Invazní druh

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Invazní druhy v České republice - křídlatka (na pravém břehu potoka), vzadu netýkavka žláznatá

Invazní druh (nebo též invazivní) je druh na daném území nepůvodní, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy, které mají podobnou funkci v přírodě, jako on. U obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k tomu, že se daný druh začne šířit natolik nekontrolovaně, že rozvrací celé ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha původních druhů, ne jen těch s podobnou nikou. Některé invaze mohou skončit až naprostým vyhynutím většího množství původních druhů. Mezi invazní druhy je možno počítat i mikroorganismy způsobující choroby, nicméně tato oblast se často vyděluje jako speciální samostatný problém. V České republice je registrováno celkem 90 druhů, které zde považujeme za invazní.

Obsah

Invaze nahrazující původní druh

Klasickým případem invazního druhu, který vytlačuje druhy s podobnou funkcí, může být původně asijská netýkavka malokvětá, která vytlačuje naši netýkavku velkokvětou, nebo vrbovka žláznatá, která vytlačuje naše vrbovky.

Invaze ničící ekosystém

Rostlinné invaze

bolševník velkolepý

Nejznámějších a nejnebezpečnější rostlinnou invazí na českém území, která se skutečně masivně šíří a rozvrací a ohrožuje celé ekosystémy, je invaze bolševníku velkolepého, která na některých místech už dosáhla takových rozměrů, že pro její potlačování byla nasazena armáda.[1] Vzhledem k tomu, že daná rostlina může ohrozit zdraví člověka, někteří biologové a ekologové o ní (byť s nadsázkou) mluví jako o trifidovi. Další agresívní invazní rostliny na českém území jsou křídlatka japonská, trnovník akát a netýkavka žláznatá. Pro bližší představu - pouze náklady na zásahy proti výše zmíněnému bolševníku, netýkavce žlaznaté a křídlatce v CHKO Český ráj činily v roce 2003 přes půl miliónu korun. S invazí nepůvodních druhů se potýkají víceméně všechny země, které jsou nějakým způsobem zapojeny do časté výměny osob a zboží. Invazní druhy se šíří velmi často právě neúmyslně, jsou-li jedinci omylem přepravováni v kontejnerech se zbožím, které putuje na velké vzdálenosti. U některých rostlin je však větším problémem podcenění rizika; četné druhy byly uvedeny do cizího prostředí v 19. století jako okrasné (např. Kudzu v USA) a v současné době působí značné ekonomické škody.

Živočišné invaze

Bojga hnědá

Asi nejznámější živočišné invaze jsou spojeny se jménem Austrálie či některých ostrovů, kde se introdukovaní savci i jiní živočichové stali metlou pro ekosystém v globálním měřítku. Jen namátkou: kočky a krysy na ostrově Mauricius, které dokonaly vyhynutí dronteho mauricijského (jinak též blboun nejapný), protože mu žraly vejce. Krysy značně ohrožující ekosystémy ostrovů Nového Zélandu, mimo jiné zde ohrožují slavnou živoucí fosílii haterii, které žerou vejce a případně (v období hibernace) dokonce mohou údajně sežrat i dospělého jedince. V Austrálii se po umělém zavlečení přemnožili (s děsivým dopadem pro celý ekosystém) králíci, kočky (úmyslně vysazeny, aby lovily králíky, vedle introdukce promyk na ostrovy v Karibiku jde o jeden z největších omylů v oblasti pokusů o nápravu předchozích ekologických chyb), myši, krysy, ropuchy, velbloudi, buvol vodní, prase domácí, kapři, pes dingo a další zvěř… Skutečně děsivý případ představuje bojga hnědá, had z Nové Guinei, která se s lodní dopravou dostala na Guam. V následujících letech dosáhla hustota její populace na ostrově téměř 5000 kusů na kilometr čtvereční. Výsledkem bylo vyhynutí 9 z 13 druhů tamního ptactva, značné množství uštknutí lidí a opakované elektrické havárie (zkraty vznikající vniknutím hadů do transformátorů nebo vysoko na stožár).

Škody

Podle předběžných odhadů náklady v důsledku biologických invazí dosahují v Evropě nejméně deset miliard euro ročně. Ale odhad je velmi konzervativní, neboť u 90 % nově rozšířených druhů pořád nejsou známy ekologické ani ekonomické dopady jejich invaze.[2]

Boj s invazemi

Invaze nemusí nutně znamenat, že invazní druh je kompetičně silnější než ty, které vytlačuje nebo ohrožuje. V některých případech jde jen o to, že je nové území prosté jeho přirozených nepřátel. S takovýmito invazemi (pokud cílená likvidace invazního druhu lidskými silami selže nebo je už od počátku nerealistická) lze bojovat i tím, že na dané území jejich přirozené nepřátele zavlečeme také. K takovémuto kroku však je nutno přistupovat velice opatrně, jak ukazuje již zmíněný příklad koček, které se v Austrálii po vysazení také přemnožily a likvidují hlavně původní drobné savce, kteří se dají chytit mnohem snáze než králík). Příkladem úspěšného odstranění ekologického problému promyšleným zavlečením nového druhu, je introdukce několika druhů brouků zpracovávajících kravský trus. V Austrálii k němu museli přistoupit poté, co se ukázalo, že místní druhy specializované na suchý trus vačnatců nejsou schopny mnohem vlhčí trus dobytka zpracovat dostatečně rychle, což vedlo k enormnímu přemnožení much a dalších hmyzoidů, jejichž larvy se v trusu vyvíjí.

Důvody zavlečení

K hlavním důvodům zavlečení patří kolonizace Evropany, zahradnictví a zemědělství a náhodný transport. Při kolonizaci Evropany byly na mnohá místa zavlečeny invazní druhy. Mnohé druhy byly zavlečeny do nových oblastí jako okrasné rostliny, zemědělské plodiny, trávy pastvin apod. Náhodně jsou zavlékána semena plevelů, která jsou sklizena spolu s komerčními semeny a zasety v nových oblastech, loďmi a letadly jsou zavlékány např. krysy, hmyz. Přemisťováním nepůvodních druhů se mohou šířit i paraziti a nemoci. Jen některé zavlečené druhy se stávají invazními.

Související články

Reference

  1. ↑ Invazní křídlatka napadá region/S bolševníkem bojovala i armáda
  2. ↑ Tichá invaze: Do Evropy pronikají cizí biologické druhy

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Invazn%C3%AD_druh“