Ivanovice na Hané (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

Zámek v Ivanovicích na Hané (foto z roku 1935)

Obsah

Situování

Ivanovice na Hané se nachází přibližně 7 km severovýchodně od Vyškova.

Popis

Původně vodní tvrz přestavěná stavitelem Antonínem Lorencem Parisem z Brna a kameníkem Janem Focumem z Boskovic na pozdně renesanční čtyřpodlažní čtyřkřídlý zámek uzavírající obdélníkového nádvoří. Tři z čestných křídel mají po vnitřních stranách obvodu dvoupatrové arkády , které se dochovaly dodnes. Stavební konstrukce však mají základy už v období pozdní gotiky. Stěny hlavních sálů byly zdobeny rodokmeny Bukůvků.

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1183. Ves Ivanovice byla součástí Orlovského panství, které náleželo johanitskému řádu společně s hradem Orlov. Ten r. 1482 spolu s vsí Orlovice, Ivanovicemi s dvorem a vesnicemi Hoštice, Málkovice (dnes Moravské Málkovice) s dvorem a Medlovice s dvorem Johanité prodali varadínskému biskupu Janu Filipcovi. Roku 1503 získal Orlovské panství Jindřich Kropáč z Nevědomí. Ten si jako středisko panství zvolil Ivanovice a zde také vybudoval vodní pozdně gotickou tvrz. Smrtí Jinřichova syna Bohuše Kropáče, získaly panství jeho sestry, které byly provdány za Pražmy z Bílkova a ti statek velmi zadlužili. Následným majitelem se stala Kristina z Rogendorfu, vdova po Hynku starším Bruntálském z Vrbna. Ta prodala Ivanovické zboží s příslušenstvím moravskému Janu Bukůvkovi z Bukůvky (†1611). Ten nechal v roce 1608 objekt johanitské komendy později vodní tvrze přestavět do podoby renesančního zámku. Po několika dalších majetkových převodech koupil ivanovické panství Jan Přepyský z Rychemberka. Velmi zadlužené panství převzal v roce 1725 jeho syn Jan Václav Přepyský z Rychemberka, který vynikl jako úspěšný hospodář. Ten však tvrdě utlačoval a vykořisťoval poddané, aby splatil ohromné dluhy, jež vázly na majetku. K panství pak ještě přikoupil statek Vícemilice. V letech 1792-1837 držela panství hrabata z Aueršperka a v r. 1837 je koupil arcivévoda František Ferdinand d’Este, jehož dcera a dědička Marie Terezie se stala bavorskou královnou a tím přešel zámek do majetku bavorské královské rodiny Wittelsbachů. Posledním vlastníkem zámku se stal bavorský král Ludvík III. Bavorský. Po roce 1918 byl Ludvík bavorský nucen vést s tehdejším Československem vleklé soudní spory, když to mu zámek neprávem zabavilo. Ačkoli nakonec mělo dojít k jeho řádnému prodání, nacistická okupace zabránila prodeji veškerého německého majetku. Zámek byl tak po roce 1945 na základě tzv. Benešových dekretů podruhé zabaven Československým státem.

Zajímavosti

V roce 1643 se marně snažili dobýt zámek Švédové. Z tohoto útoku zbyla v zámecké zdi dělová koule, kterou je tam možné vidět i dnes.

Pověsti

Pověst vypravuje, že jeden z posledních majitelů - Jan Václav Přepyský - už druhý den po svatbě vyhnal z domu svou manželku Karlu z Moravce a uzavřel se v zámku, který již prý nikdy neopustil. Žil jen ve společnosti dvou psů a stýkal se pouze se svým myslivcem. Vyhnaná manželka našla útočiště v selském statku v Bučovicích, kde žila v osamění a bídě, podporována příbuznými, kteří se však marně domáhali od Přepyského alespoň minimálního výživného pro ni. Snad pověsti o jeho bohatství nebo msta byly příčinou jeho tragického konce, neboť dne 11.září L.P. 1765 byl nalezen na zámku ubit. Údajně po přepadení lupiči. Pro podezření z vraždy bylo vězněno a mučeno vícero osob (někteří ve vězení zemřeli), přesto ale případ nebyl nikdy vyřešen.

Expozice

Žádná.

Exteriéry

Při úpravách zámku a okolí ve druhé čtvrtině 19. století zde byl zřízen přírodní park, čímž se stal zámek charakteristickou dominantou městské zástavby.

Současnost

V období druhé poloviny 20.století se zámek stal součástí areálu národního podniku Bioveta. Inventář zámku byl z části rozkraden, částečně si jej odvezl poslední majitel a něco se nachází ve vyškovském muzeu. Dnes je objekt již částečně opraven a je nabízen k prodeji řadou realitních kanceláří (stav ke dni 30.9.2008).

Souřadnice

Externí odkazy