Hradisko svatého Klimenta

Z Multimediaexpo.cz

Základy kostela

Hradisko svatého Klimenta (místní pojmenování Klimentek) je poutní místo, národní kulturní památka a archeologická lokalita, která se nachází v nadmořské výšce 461 m na jihozápadním vrcholku Chřibů, 4 km severozápadně od obce Osvětimany.

Na vrcholu hory jsou v současnosti základy kostela, dřevěná kaple z 1964 (nahradila původní kapli z roku 1880 postavenou boršickým farářem Janem Studeným) a zvonice sv. Gorazda z roku 1985. Každý rok se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého.

Hradisko je spojováno s cyrilometodějskou tradicí. Pojmenování lokality se odvíjí z tradice, že sv. Cyril a sv. Metoděj přenesli z Chersones na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta.

Obsah

Historie

Gorazdova zvonice

Hora byla osídleno v 9. století. V této době sloužilo hradisko k ochraně místních obyvatel v době nebezpečí a k střežení obchodní cesty. Nálezy také dokládají osídlení z 10. a z počátku 11. století. Ve 12. století bylo hradisko pravděpodobně opuštěno.

S Klimentkem je spojena tzv. svatoklimentská daň. Kníže Rastislav ji uložil městům Leváre a Bánovce k vydržování tzv. svatostanu sv. Klimenta a hradu Buchlovu.

V roce 1350 zde byl založen augustiniánský klášter. O něm se dozvídáme z listiny z roku 1358, kdy biskup Jan Očko z Vlašimi potvrzuje, že moravský markrabě Jan Jindřich daruje kapli a přilehlé objekty augustiniánům. Zánik kláštera je spojován s tažením moravských husitů, kteří v roce 1421 zaútočili na Kyjov. Po zániku kláštera byly stavby rozebírány a používány jako stavební materiál na hradě Cimburku, Buchlově, případně na různé lidové usedlosti. Koncem 16. století je zde připomínám už jen poustevník Jiřík Smetana z Osvětiman. V roce 1564 byl Klimentek zastaven Kyjovu.

Nálezy a bádání

Informační tabule

V 19. století se začal o Klimentek zajímat osvětimanský farář Vavřinec Jugan. Roku 1837 odkopal základy kostela, na kterých z nalezených kamenů poskládal obvodové zídky. V roce 1912 zde byla nalezena zlatá mince císaře Theofila z let 839 - 842, je však možné, že sem byl solidus zanesen později. Další bádání byla uskutečněna Jindřichem Wankelem, Vavřincem Sigmundem, Josefem Faitem a Františkem Přikrylem. V letech 1903 - 1905 nalezl Robert Čechmánek 8 lidských koster (z 13. - 15. století), střepy nádob a kusy železa. Další badatelé byli Inocenc Ladislav Červinka, Vilém Hrubý, Robert Snášil a Luděk Galuška.

Literatura

  • BAŠČAN, Michal; JILÍK, Jiří; ŽIŽLAVSKÝ, Bořek. Chřiby záhadné a mytické 5. 1. vyd. Moravany : ALCOR Puzzle spol. s r. o., 2005. ISBN 80-86923-00-2.
  • DAVID, Petr; DOBROVOLNÁ, Věra; SOUKUP, Vladimír. Chřiby. 1. vyd. Praha : Soukup a David, 2005. (Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku.) ISBN 80-86899-02-0.
  • HRABEC, Jaroslav; MIKULA, František; STRATIL, Karel. Chřiby - Turistický průvodce. 1. vyd. Uherské Hradiště : [s.n.], 1998. ISBN 80-238-8473-5.
  • BAŠČAN, Michal; JILÍK, Jiří; ŽIŽLAVSKÝ, Bořek. Svatý Kliment u Osvětiman v zrcadle dějin. 1. vyd. Hýsly : ALCOR Puzzle spol. s r. o., 2005. ISBN 80-86923-03-7.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hradisko svatého Klimenta
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hradisko_svat%C3%A9ho_Klimenta“