Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Jakovlev Jak-23
Z Multimediaexpo.cz
| Jakovlev Jak-23 | ||
| ||
| Jak-23 dochovaný v Polsku (2007) | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | stíhací letoun | |
| Výrobce | Jakovlev | |
| Konstruktér | ||
| První let | 8. července 1947 | |
| Zařazen | 1948 | |
| Vyřazen | 1951 (SSSR) 1961 (Polsko) | |
| Výroba | březen 1948-1950 | |
| Vyrobeno | 310 | |
| Varianty | Jak-23, UTI Jak-23 | |
| Uživatel | SSSR | |
| Československo Polsko | ||
Jakovlev Jak-23 (rusky: Як-23, v kódu NATO Flora), představoval zcela novou konstrukci, jen zdánlivě navazující na předchozí typ Jak-17. Ve skutečnosti s ním zachovává jen základní koncepci proudového letounu s přímým křídlem, jednoduchými ocasními plochami, příďovým zatahovacím podvozkem a motorem zavěšeným pod přídí, s výstupní rourou pod trupem na úrovni odtokové hrany křídla. Jednou z novinek, oproti konstrukci typu Jak-17, mj. představovalo i použití zcela nových laminárních profilů vyvinutých v CAGI. Šlo vysloveně o přepadový stíhací letoun, určený k záchytnému stíhání bombardovacích letounů. Praktický dostup typu Jak-23 byl omezen na cca 10 000 metrů, protože pilotní kabina nebyla přetlaková (to ovšem pro původně plánované nasazení, tj. boj proti strategickým bombardérům poháněným pístovými motory, nepředstavovalo nějaký závažný handicap).
Prototyp Jaku 23 byl zalétáván od července 1947, poprvé s ním vzlétl zkušební pilot M. Ivanov, v srpnu již byl předán ke zkouškám do NII VVS. Sériová výroba byla zahájena v březnu 1948, ale typ byl poměrně záhy překonán stroji MiG-15, takže v Sovětském Svazu byla výroba ukončena již koncem roku 1950, po dokončení 310 strojů (Jak-23 a menší množství dvoumístných cvičných letounů UTI Jak-23). Rovněž se již nerealizovala chystaná licenční výroba v Polsku a Československu (zde se rovněž připravovala licenční výroba motorů RD-500, které měly být dodávány jako M-02).
V Československu se zachoval jeden z dvanácti dodaných Jaků 23 (byly dodány roku 1949, v čsl. vojenském letectvu létaly s označením S-101), stroj výrobního čísla 10101.
Hlavní technické údaje
- Posádka: 1 (pilot)
- Pohonná jednotka: 1x proudový motor Klimov RD-500
- Tah motoru: 1590 kp (15,59 kN) při 14 700 ot/min
- Rozpětí: 8,73 m
- Délka: 8,12 m
- Výška: 3,31 m
- Nosná plocha: 13,50 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 1 980 kg
- Vzletová hmotnost : 3 036 kg
- Maximální vzletová hmotnost : 3 384 kg
- Maximální rychlost:
- 923 km/h u země
- 868 km/h ve výšce 5000 m
- Cestovní rychlost: 540 km/h
- Maximální dostup: 14 800 m
- Praktický dostup: 10 000 m
- Počáteční stoupavost: 34 m/sec.
- Čas výstupu do výšky 5 000 m: 2 min. 18 sec.
- Dolet: 920-1200 km
- Vytrvalost: 2 hod. 20 min. (se dvěma přídavnými nádržemi po 190 litrech na koncích křídla)
- Výzbroj
- dva 23 mm kanóny Nudelman-Suranov NS-23 nebo Nudelman-Richtěr NR-23 s 90 náboji na zbraň
- dvě pumy do 60 kg
Prameny
- Ing. Jan Krumbach, Ing. Jiří Vraný, Zdeněk Hurt, Avia BH-21, Jak-15, -17 a -23, Supermarine Spitfire Mk.IX a Mk.XVI, Naše vojsko, Praha 1986, 1. vydání
- Miroslav Balous Jakovlev Jak-23, monografie v L+K číslo 20, ročník LVII
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |