Erlangen
Z Multimediaexpo.cz
Erlangen (česky Erlanky) je samostatné okresní město v bavorském správním okrese Střední Franky. Město je sídlem okresu Erlangen-Höchstadt a současně je se svými více než 104 000 obyvateli nejmenším s celkem 8 velkoměst svobodného státu Bavorsko.
Erlangen tvoří spolu s městy Norimberk a Fürth souměstí, jež je jedním z 23 středisek Bavorska. Společně s okolím tvoří Metropolitní regin Norimberk, jeden z 11 metropolitních reginů v Německu.
Počet obyvatel překročil v roce 1974 hranici 100 000, čímž se Erlangen stal velkoměstem.
Dnešní tvář města je utvářena především Univerzitou Fridricha Alexandra a četnými pobočkami elektrokoncernu Siemens AG. Město také aspiruje na titul „Spolkové hlavní město medicíny“. Dalším prvkem sahajícím daleko do minulosti, nicméně stále znatelným, je usídlení Hugenotů po odvolání Nanteského ediktu v roce 1685.
Obsah |
Geografie
Erlangen leží na okraji středofranské pánve, na západ souběžně s řekou Regnitz a ke kanálu Mohan-Dunaj. Severně od centra města ústí do Regnitzu od východu řeka Schwabach.
Sousední obce
Následující obce resp. území hraničící s městem Erlangen, jsou jmenována ve směru hodinových ručiček, počínaje od severu: Území bez statutu obce Mark, dále obce Böhmendorf, Bubenreuth, Marloffstein, Spardorf a Buckenhof, jakož i území Buckenhofer Forst (všechny náležející k okresu Erlangen-Höchstadt), samostatná města – okresy Norimberk a Fürth, obec Obermichelbach (Zemský okres Fürth), město Herzogenaurach a obec Heßdorf (obě patří k okresu Erlangen-Höchstadt).
Historie
První zmínka o městě Erlangen jako villa erlangon (ves Erlangon) pochází z roku 1002. V roce 1361 byla ves prodaná císaři Karlu IV. Nedaleko této vsi bylo o tři roky později založeno město, které dostalo roku 1374 mincovnu. V roce 1398 byla městu udělena městská práva. V roce 1402 se město dostalo pod správu knížectví Kulmbach (resp. po roce 1604 knížectví Bayreuth) a rodu Hohenzollernů. V roce 1686 přišli do po válce opuštěného města první francouzští hugenotští utečenci. V roce 1706 byla část Altstadt téměř úplně zničena během požáru, ale ihned znovu postavena. V roce 1792 patřilo město k feudálnímu státu Pruské království. Po Napoleonovom vítězství roku 1806 město od roku 1810 patřilo pod Bavorské království. V roce 1812 byli Altstadt a Neustadt, dosud vlastně Christian-Erlang, sjednoceny do jednoho města. V roce 1724 založil hrabě Friedrich von Bayreuth v rezidenčním městě Bayreuth univerzitu, která byla již roku 1743 přeložena do Erlangenu. Později získala jméno Friedrich-Alexander-Universität. V roce1818 během bavorské reformy obcí získalo město vlastní správu. V roce 1844 bylo město poprvé připojeno k železnici díky první části Ludwig-Süd-Nord-Bahn mezi Norimberkem a Bamberkem. Přitom vznikl na severu Erlangenu první bavorský železniční tunel - Burgbergtunnel. Druhou světovou válku přežil Erlangen téměř bez újmy. Po příchodu americké armády 16. dubnal 1945 se místní velitel německých vojsk Werner Lorleberg vzdal bez boje, proto aby v bezvýchodné situaci zabránil bojům na území města. Velitel Lorleberg zemřel téhož dne, není ale s jistotou známo, zda byl zastřelen při vyjednávání s jednotkou německých vojáků, která se odmítala vzdát, nebo zda spáchal po kapitualci sebevraždu. Za okresní a obecní reformy v roce 1972 byl spojen zemský okres Erlangen se zemským okresem Höchstadt an der Aisch. Město Erlangen se tím stalo sídlem nového okresu a stalo se městským okresem. Připojením okolních obcí se město výrazně zvětšilo, čím se překonala hranice 100 000 obyvatel a Erlangen se stal velkoměstem.
Územní členění města
Území města Erlangenu se dělí na 20 městských částí. Přitom se jedná částečně o někdejší samostatné obce, na druhé straně též o nová sídliště, jejichž označení se v průběhu let stala též názvy částí města. Často tehdy nebyly hranice mezi jednotlivými městskými částmi úředně určeny a vzájemně se prolínaly. Ze statistických důvodů jsou městské části částečně rozděleny do statistických okrsků. V letech 1967 a 1972 byl ustanoven poradní sbor v rámci obecní reformy a do města Erlangenu včleněny místní části (Groß-)Dechsendorf, Eltersdorf, Frauenaurach (s Neusesem), Hüttendorf, Kosbach (s Häuslingem a Steudachem), Kriegenbrunn a Tennenlohe. Počet členů místních výborů se řídí podle počtu obyvatel jednotlivých částí města a osciluje mezi pěti a sedmi. Místní poradní sbory ze svého středu volí předsedu. Sbory se vyjadřují k důležitým záležitostem týkajících se té které městské části. 20 městských částí Erlangenu:
|
|
|
Partnerská města
Fotogalerie
 zámek, v popředí kašna Hugenotů |
 Zámecké náměstí |
 Zámek Erlangen, též sídlo Friedrich-Alexanderovy univerzity |
 Kostel Hugenotů s náměstím Hugenotů v popředí |
Externí dokazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |