Glutamátový receptor

Z Multimediaexpo.cz

L-glutamát je ligandem glutamátových receptorů - váže se na ně a aktivuje je

Zevrubné schéma NMDA receptoru, jednoho z glutamátových receptorů

Glutamátový receptor (GluR^[1]) je obecné označení pro receptor, jehož ligandem je glutamát (tedy kyselina glutamová, přesněji L-glutamová^[2]). Jsou běžné v nervových soustavách savců – glutamát u savců totiž plní funkci základního excitačního neuropřenašeče.^[2] Receptory glutamátového typu se tak vyskytují na většině rychlých excitačních synapsí obratlovců. U člověka bylo nalezeno více než 20 genů pro různé glutamátové receptory.^[1] Je totiž známo velké množství různých typů glutamátových receptorů, a to jak tzv. ionotropních (iGluR, jež se po vazbě glutamátu stávají otevřenými iontovými kanály), tak metabotropních (mGluR, které mají povahu tzv. receptorů spřažených s G proteinem).^[2]

Obsah

1 Klasifikace
- 1.1 Ionotropní
- 1.2 Metabotropní
2 Reference

Klasifikace

Ionotropní

Ionotropní glutamátové receptory jsou ligandem řízené iontové kanály, které po aktivaci propouští sodné, draselné a někdy i vápenaté ionty:^[2]

AMPA receptory (též Q receptory) – typickým agonistou je α-amino-3-hydroxy-5-methyl-4-isoxalon (AMPA), tyto receptory tvoří podstatu většiny rychlých excitačních synapsí v mozku^[2]
NMDA receptory – typickým agonistou je N-methyl-D-aspartát (NMDA), tyto receptory se významně podílí např. na procesech paměti a učení,^[1] vyskytují se nicméně na téměř všech nervových buňkách v mozku a míše.^[3]
Kainátové receptory (KA receptory^[3]) – typickým agonistou je kainát,^[2] jako jediné glutamátové receptory se vyskytují nejen na presynaptických, ale též na postsynaptických membránách, takže se účastní i procesu výlevu neuropřenašečů.^[2]

Metabotropní

Metabotropní glutamátové receptory jsou méně početná a teprve nedávno objevená skupina glutamátových receptorů, které po navázání glutamátu aktivují na vnitřní straně membrány G proteinovou kaskádu.^[3] Označují se čísly, jsou známy mGluR1–mGluR6.^[3] Hrají rozmanité role v regulaci neuronální dráždivosti a synaptického přenosu.^[4]

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York : Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 ^2,4 ^2,5 ^2,6 EHLERS, Derek B.. Glutamate Receptors, Ionotropic. In Lennarz,W.J., Lane, M.D.. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s. l.] : [s. n.]
↑ ^3,0 ^3,1 ^3,2 ^3,3 SMITH, C. U. M.. Elements of Molecular Neurobiology. 3. vyd. Chichester : John Wiley & Sons, 2002. ISBN 0-470-84353-5.
↑ CONN, P. Jeffrey. Glutamate Receptors, Metabotropic. In Lennarz,W.J., Lane, M.D.. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s. l.] : [s. n.]

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[oxf-0] 1,0 ^1,1 ^1,2 Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York : Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.

[ency-1] 2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 ^2,4 ^2,5 ^2,6 EHLERS, Derek B.. Glutamate Receptors, Ionotropic. In Lennarz,W.J., Lane, M.D.. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s. l.] : [s. n.]

[neurology-2] 3,0 ^3,1 ^3,2 ^3,3 SMITH, C. U. M.. Elements of Molecular Neurobiology. 3. vyd. Chichester : John Wiley & Sons, 2002. ISBN 0-470-84353-5.

[ency2-3] CONN, P. Jeffrey. Glutamate Receptors, Metabotropic. In Lennarz,W.J., Lane, M.D.. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s. l.] : [s. n.]

[1]

[2]

[3]

[4]