a průzkumný letoun | |
Výrobce | Douglas Aircraft Company | |
Konstruktér | Ed Heinemann | |
První let | 26. října 1938[1] | |
Zařazen | 1940 | |
Vyřazen | ||
Výroba | 1939-1944 | |
Vyrobeno | 7478 ks | |
Varianty | ||
Uživatel | SSSR | |
USAAF RAF Armée de l'Air |
Douglas DB-7/A-20 Boston/Havoc byl jedním z nejlepších dvoumotorových bombardovacích letounů druhé světové války.
Obsah |
Vývoj
Stroj vznikl na základě výběrového řízení na nový typ lehkého útočného bombardéru z roku 1937. První prototyp stroje vzlétl již v říjnu 1938 a byl vyvíjen prototyp další. Stroje objednala Francie, avšak do její kapitulace v roce 1940 bylo dodáno jen něco přes 70 kusů, zbytek objednávky převzala Velká Británie. Letoun byl vyráběn v různých variantách pro dva až tři členy osádky. Stroje měly rozdílné motory, výzbroj i různé další vybavení podle potřeb zákazníků, k nimž se od konce roku 1941 řadil i Sovětský svaz.
Verze
- Douglas Model 7A
- Douglas Model 7B
- DB-7 B-3
- Boston Mk I i II
- Havoc Mk I
- DB-7A Havoc Mk II
- DB-7B Boston Mk III
- Douglas DB-73
- Douglas DB-7C
- A-20
- A-20A
- A-20B
- O-53
- A-20C (Boston Mk IIIA)
- A-20D
- A-20E
- XA-20F
- A-20G
- A-20H
- A-20J (Boston Mk IV)
- A-20K (Boston Mk V)
- P-70
- F-3
Bojové užití
Letouny Douglas DB-7/A-20 Boston byly užívány nejen USA, ale i mnoha dalšími státy, mezi něž zejména patři Velká Británie, Francie a Sovětský svaz. Měly široké použití, byly užívány jako stíhací, noční stíhací, bitevní a průzkumné letouny.
Hlavní technické údaje
- Posádka: 2–3
- Rozpětí: 18,69 m
- Délka: 14,27 m
- Výška: 4,82 m
- Nosná plocha: 43,11 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 5 160 kg
- Vzletová hmotnost: 7 250 kg
- Maximální rychlost: 473 km/h
- Dostup: 7 200 m
- Dolet: 780 km
Pohonná jednotka
- 2 × motor Pratt & Whitney R-1830-S3C4G Twin Wasp s výkonem 883 kW (1 200 k), pozdější verze byly poháněny 2 motory Wright GR-2600-A5B, - 11, -23 nebo -29 Double Cyclone
Výzbroj
- Havoc I: 4x kulomet ráže 7,7 mm v přídi, 1x kulomet Vickers K ráže 7,7 mm v zadní kabině
- Havoc II: 12 x kulomet ráže 7,7 mm v přídi, Havoc Intruder: 4x kulomet ráže 7,7 mm v přídi, 1x Vickers K, 454 kg pum
- A-20B: 2x kulomet ráže 12,7 mm v bocích přídě, 1x kulomet ráže 12,7 mm v zadní kabině, 1x kulomet ráže 7,62 mm ve spodním střelišti, až 940 kg bomb
- Boston III: 4x kulomet ráže 7,7 mm v bocích přídě, 2x 2 kulomety ráže 7,7 mm v horním a spodním střelišti, 907 kg pum
- Boston III Intruder: 4x kanón Hispano ráže 20 mm pod trupem
- A-20G: 4x kanón ráže 20 mm a 2x kulomet ráže 12,7 mm nebo 6x kulomet ráže 12,7 mm v přídi, 1x 2 kulomety ráže 12,7 mm v horní věži, 1x kulomet ráže ve spodním střelišti, až 1 814 kg pum
Reference
- ↑ SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla USA. 2. vyd. Plzeň : Fraus, 1992. ISBN 80-85784-01-7.
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |