Louka (okres Hodonín)

Z Multimediaexpo.cz


Obec Louka se nachází v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, v horňácké oblasti Slovácka. Ke dni 1. 1. 2008 zde žilo 1 015 obyvatel.

Obsah

Základní charakteristika

Obec Louka leží na úpatí Bílých Karpat na říčce Veličce a je součástí kulturně bohatého mikroregionu Horňácko, jež zahrnuje celkem devět obcí. Centrem mikroregionu je Velká nad Veličkou, dále sem patří obce Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Kuželov, Javorník, Nová Lhota včetně Vápenek, Suchov, Lipov a řada samot zvaných Mlýny, roztroušených podél Veličky mezi Javorníkem a Vápenkami. Katastrální území obce sousedí na východě s k. ú. obcí Velká nad Veličkou a Blatnička, na severu s k.ú. Blatnice a na jižní a západní straně s k.ú. Lipov.

Historie a současnost

Související informace můžete najít také v článku: Dějiny obce Louka
Kostel a kaplička na společném snímku.
Hlavní ulice v obci při pohledu ke kostelu, ze směru od Velké nad Veličkou.
Tabule, umístěné při vjezdech do obce s obecním znakem.

Podle archeologických nálezů bylo území podél vodního toku řeky Veličky osídleno již v pravěkých dobách. Jsou zde nálezy z období neolitu (poloviny 5. tis. př. n. l.). V severní části k. ú. Louky, v části zvané Vyšenkové byl nalezen v kostrovém hrobě kamenný sekeromlat a šňůrová keramika, poblíž Lipova pak pohřebiště z období halštatské kultury. V místní části Úlehle byla nalezena část náhrdelníků z období římské civilizace. Další kolonizace území kolem řeky Veličky nastalo v 9. století slovanským obyvatelstvem, o čemž svědčí slovanské kostrové pohřebiště, které bylo objeveno při stavbě železniční tratě u Lipova. Zřejmě v této době také došlo k počátkům trvalého osídlení v oblasti dnešní obce Louka, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1046. Z této době se kroniky zmiňují o obci Luce, Lokos nebo Lauce. V těchto místech také v historii vedly obchodní cesty, spojující Čechy se Slovenskem a Uhrami. Z utváření reliéfu se předpokládá, že obec vznikla jako strážný bod, kde se vybíralo mýtné. Celá oblast včetně obce značně utrpěla během opětovných vpádů Uhrů, kteří bojovali o území tzv. Lucké provincie, která nebyla přičleněna k žádnému státnímu celku. O toto území se vedly spory a boje mezi českými knížaty a uherskými králi. Definitivně byla oblast k českému státu připojena až po kumánských válkách, tedy po roce 1273. Obec a většina území pak patřila pod střídavou vládu různých feudálních vládců a při střetech mezi Čechy a Uhry koncem 15. století bylo území zcela zpustošeno a téměř vylidněno. Následně byla obec i s okolím připojena k ostrožskému panství a od 16. století se opět začíná zvedat počet obyvatel, rozvíjí se řemesla a začíná se pěstovat vinná réva, která už v 17. století pokrýval větší část obhospodařované půdy. V 17. století za válek bylo území opět zpustošeno a poté následovaly vpády uherských vojsk. V této době docházelo k četným požárům a násilí. Situace se začala opět stabilizovat až s počátkem a v polovině 18. století, kdy došlo k nárůstu počtu obyvatelstva i obcí a usedlostí. V Louce se rekatolizační proces Lichtenštejnům dařil prosazovat mnohem rychleji než v ostatních obcí Horňácka, které náležely Magnášům, takže jezuita Vavřinec Krebel mohl ve své zprávě z roku 1712 uvést, že na panství¨ostrožském, jmenovitě v Louce jsou pouze 3 nekatolíci, ale ve Velké nad Veličkou je jich 150, v Javorníku 73 a v Hrubé Vrbce 102 apod. Během let nekatolíků dále ubývalo. Za I. světové války obec značně trpěla hlavně odvody mladých mužů v produktivním věku do války a také přechodem na válečné hospodářství. Po vzniku Československa v roce 1918 však pro obec začaly lepší časy. Vývoj byl opět přerušen válkou. II. světová válka přinesla ztráty materiální i lidské. Po jejím ukončení nastalo období znárodňování a kolektivizace zemědělství, které se v tradičně zemědělské obci s velkým počtem rolníků nesetkalo s dobrým ohlasem. JZD muselo být v obci zakládáno dokonce na třikrát a rolníky se do něj podařilo získat až nátlakem. Po roce 1989 se v obci zvýšila nezaměstnanost. Negativně se projevily i nejrůznější reformy a úsporné balíčky. V polovině 90. let se však situace začala zlepšovat. V obci byl postaven nový kostel, zvyšoval se počet služeb a drobných řemeslníků. Tento trend pokračuje i nadále.

