Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Frikční předení

Z Multimediaexpo.cz

Frikční předení je jeden ze způsobů spřádání s otevřeným koncem příze.

Obsah

Princip frikčního předení

Soubor:Dref 1.jpg
Schéma frikčního předení

je naznačen na nákresu vpravo: Pramen vláken od mykacího stroje je přiváděn podávacím ústrojím (1) k vyčesávacímu bubnu (2). Jednotlivá vyčesaná vlákna nese proud vzduchu (3) kolem usměrňovacího kotouče (4) mezi spřádací bubny (5). Oba bubny se otáčí stejným směrem a perforací v jejich povrchu se odsává vzduch. Vlivem podtlaku a tření spřádacích bubnů se vlákna stáčí a napojují na otevřený konec příze, která se odvádí k navíjecímu ústrojí.

Konstrukce a použití spřádacích strojů

První stroj pracující na principu frikčního předení přišel do seriové výroby v roce 1977. Byl to DREF rakouského vynálezce Dr.E.Fehrera.[1] Předkládaný pramen vláken může být až 40g /m těžký. Ohrocený vyčesávací buben běží rychlostí cca. 12 000 ot/min. Obvodová rychlost spřádacích bubnů usazených na 0,1 mm od sebe může obnášet až 4000 m/min.. Hotová příze se navíjí na cívky o váze do 8 kg rychlostí do 250 m/min., (nejméně 20 x vyšší než prstencové stroje při dopřádání stejných přízí). Stroje na výrobu tzv. hybridních (vícekomponentních) přízí (DREF 3) jsou navíc vybaveny průtahovým ústrojím, které dodává druhý komponent ve směru osy spřádacích bubnů. Při výrobě jádrových přízí prochází filament určený k opřádání podávacím zařízením uloženým paralelně k průtahovému ústrojí.

Vlastnosti a použití frikčních přízí

Na stroji se nechají spřádat všechna přírodní, umělá a recyklovaná textilní vlákna s délkou 10-120 mm a s jemností mezi 1,7 a 17 dtex. Technicky možný je výpřed do jemnosti 20 tex, rentabilní je výroba příze 10 tex až 2000 tex. Frikční příze mohou v tomto rozsahu nahradit značnou část vigoní a přízí z mykané vlny. Navíc se nechají vyrábět určité směsi materiálů a jádrové (opřádané) příze pouze touto technologií.[2] Frikční příze jsou objemnější a méně pevné než příze z mykané vlny ze stejných materiálu a se stejným zákrutem. Stejnoměrnost je dostačující natolik, že se z hotové příze nemusí odstraňovat tenká a tlustá místa, takže odpadá soukání. [3] Příze se používají z největší části na technické textilie. Příze z DREF 2 hlavně na filtry, izolace, hadry na čištění Příze z DREF 3 (jádrové a hybridní) na ochranné oděvy proti ohni a proti pořezání, kompozity [4]

Na začátku tohoto století se s instalovanými stroji DREF ve světě dalo vyrábět ročně 400 000 tun, to je asi 1 % všech staplových přízí.[5]

Literatura

  • Wulfhorst: Textile Fertigungsverfahren, Hanser Fachbuchverlag 1998, ISBN 3-446-19187-9
  • Kiessling/Matthes: Textil-Fachwörterbuch, Schiele & Schön, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6

Reference

  1. ↑ Spřádací stroj DREF: http://www.ita.rwth-aachen.de/ita/3-f-und-d/Ausstattung/Maschinen/galerien/FVW/DREF.htm
  2. ↑ Příklady přízí DREF (německy): http://www.fischerwolle.com/dref/Hybridgarne.pdf
  3. ↑ Vlastnosti frikčních přízí (německy): http://www.lenzing.com/sites/fe/content/publikationen/lenzingerberichte/Dokumente/60_1986/LB-0601986041.pdf
  4. ↑ Textilní výstuže betonu (německy): http://sfb532.rwth-aachen.de/index.php?class=Project&SID=6
  5. ↑ Počet instalovaných frikčních strojů (německy): http://www.swisstextiles.ch/files/pdf/07_umwelt/content_umwelt/entsorgung.pdf:

Související články

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Frik%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99eden%C3%AD“