Kyjov

Z Multimediaexpo.cz

Kyjov (německy Gaya) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží asi 35 km západně od Uherského Hradiště na řece Kyjovka. Na sever od města se rozprostírá pohoří Chřiby. Město Kyjov se skládá ze čtyř místních částí - Kyjov, Boršov, Bohuslavice a Nětčice. V samotném městě, jehož historické jádro je městskou památkovou zónou, žije 11 742 obyvatel (19. 2. 2010).^[1]

Obsah 1 Historie 2 Vývoj počtu obyvatel 3 Sídliště 4 Památky 5 Významné osobnosti 6 Partnerská města 7 Související články 8 Reference 9 Literatura 10 Externí odkazy

Historie

V první písemné zmínce z roku 1126 se připomíná jako trhová ves, která byla darována klášteru Hradisko u Olomouce.^[2] V roce 1548 se vykoupilo z poddanství a bylo povýšeno na královské město. V husitském období se město hlásilo k utrakvismu a roku 1431 ho dobyl rakouský markrabě Albrecht II. Habsburský, který zde nechal popravit mnoho zajatců. Během 17. století několikrát zničeno nájezdy, požáry a také postihnuto morem. Po 2. světové válce s městem splynuly dříve samostatné obce Nětčice a Boršov. Začala výstavba sídlišť a i v současné době se zástavba města rozšiřuje.^[3] Kyjov je v současné době centrem folklorního regionu Dolňácka, ve kterém se lidové tradice dochovaly takřka v původním stavu. Život na Kyjovsku je promítnut i do největší slavnosti regionu, Slováckého roku. Tento festival se pořádá pravidelně ve čtyřletém cyklu již od roku 1921 (nejbližší bude v srpnu 2011).

Vývoj počtu obyvatel

• 1771 - 450
• 1880 - 3351
• 1900 - 3950
• 1930 - 4505
• 1950 - 5790
• 1970 - 9894
• 1980 - 12632
• 1991 - 12920
• 2001 - 12413
• 2006 - 12003

Sídliště

• U Vodojemu - 1079 obyv.
• Za Stadionem - 609 obyv.
• Lidická - 434 obyv.
• Zahradní - 389 obyv.
• Švabinského - 200 obyv.

Památky

• Renesanční zámek z roku 1548, upravený v 18. století, 1911 vyzdobený sgrafity Jano Köhlera. Od roku 1928 zde sídlí městské muzeum.
• Renesanční radnice na náměstí z let 1561–1562 postavena italskými staviteli. Věžní hodiny instaloval v roce 1903 místní hodinář Fr. Gonic, v roce 1930 byly vyměněny.^[4]
• Mariánský sloup před radnicí nechal postavit ve 20. letech 17. století olomoucký kardinál František z Ditrichštejna jako dík městu za zachování věrnosti císaři Ferdinandovi II. během povstání českých stavů.
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí z let 1713–1720. Oltářní obraz Antonína Maulpertsche.
• Kaple sv. Martina nad zámkem byla do roku 1786 farním kostelem.
• Kostel sv. Filipa a Jakuba v místní části Bohuslavice.
• Kaple sv. Josefa Kalasanského zvaná také gymnazijní kaple na ulici Komenského z roku 1868.
• Chudobinec Dominka Jurovského na ulici Jungmannova z let 1728-1739 sloužil jako útulek pro 12 chudých měšťanů. Nad vchodem je latinský chronogram (v překladu „Co učiníte jednomu z těchto chudých, učiníte mně“), který ukrývá datum 1739. Dnes je zde Základní umělecká škola.
• Kaple sv. Rocha u silnice do Vlkoše z roku 1716. Postavena na nejvyšším bodě katastru města jako poděkování za ochranu před morem. Nad vchodem latinský chronogram „Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se moru“.
• Novorenesanční budova Klvaňova gymnázia postavená roku 1898.