Pamětihodnosti, významné stavby a zajímavosti

Kulturní nemovité památky

  • Bývalá tvrz přebudovaná na statek rodu Lichtenštejnů
  • Kaplička se zvonicí ve stylu lidového baroka z 18. století zdobená slováckým ornamentem

Bývalá tvrz, dnes sýpka

Hlavní průčelí tvrze, která je v současné době ve velmi špatném stavu.

Památkově chráněný historický objekt, který stojí v centru obce, nedaleko kapličky a nového kostela. Původně měla na místě dnešní stavby stát tvrz, která měla ochraňovat obchodní cestu z Čech do Uher, nicméně její existence není doložena. První doložená informace o této stavbě pochází z roku 1478. Následně byla tvrz přestavěna na renesanční zámek a ten byla roku 1625 prodán Gundakaru z Lichtenštejna (1580-1658). V dalších staletích byl ovšem využíván jako hospodářská budova a nakonec jako sýpka. Následně skončila v majetku rodiny Čechů, kteří ji vlastnili až do roku 1948, kdy jim byla stavba odebrána. Objekt byl 40 let využíván jako hospodářská budova, ke které příslušely výkrmny prasat, které byly situovány v původních hospodářských budovách. Po celou tuto dobu nebylo do budov a objektů prakticky nijak investováno. Po roce 1989 byl objekt vrácen původním majitelům. Stavba je však po 40 letech zanedbávání v naprosto zoufalém stavu. Omítka z velké části zdegradovala, ze střechy odpadávají tašky, do objektu zatéká, navíc byl poškozen v roce 1997 povodněmi, když se hladina spodní vody dostala až do suterénu stavby. Rekonstrukce stavby je vzhledem k velké finanční náročnosti v současné době nereálná.

Kaplička se zvonicí

Kaplička, jež se nachází uprostřed obce hned vedle nového kostela

Památkově chráněná kaplička leží uprostřed obce, u hlavní silnice. U kapličky není přesné datum její výstavby doposud známo. Je pravděpodobné, že byla vystavěna na samém počátku 18. století. Jejím účelem bylo, aby hladce probíhala rekatolizace místního obyvatelstva, které bylo do té doby převážně protestantského vyznání. Zvon na kapličce pocházel z roku 1715. Za I. světové války měl být odvezen a přetaven na munici. V té době se ho ale ještě podařilo zachránit tím, že starosta obce Martin Frola obměkčil komisi tehdy nedostatkovými věcmi, jakými bylo nepříklad máslo, nebo mouka. Tento přístup ovšem nefungoval za II. světové války, kdy byl zvon odvozen a tentokrát zřejmě opravdu přetaven.

Další historicky významné stavby

  • Budova školy
  • Památník obětem I. světové války

Budova školy

V centru obce při hlavní silnice se nalézá také budova základní školy, postavenou v roce 1891. Je to dvoupatrová budova, ve které se stále nachází první až pátá třída základní školy.

Památník obětem I. světové války

Památník obětem I. světové války.

Drobný pomník, který je situován vedle kapličky. Pomník, na němž se nalézají fotografie a jména 22 obětí I. světové války, které z obce pocházely, byl postaven v roce 1933 za velké hospodářské krize k 15. výročí konce války.

Novodobé zajímavosti

  • Kostel Panny Marie Růžencové, postavený v roce 1999
  • Varhany v kostele
  • Železniční viadukt mezi Loukou a Lipovem z roku 1926 na trati Veselí nad Moravou – Myjava.

Kostel Panny Marie Růžencové

Kostel Panny Marie Růžencové stojící před obecním úřadem

Kostel Panny Marie Růžencové v Louce je novostavba z roku 1999. Má půdorys tvaru lilie, ke kterému je přistavěna věž s mohutnou zvonicí. Věž má půdorysný tvar slzy - kapky rosy. Prostor lodi kostela je zaklenut železobetonovou skořepinou s roznášecími klenebními rámy, které jsou neseny železobetonovými sloupy a nosnými zdmi kostela. Zastřešení kostela je realizováno kuželovou protáhlou plochou. V blízkosti kostela je pozoruhodná středověká kaplička.

Varhany

Dvoumanuálové varhany s pedálem v kostele Panny Marie Růžencové v obci navrhla a postavila varhanářská dílna Robert Ponča Varhany z Krnova. Stavba nástroje trvala 9 měsíců – od ledna do října 2003. Nástroj je z části postaven na ocelové balkonové konstrukci a navíc zavěšen na nosném sloupu zaklenutí kostela. Moderní dubová varhanní skříň je v prospektu rozvržena do šesti věží, které jsou jak výškově, tak prostorově členěny. Varhany mají 20 rejstříků. Traktura varhan je čistě elektrická, vzdušnice jsou zásuvkové. Píšťalové stroje jsou děleny do dvou manuálů a pedálu. Varhany mají celkově okolo 1600 píšťal (i díky složitým smíšeným hlasům), vzduchem je zásobují 3 měchy a ventilátor. Hrací stůl je umístěn na pojízdném pódiu, varhaník si tak může zvolit místo na kůru, odkud nástroj bude ovládat. Skříň stolu je stejně jako skříň varhan v přírodní barvě dubu, pedál je rovnoběžný, Paměťové kombinace jsou zapínány tlačítky pod prvním manuálem nebo pistony nad prahem pedálu. Z prostorových i výtvarných důvodů nestojí varhany celé na ploše kůru, jak je obvyklé, ale jsou zčásti zavěšeny před kůrem a vysunuty do prostoru kostela. Toto řešení působí dojmem nebývalé lehkosti a výborně zapadá do architektonického řešení vnitřku kostela. Hlavní varhanní skříň ukrývá hlavní a žaluziový stroj, vzadu u obvodové zdi kůru je pak umístěna samostatná dubová pedálová skříň, která není z běžného pohledu viditelná. Svou dispozicí nástroj vyhovuje jak potřebám liturgie, tak i koncertnímu využití.

Viadukt

Železniční viadukt, který se nalézá na dnešní železniční trati číslo 343 (Hodonín - Veselí nad Moravou - Vrbovce ŽSR). Viadukt překračuje silnici III. třídy a údolí řeky Veličky mezi stanicemi Louka u Ostrohu a Lipov. Postaven byl ve 20. letech 20. století, kdy byl až do rozdělení ČSFR součástí tratě Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom. Konstrukce mostu je ocelová, příhradová, položená je na kamenných opěrách. Dálka viaduktu je cca 209 metrů, jeho výška 20 metrů. Celá konstrukce byla zničena koncem II. světové války. Ustupující německá armáda viadukt, jako strategické dílo infrastruktury, zničila a celá konstrukce musela být po válce opravena. Tato oprava se dokonce dostala do prvního pětiletého plánu KSČ.

Přírodní zajímavosti

Háj u Louky

Jedná se o přírodní památku, která se nalézá těsně za obcí. Více se dočtete Háj u Louky

Doprava a dostupnost

Železniční doprava

Obec Louka leží na jednokolejné železniční trati číslo 343 (Hodonín - Veselí nad Moravou - Vrbovce ŽSR), která byla vybudována ve 20. letech 20. století jako rychlíková trať mezi Veselím nad Moravou a Novým Mestem nad Váhom. Význam této spojnice vzrostl hlavně v 70. a 80. letech 20. století, kdy se jednalo o jednu z nejdůležitějších tratí, vedoucích na Slovensko. V té době byla velmi intenzivně využívaná hlavně nákladní dopravaou, ale jezdily zde i dva páry rychlíků. Díky tomu byla v letech 1989 až 1991 zmodernizovaná. Nicméně pro rozpadu sovětského bloku a ČSFR její význam značně poklesl a v současné době se jedná pouze o regionální trať. Železniční zastávka nese název Louka u Ostrohu, aby se v jízdní řádu odlišilo, o kterou Louku se jedná. Přívlastek „u Ostrohu“ byl v názvu zastávky zvolen proto, že obec dříve patřila k ostrožskému panství a nemá souvislost s tím, že by se obec nacházela blízko Uherského Ostrohu.

Silniční doprava

Obcí Louka prochází silnice I. třídy I/71 (Uherský Ostroh - Velká nad Veličkou - hranice SR), která byla do poloviny 90. let 20. století vedena v kategorii II. třídy (jako silnice II/499). Do této silnice zaúsťuje na okraji zástavby silnice III. třídy III/499 2 (Strážnice - Louka) a uprostřed obce silnice III. třídy III/499 10 (Blatnička - Louka).

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Louka (okres Hodonín)
  Města a obce okresu Hodonín  

Archlebov • Blatnice pod Svatým Antonínkem • Blatnička • Bukovany • Bzenec • Čejč • Čejkovice • Čeložnice • Dambořice • Dolní Bojanovice • Domanín • Dražůvky • Dubňany • Hodonín • Hovorany • Hroznová Lhota • Hrubá Vrbka • Hýsly • Javorník • Ježov • Josefov • Karlín • Kelčany • Kněždub • Kostelec • Kozojídky • Kuželov • Kyjov • Labuty • Lipov • Louka • Lovčice • Lužice • Malá Vrbka • Mikulčice • Milotice • Moravany • Moravský Písek • Mouchnice • Mutěnice • Násedlovice • Nechvalín • Nenkovice • Nová Lhota • Nový Poddvorov • Ostrovánky • Petrov • Prušánky • Radějov • Ratíškovice • Rohatec • Skalka • Skoronice • Sobůlky • Starý Poddvorov • Stavěšice • Strážnice • Strážovice • Sudoměřice • Suchov • Svatobořice-Mistřín • Syrovín • Šardice • Tasov • Těmice • Terezín • Tvarožná Lhota • Uhřice • Vacenovice • Velká nad Veličkou • Veselí nad Moravou • Věteřov • Vlkoš • Vnorovy • Vracov • Vřesovice • Žádovice • Žarošice • Ždánice • Želetice • Žeravice • Žeraviny

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Louka_(okres_Hodon%C3%ADn)“