Významné osobnosti

• Václav Bzenecký starší (zem. 1575), kyjovský primátor.
• Radola Gajda (1892-1948), československý generál a český fašistický politik. V Kyjově strávil dětství.
• Ludvík Hilgert (1895-1967), významný funkcionalistický architekt ( nar. v Kyjově ).
• Sergěj Ingr (1894-1956), československý generál a ministr obrany exilové vlády, v Kyjově studoval na gymnáziu.
• Ivan Jelínek (1909-2002), novinář, spisovatel, básník, kyjovský rodák.
• Severin Joklík (1857-1915), lékař, starosta města.
• Josef Klvaňa (1857-1919), první ředitel českého kyjovského gymnázia, přírodovědec, etnograf.
• Jano Köhler (1873-1941), akademický malíř, freskami a sgrafity vyzdobil farní kostel, gymnazijní kapli a zámeček.
• Josef Kolmaš (1933), český sinolog a tibetolog, v Kyjově studoval na gymnáziu.
• Karel Kozánek (1858 Kroměříž – 1941 Kyjov) advokát, činovník Sokola, hudebník, zakladatel slavnosti "Slovácký rok"
• Jan Kučera (1875-1947), profesor zdejšího gymnázia, zakladatel kyjovského muzea a archivu.
• František Kudláč (1909-1990), akademický malíř. V Kyjově vystudoval gymnázium.^{[5] [6]}
• Oldřich Pechal (1913 - 1942), velitel paradesantní skupiny Zinc, vystudoval gymnázium v Kyjově
• Josef Polášek (1899-1946), významný funkcionalistický architekt ( nar. v Boršově, nyní Kyjov ).
• Bohumil Sekla (1901-1987), profesor Univerzity Karlovy, zakladatel české lékařské genetiky, rodák z Bohuslavic.
• Miroslav Skála (1924-1989), český spisovatel a novinář, v Kyjově studoval na gymnáziu.
• Miroslav Tichý (1926), fotograf.
• Bohumil Tureček (1902-1982), významný funkcionalistický architekt ( nar. v Kyjově ).
• Joža Uprka (1861-1940), malíř slováckých žánrových obrazů, měl v Kyjově ateliér.
• Vladimír Vašíček (1919-2003), malíř, čestný občan města.
• Jan Znoj (1905-1950), akademický sochař, rodák z Boršova, autor sochy Miroslava Tyrše u sokolovny.
• Silvie Tomčálová (1976), pornoherečka, známá pod pseudonymem Sylvia Saint.

Partnerská města

• Yvetot, Francie
• Hollabrunn, Rakousko

Související články

• Děkanát Kyjov
• Městská autobusová doprava v Kyjově

Reference

1. ↑ Aktuální statistické informace z MV ČR
2. ↑ Historie Kyjova, 11.9.2008
3. ↑ V Kyjově bude nová čtvrť Hodonínský deník, 10. 11. 2009
4. ↑ Renesanční radnici zachraňují okna Hodonínský deník, 10. 11. 2009
5. ↑ František Kudláč - životopis
6. ↑ František Kudláč dostal Cenu starosty Kyjova Hodonínský deník, 5. 11. 2009

Literatura

• Klvaňa - Fintajsl - Zlámal: Kyjovsko, 1948
• Karel Hlavinka, O starém Kyjově, 1947
• Rudolf Hurt a kolektiv, Kyjovsko, 1970
• Jiří Dunděra, 33 životů, 2005

Externí odkazy

• Stránky Kyjova
• Vlastivědné muzeum v Kyjově
• Historie Slováckého roku v Kyjově
• Televize Slovácko - Televizní zpravodajství z Kyjovska aktualizované každou středu.
• Kyjovské noviny - Měsíčník, ke stažení v PDF.

Bohuslavice | Boršov | Kyjov | Nětčice

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Kyjov

Města a obce okresu Hodonín

Archlebov • Blatnice pod Svatým Antonínkem • Blatnička • Bukovany • Bzenec • Čejč • Čejkovice • Čeložnice • Dambořice • Dolní Bojanovice • Domanín • Dražůvky • Dubňany • Hodonín • Hovorany • Hroznová Lhota • Hrubá Vrbka • Hýsly • Javorník • Ježov • Josefov • Karlín • Kelčany • Kněždub • Kostelec • Kozojídky • Kuželov • Kyjov • Labuty • Lipov • Louka • Lovčice • Lužice • Malá Vrbka • Mikulčice • Milotice • Moravany • Moravský Písek • Mouchnice • Mutěnice • Násedlovice • Nechvalín • Nenkovice • Nová Lhota • Nový Poddvorov • Ostrovánky • Petrov • Prušánky • Radějov • Ratíškovice • Rohatec • Skalka • Skoronice • Sobůlky • Starý Poddvorov • Stavěšice • Strážnice • Strážovice • Sudoměřice • Suchov • Svatobořice-Mistřín • Syrovín • Šardice • Tasov • Těmice • Terezín • Tvarožná Lhota • Uhřice • Vacenovice • Velká nad Veličkou • Veselí nad Moravou • Věteřov • Vlkoš • Vnorovy • Vracov • Vřesovice • Žádovice • Žarošice • Ždánice • Želetice • Žeravice • Žeraviny

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii